Analytici: Partnerství EU a zemí bývalého SSSR smysl má

Martin Novák Martin Novák
6. 5. 2009 23:40
Před summitem EU a šesti postsovětských republik se v Praze čile diskutovalo
Foto: Aktuálně.cz

Praha - Ve čtvrtek se v Praze představí jeden z hlavních projektů půlročního českého předsednictví Evropské unie.

Summit EU s šesti postsovětskými republikami o užší spolupráci v rámci tzv. Východního partnerství. Spolu s politiky členských zemí unie se summitu zúčastní zástupci Běloruska, Ukrajiny, Moldavska, Gruzie, Arménie a Ázerbájdžánu.

Praha proto v těchto dnech tak trochu vypadá jako hlavní město bývalého Sovětského svazu. Alespoň co se týká počtu politiků, diplomatů, politologů a analytiků z nástupnických států SSSR.

Teritoriální spory, etnické konflikty

Na půdě Pražského institutu bezpečnostních studií se sešli aktivisté nevládních organizací, političtí analytici a další experti k diskusi o řešení etnických konfliktů na území někdejšího SSSR a o tom, co by Východní partnerství mělo šestici států přinést. Schůzka se konala v rámci konference, pořádané Asociací pro mezinárodní otázky.

K největším problémům postsovětského prostoru patří spory o hranice a území. Například konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach či mezi Ruskem a Gruzií o Abcházii a Jižní Osetii.

Praha chtěla od začátku svému předsednictví v EU vtisknout východní rozměr.
Praha chtěla od začátku svému předsednictví v EU vtisknout východní rozměr. | Foto: Reuters

Nedořešená je otázka Podněstří, násilně odděleného od Moldavska a napětí provází také volání po větší autonomii nebo dokonce odtržení Krymu od Ukrajiny.

Ukrajinský politolog Alexandr Bogomolov se domnívá, že EU může pomoci bývalým republikám SSSR v předávání zkušeností, například zrovna při řešení etnických konfliktů. Jako příklady uvedl Severní Irsko nebo Baskicko.

Rozpad Sovětského svazu přirovnal k rozpadu Rakouska-Uherska. „Mezi námi a zejména západoevropskými členy unie ale existuje určitá kulturní propast, některé věci vidíme jinak," uvedl Bogomolov.

Připustil ale, že ani lidé v bývalých republikách SSSR toho o sobě navzájem mnoho nevědí. "Moldavsko má s Ukrajinou velmi dlouhou hranici, ale mnoho Ukrajinců o něm ví jen to, že existuje a kde zhruba leží," řekl Ukrajinec.

"Jsou tu i úspěchy"

Šéf arménské nadace pro euroasijské partnerství Gevorg Ter-Gabrieljan řekl, že přes všechny problémy a konflikty dosahují bývalé republiky SSSR i úspěchů a pozitivní zprávy by se neměly ztrácet v záplavě těch negativních.

Konflikt o Náhorní Karabach patří k těm nejzamrzlejším. Pomůže větší angažmá EU k jeho vyřešení?
Konflikt o Náhorní Karabach patří k těm nejzamrzlejším. Pomůže větší angažmá EU k jeho vyřešení? | Foto: Roman Staněk, Aktuálně.cz

Zmínil se o chystané dohodě o navázání diplomatických vztahů mezi Tureckem a Arménií, což je podle něj jedna z největších událostí od rozpadu SSSR v roce 1991.

Obyvatelé sporných území a neuznaných republik, jako jsou Náhorní Karabach, Abcházie, Jižní Osetie nebo Podněstří by podle Ter-Gabrieljana měli mít právo hájit své názory na mezinárodním poli a svět by jim měl naslouchat.

„Spory o území by neměly stát v cestě přibližování jednotlivých států k Evropské unii," míní moldavský analytik Vlad Lupan. Podle něj ale má všech šest zemí větší či menší problémy s demokracií.

Ředitel Gruzínského ústavu strategických a mezinárodních studií Arčil Gegešidze ocenil, že se Evropská unie snaží hrát aktivnější roli při řešení konfliktů v bývalém SSSR, než tomu bylo v minulosti.

Podle něj by bylo dobré, kdyby unie jmenovala svého stálého zmocněnce pro Jižní Kavkaz. „Problémem ale je, že v Abcházii nebo Jižní Osetii panuje nedůvěra a odpor k Evropské unii, těžko se tam bude vyjednávat," řekl Gegešidze.

Jeho gruzínský kolega Giorgij Muravi vidí jako problém bývalého Sovětského svazu nedostatek kvalitních a objektivních médií. Rádio Svobodná Evropa, vysílající v mnoha jazycích z Prahy, už podle něj takovým médiem není a svoji dřívější reputaci ztratilo.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Smartwings budou v případě dohody se státem financovat všichni akcionáři

Do financování záchrany letecké skupiny Smartwings se po případné dohodě se státem zapojí všichni akcionáři společnosti. Ve čtvrtek se na tom dohodla valná hromada firmy. Zároveň schválila finanční model skupiny pro letošní a příští rok. Jeho podobu firma neuvedla, vychází ovšem ze závěrů expertní komise ministerstva dopravy.

Spolumajitel a předseda představenstva společnosti Jiří Šimáně v dnešní Mladé Frontě Dnes uvedl, že firma potřebuje od státu půjčku nebo garanci za úvěr na 1,7 až dvě miliardy korun. Bez pomoci státu podle něj firma skončí.

Skupina Smartwings, pod kterou patří také České aerolinie, čelí finančním problémům kvůli propadu zájmu o cestování v důsledku koronavirové krize.

Zdroj: ČTK
Další zprávy