Bratislava - Kandidovat na prezidenta příští rok nebude, z veřejného života ale dlouhodobě nejdůvěryhodnější slovenský politik nezmizí. Andrej Kiska oznámil, že se bude hlavně věnovat rodině, svou popularitu ale nehodlá zahodit a v politice se chce angažovat i nadále.
Jakým způsobem se do politického dění zapojí, ale oznámí až na podzim po místních volbách.
Slovenská opozice čekala na Kiskovo úterní prohlášení s mírnou nadějí a do prezidentského klání doposud žádného kandidáta nenominovala. Pokud by se současný prezident rozhodl zabojovat o další mandát, byl by jasným favoritem a opozice by ho podpořila.
Takhle ale Slovensko bude hledat nového prezidenta poměrně komplikovaně. Jednoznačného kandidáta nemá ani vládní strana Směr, která se po nedávných změnách ve vládě a občanských protestech nachází ve velké nejistotě.
Že žádný silný kandidát není na obzoru, si myslí i slovenský sociolog Michal Vašečka. "Slovensko čekají v tomto ohledu mimořádné volby," komentoval pro HN situaci.
Co však liberálnější části slovenské veřejnosti, která Kisku před čtyřmi roky do úřadu vyslala, může připadat důležitější, je druhá část Kiskova prohlášení - stávající prezident v politice zůstane. Až do podzimu ale mohou Slováci o jeho plánech jen spekulovat.
Kdo by mohl kandidovat na slovenského prezidenta
Robert Mistrík: Vědec a zakládající člen nyní nejsilnější opoziční strany Svoboda a solidarita oznámil svou kandidaturu ihned po Kiskovu projevu.
Eduard Chmelár: Politický analytik, pedagog a občanský aktivista už dříve naznačil, že kandidaturu bude zvažovat.
Štefan Harabin: Bývalý ministr spravedlnosti z první Ficovy vlády se v minulosti také zmínil, že by se o post slovenského prezidenta rád ucházel.
Iveta Radičová: Bývalá premiérka skončila druhá v prezidentských volbách z roku 2009. Podle průzkumu agentury Focus by měla největší šance na vítězství. Zatím ale kandidaturu odmítá.
Andrej Danko: Šéf vládní Slovenské národní strany a předseda parlamentu se v průzkumu umístil hned za Radičovou.
Veronika Remišová: Poslankyně opozičního hnutí OĽaNO v průzkumu skončila na třetím místě.
Z prezidentského paláce toho moc nezmění
Kiskovo rozhodnutí pokračovat v politické kariéře muselo v prezidentovi podle komentátora slovenského listu Sme Petra Tkačenka dozrát teprve nedávno, a to v důsledku rozsáhlé vládní krize, která Slovensko zasáhla po vraždě investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové.
"Možná Andrej Kiska v sobě nějak intenzivně pocítil politickou zodpovědnost za budoucí osud Slovenska a chce více přispět k pozitivní změně ve vládě," komentoval prezidentova slova v deníku. "Asi pochopil, že z prezidentského paláce toho moc na Slovensku nezmění," dodal.
Kiska ve svém úterním projevu hovořil o tom, že politický zápas, který započal kandidaturou v roce 2014, nepovažuje za ukončený. Je pravděpodobné, že se silnou podporou mezi slovenskou veřejností, které se stále těší, by nyní uspěl i v parlamentních volbách, spekuluje Denník N.
Své budoucí plány ale nenastínil. Možná jen proto, že sám ještě neví, jak se svou popularitou naložit. Nebo se chce vyhnout politickým sporům s vládní stranou, které by mohly jeho plány vyvolat.
