reklama
 
 

Američtí vojáci míří poprvé nastálo do Polska i Pobaltí. Snad to Trump nezastaví, bojí se Varšava  

6. 1. 2017
Foto: ČTK
Přesunem první části americké vojenské techniky do Polska začíná 6. ledna přelomová operace, během které vzniknou poprvé v novodobých dějinách země na polském území stálé základny vojáků USA i dalších členských zemí NATO. Podle dohody z loňského letního summitu NATO má zhruba tisícovka aliančních vojáků pravidelně rotovat nejen v Polsku, ale i v Pobaltí. Moskva už v minulosti označila tyto přesuny za porušení stávajících dohod s NATO a snahu rozpoutat "novou studenou válku".   
Doporučujeme

Varšava – "Je to historický přelom. Vstoupili jsme do NATO v roce 1999, ale naše členství bylo sedmnáct let spíše politické. Teď získává konečně vojenský rozměr," jásal loni v červenci polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski.

"NATO přichází do Polska, důkazem toho bude přítomnost spojeneckých vojsk na našem území. Bezpečnost Polska i celé východní hranice aliance se konečně dostane na úroveň bezpečnosti západní Evropy,“ uvedl tehdy po skončení varšavského summitu NATO.

Teď se dočkal i realizace loňských aliančních slibů.

Podle Bena Hodgese, velitele amerických vojenských sil v Evropě, dorazí v pátek 6. ledna do německého přístavu Bremenehaven první část americké obrněné brigády ze základny Fort Carson ve státě Colorado. Postupně bude rozmístěna nejen v Polsku, ale i v Pobaltí a Rumunsku.

"Budeme u vás tak dlouho, jak bude potřeba," potvrdil Hodges polským novinářům v polovině prosince skutečnost, že dohodnutý přesun amerických a dalších jednotek NATO do regionu se definitivně rozbíhá.

Není jisté, co bude dál

Americký generál zároveň odmítl spekulace, že by měl situaci zásadně změnit nástup nového amerického prezidenta Donalda Trumpa do funkce. "Z pohledu USA vysílají vynaložené prostředky i nový přesun vojáků do Evropy jasný signál o našich schopnostech, potenciálu i vůli," potvrdil Hodges. Dodal, že žádné termíny pro odchod amerických vojáků z regionu neexistují.  

Politici i analytici ve Varšavě jsou i přesto nervózní. "Peníze, které Obamova administrativa vyčlenila na pobyt jednotek v našem regionu, se rychle vyčerpají. Pak bude na Trumpovi, zda vydělí další nebo to celé skončí," řekl Aktuálně.cz polský vojenský analytik Wojciech Luczak.

Kromě slibu přesunout do regionu východní Evropy několik stovek amerických vojáků vydělil odcházející americký prezident Obama na posílení východní linie NATO finance ve výši 1 miliardy amerických dolarů.

Obrněná brigáda 

Na základě toho se podle generála Hodgese začne v pátek z Německa do západního Polska přesouvat technika americké obrněné brigády z amerického Colorada se zhruba 3500 vojáky. Základny bude mít ve městech Źagań, Skwierzyn, Świętoszow a Bolesławiec. Součástí brigády bude mj. 90 tanků (hlavně Abrams 1), zhruba 300 mobilních zbraní včetně samohybných houfnic m109 Paladin, dále bojové transportéry a dalších přibližně 1400 menších vozidel.

Dva prapory z celé brigády se brzy přesunou dál – jeden do Pobaltí, druhý do Rumunska. Podle generála Hodgese to bude zároveň i test mobilnosti aliančních jednotek. "Budeme vědět, jak rychle jsme schopni se přemisťovat," dodal. Polákům umožní podle tamního ministra obrana Antoni Macierewicze příjezd amerických vojáků na západ země přesun vlastního tankového praporu blíže k východní hranici. 

Nové alianční síly v Polsku a Pobaltí doplní postupně taky další země. V Estonsku by měli mezinárodní jednotce formálně velet Britové, v Lotyšsku Kanaďané a v Litvě Němci. Američany pak v Polsku doplní taky malá část Britů a Rumunů.    

Nové ruské hrozby

Pobyt zahraničních vojáků v regionu – byť v symbolických počtech a na rotační bázi – má reagovat na dlouhodobé obavy Polska i pobaltských zemí z agresivního chování Ruska, zejména po událostech na Ukrajině.

Polské emoce nedávno ještě zesílily poté, co Kreml v listopadu oznámil, že ve své enklávě v Kaliningradu rozmístí protiraketový systém S-400 a balistické rakety Iskander.

Už dříve tam přemístil taky protilodní rakety Bastion, schopné výrazně ovlivnit rozložení vojenských sil v celém Baltském moři a zasahovat cíle na polském území. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu už dříve zmínil, že rakety Bastion jsou schopné zasahovat i pozemní cíle, a to do vzdálenosti až 450 kilometrů, tedy včetně těch na českém území.

"Je určitě dobře, že Aliance drží slovo. Dohoda byla v tomto smyslu jasná a spojenci tak jen realizují to, oč Poláci požádali," řekl Aktuálně.cz český ministr obrany Martin Stropnický.

Souhlasí s ním i bývalý náčelník českého generálního štábu Jiří Šedivý. "Je jen dobře, že se dohodnutý projekt posílení obrany Polska a pobaltských zemí spouští. Vlastně se tím jen vyrovnají síly."

Šedivý připomněl, že Rusko na svých západních hranicích před časem nově dislokovalo tři motostřelecké divize. "NATO tedy přesunem svých jednotek na východ jen odpovídá na akce Kremlu. A samozřejmě tím plní i závazky vůči členským zemím, které se cítí být akcemi Ruska ohroženy," dodal pro Aktuálně Šedivý s tím, že tento krok bezpochyby posílí i bezpečnost Česka.

Jasná odpověď chybí

Polští i pobaltští politici teď napjatě čekají, jak se k přesunu amerických vojáků postaví nový prezident USA Donald Trump. Ten už dal opakovaně najevo, že Rusko vnímá hlavně jako spojence v boji s islamistickými radikály. A že Evropa by sama měla víc investovat do vlastní bezpečnosti.

Dělá tím vrásky na čele i šéfovi polské diplomacie. "Chceme si být naprosto jistí, že v tomto směru nedojde k žádné změně. Že se tedy nedostaneme do té samé situace, kdy před osmi lety prezident Barack Obama odložil plány protiraketového systému. Budeme chtít od Američanů potvrzení, že spojenecké závazky budou realizované," řekl televizi TVN24 ministr Waszczykowski. Jasnou odpověď z Washingtonu ale zatím nedostal.

NATO brigáda v Polsku | Video: |  02:56
reklama
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama