


Americkým jednotkám ve středu končí lhůta pro stažení posledních vojáků ze základen v Iráku, informovala agentura Reuters. Ukončení americké vojenské přítomnosti může podle iráckých bezpečnostních expertů poskytnout volné pole působnosti Teheránu a zároveň umožnit návrat dalších odpůrců USA, včetně takzvaného Islámského státu (IS).

Spojené státy a jejich koaliční partneři oficiálně ukončili v Iráku vojenskou misi, uvedl ve středu mluvčí Pentagonu Sean Parnell. Mise se po dobu 12 let zaměřovala na boj proti teroristické organizaci Islámský stát (IS), která od roku 2014 po určitou dobu ovládala rozsáhlá území v Iráku a v Sýrii.
„Tento milník odráží úspěch dvanáctileté kampaně, která porazila IS jako organizovanou vojenskou hrozbu v Iráku i v celém regionu. Znamená také přechod od válečné koaliční mise k bezpečnostním snahám vedeným Irákem, které jsou podporovány běžnějšími bilaterálními bezpečnostními vztahy,“ uvedl Parnell.
Americké jednotky se již dříve stáhly na základě dohody uzavřené mezi Bagdádem a administrativou prezidenta Joe Bidena v roce 2024, v jejímž naplňování pokračuje i současná vláda prezidenta Donalda Trumpa.
Přestože má odchod amerických vojsk z Iráku v zemi širokou podporu, část Iráčanů považuje stažení za předčasné, a to právě s ohledem na předpokládané posílení postavení proíránských milic, upozorňují média. Odchod amerických jednotek naopak uvítal a podporuje Teherán.
Mluvčí iráckého ministerstva obrany podle stanice Al-Džazíra uvedl, že vztahy mezi Irákem a koalicí vedenou USA budou pokračovat. Zároveň prohlásil, že irácké ozbrojené síly jsou schopny bránit suverenitu země.
Zatímco irácká vláda označuje krok za den samostatnosti a Írán za historické vítězství, iráčtí Kurdové se obávají vzniku bezpečnostního vakua, uvedla stanice Al-Džazíra.
Podle Parnella Spojené státy očekávají, že irácké bezpečnostní síly, včetně kurdských jednotek pešmergů, budou i nadále "usilovat o zajištění bezpečnosti" v Iráku a potlačí zbylé složky IS.
Spojené státy v roce 2003 podnikly invazi do Iráku, při níž svrhly režim prezidenta Saddáma Husajna. Během následné dlouholeté okupace americká armáda a její spojenci čelili ozbrojenému povstání sunnitských i šíitských milic.
Na konci roku 2011 se USA z Iráku stáhly, nicméně americké jednotky se do země vrátily o tři roky později v reakci na vzestup IS, který dobyl v Iráku a v sousední Sýrii rozsáhlá území, na nichž vyhlásil chalífát. Do boje proti IS se zapojily i proíránské šíitské milice, z nichž některé tento rok útočily na americké základny a další objekty USA, včetně diplomatických misí.



V pátek a sobotu lidé v Česku rozhodovali o novém složení obecních zastupitelstev a třetiny Senátu. Průběžné výsledky, reakce politiků i další dění kolem voleb sledujte v on-line reportáži Aktuálně.cz.



Volby přinesly řadu vítězů, ale také několik výrazných poražených – a to napříč všemi politickými stranami, vládních hnutí ani opozičních subjektů nevyjímaje. Pohár hořkosti si v sobotu vypili jak kandidáti hnutí ANO, tak letití lidovci i pražští Piráti. Zatímco hlasování do horní komory čeká na druhé kolo, v případě zastupitelstev obcí je znát, že na nejednom místě došlo k velkému zemětřesení.



Český útočník Pavel Zacha nasměroval v NHL po mazané přihrávce Davida Pastrňáka hokejisty Bostonu k vítězství, když otevřel skóre duelu s Philadelphií. Na jeho úspěchu měl podíl další Čech, gólman soupeře totiž předvedl proti jeho střele podivný zákrok.



Hnutí ANO patří spolu s dalšími vládními stranami (Motoristé sobě a SPD) k hlavním poraženým letošních komunálních voleb. Platí to hlavně pro největší města republiky. Mezi poraženými je ale také ODS.



Jeden jediný hlas. To je rozdíl mezi druhým a třetím místem v senátních volbách ve volebním obvodu Žďár nad Sázavou. A také důležitý výsledek pro lidovce. Podle tohoto výsledku by totiž proklouzl do druhého kola klání o křeslo v horní komoře Josef Klement, který je v Senátu předsedou lidoveckého klubu.