


Americká Sněmovna reprezentantů ovládaná republikány podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací.

Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters.
Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
„Kongres nařizuje prezidentovi, aby stáhl ozbrojené síly USA z bojových operací proti Íránské islámské republice,“ píše se podle agentury AFP v rezoluci.
Demokratičtí členové výboru pro zahraniční věci po hlasování podle AFP uvítali „silný a jednoznačný vzkaz Američanů adresovaný Donaldu Trumpovi“. „Je čas ukončit tuto nelegální a velmi nepopulární válku,“ dodali.
Sněmovna hlasovala poměrem 215 ku 208, přičemž čtyři republikáni se připojili k demokratům a hlasovali pro rezoluci o válečných pravomocích. Podle webu The Hill se jednalo o Thomase Massieho, Briana Fitzpatricka, Toma Barretta a Warrena Davidsona.
Hlasování má ale podle serveru spíše symbolický charakter, neboť stále přetrvávají spory o tom, zda má rezoluce, známá jako společné usnesení, sílu zákona.
Rozhodnutí sněmovny předcházela tři usnesení o válečných pravomocích, která ve Sněmovně neprošla s čím dál těsnějším rozdílem hlasů. Senát také minulý měsíc v procedurálním hlasování prosadil samostatné, ale podobné usnesení poté, co sedm předchozích pokusů selhalo, připomněl Reuters.
Americká ústava říká, že k vyhlášení války je oprávněn pouze Kongres. Demokraté chtějí těmito usneseními podle AFP znovu potvrdit autoritu zákonodárné moci v této otázce vůči výkonné moci zastoupené Trumpem. Zákon sice prezidentovi umožňuje zahájit nepřátelské akce v reakci na bezprostřední hrozbu, vyžaduje však, aby do 60 dnů získal souhlas Kongresu.
Válku zahájily americko-izraelské údery 28. února, od 8. dubna platí mezi USA a Íránem křehké a oběma stranami narušované příměří. Trump lhůtu na začátku května ignoroval s tím, že konflikt ukončil právě klid zbraní. Demokraté to popírají s tím, že americké síly jsou stále nasazeny, aby zajistily dodržování blokády íránských přístavů.



Detektivky patří v Česku k nejoblíbenějším žánrům, a to jak v knižní, tak filmové podobě. Napětí a záhady máme jako národ rádi. V následujícím kvízu si můžete otestovat vlastní detektivní vlohy a podle tří indicií zkusit odhalit, o kterém více či méně známém detektivovi je řeč.






Tři týdny od prvního zasedání nové maďarské vlády hlásí Budapešť „historickou dohodu“ se svým východním sousedem, která má řešit dlouhodobé spory o práva maďarské menšiny na Ukrajině. Tato otázka je přitom dlouhodobým zdrojem napětí mezi Kyjevem a Budapeští – a předchozí maďarský premiér Viktor Orbán tohoto napětí cíleně využíval.



Češi, Němci i potomci těch, kdo poválečnému masakru neunikli. Ti všichni se sešli v Postoloprtech, aby připomněli, jaké krutosti tu na přelomu května a června 1945 české obyvatelstvo připravilo sudetským starousedlíkům. Zapomenuté detaily a okolnosti nyní ožily i díky bratrům Erichu a Waltrovi Urbanovi, kterým se konec války podařilo přežít, a nyní mohli říct, co tehdy prožili.



Desítky hodin plánování, batohy plné munice a tříčlenné týmy připravené postupovat jako stroje. Instruktor ukrajinského pluku Azov popsal, jak vypadá útok na nepřátelské zákopy, jedna z nejnebezpečnějších disciplín války na Ukrajině.