Demokraté, kteří mají po loňských listopadových volbách většinu ve Sněmovně reprezentantů, jsou přesvědčeni, že přišel čas na zpřísnění zbraňových zákonů.
Jen několik dní poté, co na začátku ledna oficiálně převzali vedení sněmovny, předložili návrh zákona, který zpřísňuje podmínky, za nichž by si Američané směli pořídit zbraň.
Legislativu demokraté navrhují i v reakci na sérii hromadných útoků v USA. Na masakr v Las Vegas, při kterém střelec v říjnu 2017 zavraždil 58 lidí. A na loňskou únorovou tragédii v Parklandu na Floridě, kde mladý střelec zabil 17 lidí - 14 studentů a tři pedagogy.
"Říkáme 'už toho bylo dost', předkládáme návrh, který je projevem zdravého rozumu," uvedla demokratická předsedkyně sněmovny Nancy Pelosiová k představení legislativy v Kongresu.
Kontrola bezúhonnosti zájemců o zbraň, kdy musí prodejce totožnost kupce kontrolovat v centrálním registru FBI, by se nově vztahovala na všechny typy transakcí.
Tedy i na prodej zbraní po internetu a privátní prodejce, kteří bez oficiální licence nabízejí zbraně soukromě "z ruky do ruky". V obou těchto případech se zatím kontroly neprovádějí, přičemž podle některých odhadů v USA takto změní majitele až třetina všech prodávaných zbraní.
Podle demokratů je to nebezpečný nedostatek v kontrole zbraní a chtějí to změnit. Jenže přesně opačným směrem - k širšímu a benevolentnějšímu výkladu druhého dodatku americké ústavy, který Američanům zaručuje právo "vlastnit a nosit zbraň", naopak může situaci posunout Nejvyšší soud USA.
Nejvyšší soud v úterý oznámil, že posoudí zákon města New York, podle nějž nesmějí tamní obyvatelé zbraně, které mají v domácím držení, nosit volně po městě.
Vrcholnou soudní instanci USA přitom v uplynulých dvou letech doplnili dva soudci, které nominoval prezident Donald Trump. A jak u soudce Neila Gorsucha, tak především u Bretta Kavanaugha lze podle amerických komentátorů předpokládat, že budou pro volnější zbraňové zákony.
Benevolentní Nejvyšší soud?
"Může to být přelomový případ s velkými dopady na zbraňovou politiku. Může jít o rozsáhlý výklad principů druhého dodatku, a to především co se týká jeho platnosti mimo váš vlastní domov," uvedl Adam Winkler, autor knihy Souboj zbraní: Bitva o právo vlastnit a nosit zbraň v Americe, pro deník New York Times.
Představení výše zmíněného demokratického návrhu zákona v Kongresu se kromě jiných zúčastnila bývalá kongresmanka Gabrielle Giffordsová, která byla před osmi lety těžce zraněna na předvolební akci v Tucsonu v Arizoně, kdy střelec zabil šest lidí.
Nové odhodlání demokratů zpřísnit zbraňové zákony pak přímo vyplývá z toho, že v loňských listopadových volbách mnozí z nich právě s touto agendou kandidovali do Kongresu.
Kongres se následně už loni pokusil přijmout přísnější zákony. Ale kromě drobné legislativní úpravy, která vede jednotlivé státy k tomu, aby sdílely více informací ze svých trestních registrů s centrální federální databází, republikánským Kongresem nic neprošlo.
"Američané se vyslovili a chtějí činy"
Jediným viditelnějším krokem, kterým vláda nebo Kongres reagovaly na sérii masových útoků posledních několika let, tak byl nedávný zákaz prodeje takzvaného "bump stocku", přídavného zařízení, které poloautomatickým zbraním dává kapacitu samopalů a které použil střelec v Las Vegas.
"Dnes děláme rozhodující krok k tomu, abychom pomáhali zachraňovat lidské životy. Ať už jsou to průzkumy veřejného mínění, nebo to byly volební lístky, Američané se vyslovili a chtějí činy," uvedl demokratický kongresman Mike Thompson k demokratické legislativě, která má zpřísnit kontrolu totožnosti zájemců o zbraň.
Průzkumy skutečně ukazují, že velká většina všech Američanů podporuje záměr, který je podstatou demokratického návrhu, aby se kontrola totožnosti a bezúhonnosti vztahovala úplně na všechny prodeje zbraní. A také platí, že pro demokraty se z přísnější kontroly zbraní stalo důležité téma, když jdou k volbám.
O osudu jejich návrhu, který nejspíše projde Sněmovnou reprezentantů, se ale bude rozhodovat v Senátu, kde mají většinu republikáni. A v konečné instanci by zákon musel podepsat prezident Donald Trump.
"Takzvaná univerzální kontrola (zájemců o zbraň) nikdy nebude univerzální, protože kriminálníci se zákonem neřídí," komentovala návrh zákona Jennifer Bakerová, mluvčí Národní střelecké asociace (NRA), která lobbuje za práva výrobců a majitelů zbraní.
NRA má v USA velký politický vliv, především republikánští zákonodárci jsou zpravidla ve shodě s jejími postoji. Prakticky totožný návrh, který nyní předložili demokraté, se v Kongresu objevil už v roce 2013.
Obamova prohra
Šlo o přímou reakci na otřesný masakr na základní škole v Newtownu v Connecticutu, kde před Vánoci 2012 mladý střelec zabil 20 dětí a šest dospělých.
Senát ale přesto návrh zablokoval. Tehdejší prezident Barack Obama, který po masakru v Newtownu prohlásil, že se "veškerou silou" prezidentského úřadu zasadí o přísnější kontrolu zbraní, utrpěl těžkou prohru.
Podle prvních ohlasů v amerických médiích není vůbec jisté, zda aktuální demokratický návrh Kongresem projde. A větší šanci naopak komentátoři dávají tomu, že Nejvyšší soud USA vše posune opačným směrem - k uvolnění legislativy.
Konzervativní soudci, kteří obecně inklinují k volnějším zbraňovým zákonům, jsou nyní v soudu ve většině 5 : 4. Klíčovým hlasem přitom může být nový soudce Brett Kavanaugh, který loni na podzim vystřídal umírněného kolegu Anthonyho M. Kennedyho.
V minulosti Kavanaugh prokázal, že je proti přísnějším zbraňovým zákonům. Jako soudce federálního odvolacího soudu ve Washingtonu se Kavanaugh v roce 2011 postavil proti většinovému verdiktu soudu, který v hlavním městě USA zakázal prodej takzvaných "útočných zbraní", například poloautomatických pušek AR-15.
Horké téma do kampaně
Ve svém menšinovém, oponentním výkladu Kavanaugh napsal, že "ústava nedovoluje vládě, aby se pokoušela zakazovat prostředky, které mohou odvrátit násilnou zločinnost nebo jí předejít".
Podle Michaela Waldmana, autora knihy o druhém dodatku americké ústavy, lze ale vzhledem k novému složení Nejvyššího soudu USA očekávat, že jeho názor na zbraňové zákony se posune.
"Otevírá to cestu k velkým rozhodnutím, která by mohla omezit kontrolu zbraní," uvedl Waldman pro list New York Times.
"Věříme, že naše zbraňové zákony chrání lidi v tomto městě. A cokoli oslabí právo chránit naše lidi, by toto město bolestně zasáhlo," řekl starosta New Yorku Bill de Blasio k rozhodnutí Nejvyššího soudu přezkoumat newyorský zákaz, v rámci něhož vlastníci nesmějí zbraně volně nosit po městě.
Podle de Blasia město "potřebuje zákony, které zabraňují tomu, abychom měli zbraně v ulicích".
Nejvyšší soud USA bude newyorský zákon posuzovat letos v říjnu a verdikt může přijít až na jaře 2020. To už ale bude v plném proudu prezidentská kampaň před volbami v roce 2020, a lze tak předpokládat, že zbraňové zákony budou jedním z horkých témat.
