Američtí vědci vyvinuli umělou dělohu. Slibují si od ní záchranu předčasně narozených dětí

ČTK ČTK
25. 4. 2017 20:16
Vědcům ze Spojených států se podařilo vyvinout mimotělní podpůrné zařízení, které svou funkcí nahrazuje dělohu a placentu. Umělý vak je naplněný plodovou vodou a simuluje podmínky v ženské děloze. To by mohlo zachránit velmi předčasně narozené děti. Vědci umělou dělohu testovali na jehňatech a pokusy zatím byly úspěšné. Za hraniční je obvykle považován šestý měsíc těhotenství, děti narozené v tomto období či dříve zpravidla zemřou. To by se však s novým vynálezem mohlo změnit.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: IKEM

Washington - Vědci ve Spojených státech vyvinuli mimotělní podpůrné zařízení, které svou funkcí nahrazuje dělohu a placentu, což by mohlo výrazně zvýšit šanci na přežití dětí narozených dlouho před termínem. Naděje na zlepšení péče o předčasně narozené děti dávají preklinické testy na jehňatech, uvedla agentura Reuters.

V umělém vaku naplněném plodovou vodou odborníci dokázali vytvořit podmínky podobné v děloze a placentě. Prototyp zařízení vyzkoušeli na šesti jehňatech, jejichž přirozený vývoj v mateřském lůně byl přerušen v době, která odpovídá 23. či 24. týdnu lidského plodu, tedy konci pátého měsíce těhotenství.

Počátek šestého měsíce je obecně považován za hranici přežití. Nedonošený novorozenec v období po 23. týdnu váží okolo 500 gramů a jeho plíce nejsou schopny zpracovávat vzduch.

Například v USA se předčasně v rozmezí 23. až 26. týdne těhotenství narodí ročně 30 000 dětí, naděje na jejich přežití je mimořádně nízká, zemře jich až 70 procent. Mnoho z těch, kteří extrémně brzké narození přežijí, se pak následně potýká s celoživotními zdravotními problémy.

S pomocí umělého vaku a v laboratoři připravené plodové vody však byli vědci schopni pokračovat ve vývoji plodů jehňat. Takovéto prostředí navíc bylo takřka sterilní. Vývoj plic plodů jehňat je podle fyziologa Marcuse Daveyho, který se na testech podílel, velmi podobný tomu lidskému.

"Plíce plodu jsou uzpůsobeny k činnosti v kapalině. Takové prostředí jsme vytvořili, čímž jsme umožnili, aby se plíce i další orgány mohly vyvíjet," vysvětlil Davey s tím, že současně byla umožněna i výživa a růst plodu.

Vedoucí týmu vědců Alan Flake řekl, že cílem práce je vyvinout mimotělní podpůrný systém, do kterého mohou být na několik týdnů klíčových pro přežití umístěny děti narozené extrémně předčasně. Po dosažení 28. týdne překonává totiž plod jeden z mezníků svého vývoje, takzvanou hranici životaschopnosti, kdy je schopen přežít mimo dělohu.

Ačkoli vývoj podpůrného systému může trvat i deset let, Flake věří, že do té doby budou mít lékaři k dispozici zařízení s plodovou vodou, které dramaticky zvýší šance na přežití nedonošených dětí. V současné době jsou předčasně narozené děti umísťovány do inkubátorů s umělou plicní ventilací.

 

Právě se děje

před 9 hodinami

Colorado hlásí druhý případ hokejisty nakaženého koronavirem

V kádru hokejistů Colorada Avalanche se objevil druhý případ hráče nakaženého novým typem koronaviru. Klub jméno nezveřejnil, pouze oznámil, že hráč je v domácí izolaci. V NHL se ví dohromady o čtyřech případech, další dva pocházejí z týmu Ottawy.

Klub z Denveru v prohlášení uvedl, že všichni, kdo přišli s hráčem do blízkého kontaktu, byli informováni a zůstávají v karanténě, kterou dříve nařídilo vedení ligy. Žádný další hokejista ani člen realizačního týmu podle klubu nevykazuje příznaky nemoci COVID-19.

Ve čtvrtek vedení Colorada, v němž působí i brankář Pavel Francouz a útočník Martin Kaut, oznámilo první případ nákazy. Nejmenovaný hráč se podle klubu už zcela zotavil.

NHL je přerušená od 12. března, do konce základní části v té době zbývaly zhruba tři týdny. Nyní jsou v karanténě všichni hráči NHL zatím do 6. dubna. Ve Spojených státech amerických počet nakažených koronavirem už přesáhl 100.000 a jsou nejvíce zasaženou zemí na světě.

Další zprávy