Analýza: Vyhraje-li Romney, bude Rusko nepřítelem

Martin Novák Martin Novák
28. 3. 2012 8:10
Diskuse o protiraketové obraně zdržují ruské i americké volby
Mitt Romney.
Mitt Romney. | Foto: Reuters

Soul/Washington - Zahraniční politika sice v amerických prezidentských volbách o výsledku nerozhoduje, ale bezpečnostní otázky váhu mají.

Pravděpodobný soupeř Baracka Obamy v souboji o Bílý dům Mitt Romney se tedy okamžitě chytil šance poté, co prezidenta "odposlechly" mikrofony při rozhovoru s Dmitrijem Medveděvem na jaderném summitu v Soulu.

Obama řekl, že je třeba s dalším jednáním o protiraketovém štítu počkat až po volbách, kdy prý bude flexibilnější. Medveděv odpověděl, že to chápe a že tato slova předá Vladimiru Putinovi, který jej v květnu vystřídá na postu ruského prezidenta.

"Jsou to mé poslední volby. Po nich budu flexibilnější," řekl doslova Obama.

Romney okamžitě obvinil amerického prezidenta ze slabosti vůči Rusku, což je tradiční republikánská výtka na adresu demokratů. A pak dodal, že americkým geopolitickým soupeřem číslo jedna není Severní Korea nebo Írán, ale ve skutečnosti Rusko.

Po volbách vítězní kandidáti sice téměř vždy ze svého radikalismu něco ubírají, nicméně lze se důvodně domnívat, že kombinace Vladimir Putin - Mitt Romney by pro americko-ruské vztahy znamenala zatěžkávací zkoušku ve srovnání s érou dvojice Barack Obama - Dmitrij Medveděv.

Foto z června 2010: Obama vzal Medveděva ve Washingtonu do fast foodu.
Foto z června 2010: Obama vzal Medveděva ve Washingtonu do fast foodu. | Foto: Reuters

Romney zastává spolu s mnoha dalšími republikány názor, že USA jsou hlavní světová supervelmoc, a své zájmy by proto měly patřičným způsobem prosazovat. A přesně tohle Rusům nejvíc vadí.

Když nedávno americký republikánský senátor a neúspěšný soupeř Obamy z voleb roku 2008 John McCain vzkázal Putinovi, aby se pozorně díval na konec Muammara Kaddáfího, protože takhle končívají diktátoři, Putin v jednom ze svých proslovů reagoval: "Ten vzkaz není určen ani tak mně, jako celému Rusku. Aby na planetě Američanům nepřekáželo."

Americký protiraketový štít dráždil Moskvu ještě za prezidentování George Bushe. Obama po svém nástupu plán na raketovou základnu v Polsku a radar v Česku zrušil, k ruské radosti.

Ta ale netrvala dlouho. V dubnu 2010 Obama a Medveděv podepsali smlouvu o snížení arzenálu jaderných hlavic a štít se nezdál být až takovým problémem.

Pak ale Bílý dům potvrdil, že protiraketová obrana bude, jenom jinde a v jiné podobě. Poslední plány jsou takové, že rakety by měly být umístěny na základnách v Polsku a Rumunsku, radar v Turecku a systém protiraketové obrany Argus ve Španělsku.
A to pro Rusko není o mnoho přijatelnější než původní polsko-česká varianta.

"Pokud se naše stanoviska nesblíží, posílíme náš radarový systém včasného varování, rozmístíme na patřičná místa patřičné zbraně," řekl v Soulu Medveděv.

S Obamou se ale víceméně shodli, že vše se ještě může vyřešit v roce 2013, tedy bude-li Obama zvolen.

Nicméně ani tak to nebude jednoduché. Poradkyně amerického ministra obrany pro globální strategické otázky Madelyn Creedonová v Soulu řekla, že Spojené státy se zabývají plány vybudovat protiraketové štíty také na Blízkém východě a v Asii. Ve spolupráci se svými spojenci.

A to se téměř jistě nebude vedle Ruska líbit ani Číně.

 

Právě se děje

Další zprávy