Američtí vědci vyvinuli umělou dělohu. Slibují si od ní záchranu předčasně narozených dětí

ČTK ČTK
25. 4. 2017 20:16
Vědcům ze Spojených států se podařilo vyvinout mimotělní podpůrné zařízení, které svou funkcí nahrazuje dělohu a placentu. Umělý vak je naplněný plodovou vodou a simuluje podmínky v ženské děloze. To by mohlo zachránit velmi předčasně narozené děti. Vědci umělou dělohu testovali na jehňatech a pokusy zatím byly úspěšné. Za hraniční je obvykle považován šestý měsíc těhotenství, děti narozené v tomto období či dříve zpravidla zemřou. To by se však s novým vynálezem mohlo změnit.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: IKEM

Washington - Vědci ve Spojených státech vyvinuli mimotělní podpůrné zařízení, které svou funkcí nahrazuje dělohu a placentu, což by mohlo výrazně zvýšit šanci na přežití dětí narozených dlouho před termínem. Naděje na zlepšení péče o předčasně narozené děti dávají preklinické testy na jehňatech, uvedla agentura Reuters.

V umělém vaku naplněném plodovou vodou odborníci dokázali vytvořit podmínky podobné v děloze a placentě. Prototyp zařízení vyzkoušeli na šesti jehňatech, jejichž přirozený vývoj v mateřském lůně byl přerušen v době, která odpovídá 23. či 24. týdnu lidského plodu, tedy konci pátého měsíce těhotenství.

Počátek šestého měsíce je obecně považován za hranici přežití. Nedonošený novorozenec v období po 23. týdnu váží okolo 500 gramů a jeho plíce nejsou schopny zpracovávat vzduch.

Například v USA se předčasně v rozmezí 23. až 26. týdne těhotenství narodí ročně 30 000 dětí, naděje na jejich přežití je mimořádně nízká, zemře jich až 70 procent. Mnoho z těch, kteří extrémně brzké narození přežijí, se pak následně potýká s celoživotními zdravotními problémy.

S pomocí umělého vaku a v laboratoři připravené plodové vody však byli vědci schopni pokračovat ve vývoji plodů jehňat. Takovéto prostředí navíc bylo takřka sterilní. Vývoj plic plodů jehňat je podle fyziologa Marcuse Daveyho, který se na testech podílel, velmi podobný tomu lidskému.

"Plíce plodu jsou uzpůsobeny k činnosti v kapalině. Takové prostředí jsme vytvořili, čímž jsme umožnili, aby se plíce i další orgány mohly vyvíjet," vysvětlil Davey s tím, že současně byla umožněna i výživa a růst plodu.

Vedoucí týmu vědců Alan Flake řekl, že cílem práce je vyvinout mimotělní podpůrný systém, do kterého mohou být na několik týdnů klíčových pro přežití umístěny děti narozené extrémně předčasně. Po dosažení 28. týdne překonává totiž plod jeden z mezníků svého vývoje, takzvanou hranici životaschopnosti, kdy je schopen přežít mimo dělohu.

Ačkoli vývoj podpůrného systému může trvat i deset let, Flake věří, že do té doby budou mít lékaři k dispozici zařízení s plodovou vodou, které dramaticky zvýší šance na přežití nedonošených dětí. V současné době jsou předčasně narozené děti umísťovány do inkubátorů s umělou plicní ventilací.

 

Právě se děje

před 26 minutami

Požáry na východě Ukrajiny si vyžádaly devět mrtvých

Devět mrtvých si vyžádaly lesní požáry, které zachvátily části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Čtrnáct lidí skončilo v nemocnici. Požáry zachvátily podle ukrajinských hasičů plochu asi 11 000 hektarů. Jedna vesnice shořela, dalších asi 30 usedlostí plameny ohrožovaly a 120 lidí muselo být evakuováno do bezpečí, napsal list Ukrajinska pravda na svém webu.

Místní úřady se dopočítaly 146 požárů, z nichž většinu se mezitím podařilo uhasit. Nejméně 250 domů oheň poničil. Většina požárů propukla poblíž území ovládaného proruskými separatisty a místní úřady, loajální ke Kyjevu, tvrdí, že je mohla způsobit palba separatistů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy