Putin potřeboval posily už včera. Mobilizace ruské problémy nevyřeší, míní analytici

Martin Novák Martin Novák
21. 9. 2022 15:26
Ruský prezident Vladimir Putin v únoru formálně uznal nezávislost takzvané Doněcké a Luhanské lidové republiky. Tři dny poté oznámil, že zahajuje zvláštní vojenskou operaci, kterou označuje invazi na Ukrajinu. Do sousední země poslal skoro 200 tisíc ruských vojáků. Tuto středu přišla další velká změna, která se mu ale nemusí vyplatit, naznačuje analýza.
Ruský voják u Doněcku.
Ruský voják u Doněcku. | Foto: Reuters

Představitelé separatistických republik a zástupci Ruskem okupovaných částí Chersonské a Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny v úterý oznámili, že příští týden uspořádají referenda o připojení k Rusku. A znovu - stejně jako v únoru - Putin následně vystoupil se zásadním prohlášením. Oznámil částečnou mobilizaci, která se má týkat zhruba 300 tisíc mužů s vojenskými zkušenostmi.

Od začátku války Putin v každém vystoupení opakoval dvě tvrzení. Tedy že vše jde podle plánu a pak že Rusko dosáhne svých cílů. Zatímco druhé tvrzení nyní v zásadě zopakoval, první vynechal. Protože kdyby vše šlo podle plánu, nebyla by nutná částečná mobilizace, reagovala na to mimo jiné ukrajinská prezidentská kancelář.

"To všechno se dá vysvětlit jen na pozadí skutečnosti, že ruské napadení Ukrajiny neproběhlo úspěšně," uvedl podle agentury DPA také německý kancléř Olaf Scholz.

Může mobilizace zvrátit poměr sil na bojištích? Ukrajina v posledních týdnech slaví úspěchy během protiofenzivy, kdy osvobodila Charkovskou oblast a vytlačila ruské vojáky. Zakonzervuje to současný stav frontových linií, nebo bude Rusko schopné okupovat ještě více ukrajinského území?

Putinův krok je částečně vyvolán vlnou kritiky uvnitř Ruska. Ne však odpůrců agrese a války, ale těch, kteří volají po větším nasazení armády a přechodu celé země včetně ekonomiky a výroby na takzvaný válečný režim. Někteří ruští váleční blogeři i přímo vojáci sloužící na Ukrajině na ruské sociální síti Telegram tvrdili, že ruské operace jsou špatně a chaoticky vedené, a že pokud nedojde k zásadní změně, Rusko neuspěje.

Patřil mezi ně i Igor Girkin alias Strelkov. Bývalý příslušník vojenské rozvědky, který v roce 2014 velel ruským a separatistickým jednotkám na Donbase. "Kdy už konečně začneme bojovat naplno? Kdy už začnou ničivé údery na dopravní infrastrukturu takzvané Ukrajiny, po které se všechny ty americké zbraně dostávají až na frontu?" uvedl například v červenci ve videu.

Žádná bílá vlajka

Částečná mobilizace a tvrdá Putinova rétorika, připouštějící použití jaderných zbraní v případě, že Ukrajina zaútočí na okupovaná území i po referendech, jsou reakcí na tuto nevoli. Putinův zahraničněpolitický poradce Sergej Karaganov na začátku invaze prohlásil, že pro Putina a Rusko porážka nepřichází v úvahu. A pokud by nastala nebo se snad blížila, hrozil by jaderný konflikt.

Středeční projev ruského prezidenta potvrdil, že Kreml tímto způsobem skutečně uvažuje. Nechystá se teď jednat o míru nebo příměří, které by znamenalo vrátit Ukrajině okupovaná území.

Ne každý Rus ale s tímto postupem souhlasí. "Tisíce ruských mužů - našich otců, bratrů a manželů - vhodí do válečného mlýnku na maso. Teď vstoupí válka do každého domova, do každé rodiny," oznámila na internetu ruská protiválečná organizace Vesna a vyzvala Rusy k protestním pochodům ve městech proti Putinově politice.

Ačkoliv mobilizace začala podle Putina okamžitě, armáda musí nově rekrutované muže vybavit zbraněmi a technikou nebo zorganizovat jejich přesun na Ukrajinu a zapojení do války.

To podle expertů může trvat i několik měsíců. Co se týká výzbroje, Rusko má obrovské zásoby dělostřelecké munice, ale ze skladů by muselo vytáhnout starší tanky či obrněná vozidla. Například tanky T-72, z nichž bylo mnoho vyrobených už v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století.

Převaha v kvantitě

Bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky generál Jiří Šedivý se domnívá, že částečná mobilizace má pro Rusko z vojenského hlediska smysl. "Rusko nebude mít k dispozici kvalitnější vojsko, ale převahu v kvantitě," řekl Šedivý pro ČTK.

„Jsme připraveni použít jaderné zbraně, neblafuji.“ Putin při vyhlášení částečné mobilizace vyhrožoval Západu. | Video: Reuters

Britský vojenský expert Mike Martin z londýnské King's College se domnívá, že mobilizace ruské problémy na Ukrajině nevyřeší. "Rusko potřebovalo posily na Ukrajině už včera, ne až za šest měsíců. Přitom nevyřeší ruské potíže s logistikou, nedostatečnou výzbrojí a špatnou prací rozvědky. Putin potřeboval utišit kritiku za prohru u Charkova, takže oznámení je spíše určeno pro domácí publikum," napsal Martin na Twitteru.

Kyjev tvrdí, že na jeho strategii Putinovo prohlášení nic nemění. Nadále chce osvobodit všechna okupovaná území. Poradce prezidenta Volodymyra Zelenského Mychajlo Podoljak řekl, že mobilizaci v nějaké formě očekávali. Podle něj Putin přiznal, že válka se nevyvíjí podle jeho představ a plánů.

"Rusové namísto zničení Ukrajiny, které chtěli, dostali po 210 dnech války mobilizaci, uzavření hranic, zablokování bankovních účtů a tresty vězení za dezerci. Vše jde stále podle plánu, že? Život má velký smysl pro humor," napsal Podoljak ironicky na Twitteru.

 

Právě se děje

Další zprávy