Analytici: Partnerství EU a zemí bývalého SSSR smysl má

Martin Novák Martin Novák
6. 5. 2009 23:40
Před summitem EU a šesti postsovětských republik se v Praze čile diskutovalo
Foto: Aktuálně.cz

Praha - Ve čtvrtek se v Praze představí jeden z hlavních projektů půlročního českého předsednictví Evropské unie.

Summit EU s šesti postsovětskými republikami o užší spolupráci v rámci tzv. Východního partnerství. Spolu s politiky členských zemí unie se summitu zúčastní zástupci Běloruska, Ukrajiny, Moldavska, Gruzie, Arménie a Ázerbájdžánu.

Praha proto v těchto dnech tak trochu vypadá jako hlavní město bývalého Sovětského svazu. Alespoň co se týká počtu politiků, diplomatů, politologů a analytiků z nástupnických států SSSR.

Teritoriální spory, etnické konflikty

Na půdě Pražského institutu bezpečnostních studií se sešli aktivisté nevládních organizací, političtí analytici a další experti k diskusi o řešení etnických konfliktů na území někdejšího SSSR a o tom, co by Východní partnerství mělo šestici států přinést. Schůzka se konala v rámci konference, pořádané Asociací pro mezinárodní otázky.

K největším problémům postsovětského prostoru patří spory o hranice a území. Například konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach či mezi Ruskem a Gruzií o Abcházii a Jižní Osetii.

Praha chtěla od začátku svému předsednictví v EU vtisknout východní rozměr.
Praha chtěla od začátku svému předsednictví v EU vtisknout východní rozměr. | Foto: Reuters

Nedořešená je otázka Podněstří, násilně odděleného od Moldavska a napětí provází také volání po větší autonomii nebo dokonce odtržení Krymu od Ukrajiny.

Ukrajinský politolog Alexandr Bogomolov se domnívá, že EU může pomoci bývalým republikám SSSR v předávání zkušeností, například zrovna při řešení etnických konfliktů. Jako příklady uvedl Severní Irsko nebo Baskicko.

Rozpad Sovětského svazu přirovnal k rozpadu Rakouska-Uherska. „Mezi námi a zejména západoevropskými členy unie ale existuje určitá kulturní propast, některé věci vidíme jinak," uvedl Bogomolov.

Připustil ale, že ani lidé v bývalých republikách SSSR toho o sobě navzájem mnoho nevědí. "Moldavsko má s Ukrajinou velmi dlouhou hranici, ale mnoho Ukrajinců o něm ví jen to, že existuje a kde zhruba leží," řekl Ukrajinec.

"Jsou tu i úspěchy"

Šéf arménské nadace pro euroasijské partnerství Gevorg Ter-Gabrieljan řekl, že přes všechny problémy a konflikty dosahují bývalé republiky SSSR i úspěchů a pozitivní zprávy by se neměly ztrácet v záplavě těch negativních.

Konflikt o Náhorní Karabach patří k těm nejzamrzlejším. Pomůže větší angažmá EU k jeho vyřešení?
Konflikt o Náhorní Karabach patří k těm nejzamrzlejším. Pomůže větší angažmá EU k jeho vyřešení? | Foto: Roman Staněk, Aktuálně.cz

Zmínil se o chystané dohodě o navázání diplomatických vztahů mezi Tureckem a Arménií, což je podle něj jedna z největších událostí od rozpadu SSSR v roce 1991.

Obyvatelé sporných území a neuznaných republik, jako jsou Náhorní Karabach, Abcházie, Jižní Osetie nebo Podněstří by podle Ter-Gabrieljana měli mít právo hájit své názory na mezinárodním poli a svět by jim měl naslouchat.

„Spory o území by neměly stát v cestě přibližování jednotlivých států k Evropské unii," míní moldavský analytik Vlad Lupan. Podle něj ale má všech šest zemí větší či menší problémy s demokracií.

Ředitel Gruzínského ústavu strategických a mezinárodních studií Arčil Gegešidze ocenil, že se Evropská unie snaží hrát aktivnější roli při řešení konfliktů v bývalém SSSR, než tomu bylo v minulosti.

Podle něj by bylo dobré, kdyby unie jmenovala svého stálého zmocněnce pro Jižní Kavkaz. „Problémem ale je, že v Abcházii nebo Jižní Osetii panuje nedůvěra a odpor k Evropské unii, těžko se tam bude vyjednávat," řekl Gegešidze.

Jeho gruzínský kolega Giorgij Muravi vidí jako problém bývalého Sovětského svazu nedostatek kvalitních a objektivních médií. Rádio Svobodná Evropa, vysílající v mnoha jazycích z Prahy, už podle něj takovým médiem není a svoji dřívější reputaci ztratilo.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Biden chce prodloužit smlouvu s Ruskem o kontrole jaderných zbraní, Kreml to vítá

Americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o kontrole jaderných zbraní Nový START. Napsal to dnes deník The Washington Post (WP) a zprávu později potvrdila i prezidentova mluvčí. Smlouva byla podepsaná v roce 2010 v Praze a její platnost vyprší 5. února.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá.

Jak napsal WP, o prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Další zprávy