Skupina příslušníků americké námořní pěchoty čelí obvinění, že v Hadíse 19. listopadu postřílela neozbrojené civilisty v jejich domech a v taxíku. Mělo jít o 24 obětí, podle některých zdrojů pouze o patnáct.
Vyšetřovat chce také Irák
Bílý dům v noci na dnešek oznámil, že se závěry vyšetřování veřejnost seznámí a nebude nic zatajovat. Po americké armádě chce ale vyšetřovat i irácká vláda. Nový premiér Nurí Malikí prohlásil, že stoupající počet civilních obětí při amerických operacích ho znepokojuje.
"Omluvy lze tolerovat do určité míry. Musíme se ptát na podrobnosti nejen v případu Hadísa, ale i u dalších amerických operací, při nichž zemřou civilisté," řekl nový premiér v rozhovorou pro agenturu Reuters.
Infobox
Z ČEHO JSOU VOJÁCI PODEZŘELÍ
- Loni 19. listopadu 2005 zabila nastražená výbušnina dvacetiletého amerického vojáka. Tím vše začalo.
- Příslušníci námořní pěchoty zamířili k domu, od kterého podle jejich svědectví zněla střelba. Uvnitř žil šestasedmdesátiletý invalida s rodinou. Vojáci usmrtili sedm lidí, včetně čtyřletého dítěte.
- V dalším domě bydlel manželský pár se sedmi dětmi. Opět se ozvala střelba doprovázená výbuchy granátů . Přežila pouze třináctiletá dívka, která zalita krví své matky předstírala, že je mrtvá.
- Mezi osmi zavražděnými byla roční holčička a osmiletý chlapec. Poté vojáci zastřelili čtyři bratry žijící ve třetím domě a později i řidice a čtyři pasážery taxíku, který projížděl kolem.
Dnes americké velení oznámilo, že vojáci USA v Bagdádu omylem zastřelili dvě ženy, které v severní části města směřovaly do nemocnice.
První důkazy už v březnu
Deník New York Times dnes informoval o tom, že již v březnu měl Pentagon k dispozici výsledky vyšetřování, které ukazovaly, že Iráčané se stali v Hadíse obětí nevyprovokovaného útoku ze strany příslušníků americké námořní pěchoty. Podle vyšetřovatelů zemřeli Iráčané na důsledky zranění způsobených střelbou. Oběti byly většinou postřeleny do hlavy a hrudníku.
Pokud se prokáže, že vojáci úmyslně stříleli po neozbrojených Iráčanech, může to mít na další spolupráci USA s novou iráckou vládou velmi negativní dopad. Zřejmě zesílí hlasy Iráčanů volajících po odchodu Američanů. Podobně jako tomu bylo po zveřejnění fotografií týraných a ponižovaných vězňů v Abú Ghrajbu.
"Vědomé vraždění civilistů nás poškodí ještě více než Abú Ghrajb," domnívá se americký kongresman za Demokratickou stranu John Murtha, který prosazuje rychlé stažení amerických vojáků z Iráku.
Murtha, sám bývalý voják s řadou vyznamenání, navíc obviňuje Pentagon, že se snažil masakr utajit.
"Mám informace, že vypláceli iráckým rodinám odškodné, od jednoho a půl do dvou a půl tisíce dolarů. To by se nestalo, kdyby o tom nevěděla vyšší místa," řekl Murtha televizi CNN.
Původní zprávy totiž hovořily o tom, že obyvatelé Hadísy zemřeli kvůli výbuchu bomby a v oblasti vypukla prudká přestřelka mezi americkými vojáky a iráckými ozbrojenci.
Případ otevřel časopis Time
Až v březnu zveřejnil týdeník Time článek o tom, že mohlo jít o nevyprovokovanou střelbu příslušníků námořní pěchoty. Základem článku byly fotografie a video, které časopisu předal irácký novinář.
Jeden z amerických velitelů video označil za propagandu Al-Káidy, ale pak začal Pentagon případ prošetřovat. A slibuje, že pokud se prokáže vina, budou následovat tresty.
"Nechci předjímat, jak vše dopadne. Vyšetřování ještě není u konce. Zjistíme, co se stalo, a zveřejníme to," uvedl šéf sboru náčelníků štábů americké armády Peter Pace.
Případ nabral rychlý spád v posledních dvou dnech. Po informacích, které zveřejnily shodně prestižní americké deníky New York Times, Washington Post a Wall Street Journal.
K závěru, že američtí vojáci zastřelili nevinné civilisty, dochází i Wall Street Journal. Tedy deník, který jinak podporuje politiku George Bushe a spolu s televizí Fox News patří mezi ta vlivná americká média, která jednoznačně obhajují válku v Iráku.
Hadísa se nachází v takzvaném sunnitském trojúhelníku, kde je americká námořní pěchota terčem nejtěžších útoků od bývalých Saddámových vojáků a teroristů vedených Jordáncem Abú Músou Zarkávím.
Svědectví těch, co přežili
"Američané přišli do našeho domu a hodili granát do koupelny. Mého otce zabili v kuchyni. Pak stříleli po všech. Já jsem hrála, že jsem mrtvá," uvedla dvanáctiletá Safa Júnisová na videu, které natočila irácká organizace Chamurappi.
Další ze svědků Abú Hasan vypověděl: "Viděl jsem za záclonou, jak vběhli do sousedního domu. Pak jsem slyšel mnoho výstřelů. Myslel jsem, že další na řadě je náš dům."
V USA se už o Hadíse mluví jako o druhém My Lai v narážce na masakr několika stovek civilistů, kterého se vojáci dopustili ve vietnamské vesnici 16. března 1968.
Spojenci odcházejí, mrtvých přibývá
Pro Washington je případ Hadísa o to nepříjemnější, že se rozvířil v době dalšího oslabování mezinárodní koalice v Iráku. Své vojáky začaly stahovat Itálie a Jižní Korea, v příštím roce není vyloučen ani odchod Japonska a Polska.
Od začátku války v březnu 2003 se počet iráckých civilistů, kteří přišli o život, odhaduje na zhruba 35 tisíc. Někteří zahynuli při bombardování nebo se dostali do křížové palby. Velkou část zavraždili při atentátech a útocích teroristé z Al-Káidy či zločinecké gangy.
Vraždy, střelba a teroristické útoky jsou v zemi na denním pořádku.
"Myslím, že dobré řešení nyní pro Američany neexistuje. Pokud odejdou, přiznají porážku, a vystaví Irák nebezpečí úplné dezintegrace. Pokud zůstanou, vše bude pokračovat tak jako dosud, protože odpor proti nim je mnohovrstevnatý a silný. Není to jen nějaký Zarkáví a několik teroristů. Hraní na demokracii v zemi, jako je Irák, nemůže být úspěšné, v tomto kulturním prostředí demkracie nefunguje," uvedl pro Aktuálně.cz český arabista, který si nepřál být jmenován.
Nový premiér Nurí Malikí minulý týden slíbil, že policie a armáda postupně převezmou kontrolu nad Irákem a do 18 měsíců bude v zemi klid.
