* Denně proudí do moře v Mexickém zálivu až 4 miliony litrů ropy * Odborníci tvrdí, že úplně zastavit těžbu zpod oceánů nelze * Éra levně a snadno dostupné ropy nepotrvá věčně
Praha - Ropa proudící do moře v Mexickém zálivu je už nyní jednou z největších ekologických katastrof v dějinách USA.
Někteří Američané už ji nazývají americkým Černobylem.
Do vody unikají od 20. dubna denně možná až čtyři miliony litrů ropy a týmy specialistů si s tím zatím nedokázaly poradit.
V hloubce více než půldruhého kilometru je obrovský tlak a společnost British Petroleum, která dostala na vrt licenci, přirovnala záchranné práce k "chirurgické operaci prováděné v naprosté tmě."
Ucpání vrtu může ještě trvat měsíce, protože společnost BP stejně tak jako vlastník potopené plošiny firma Transocean víceméně přiznávají, že si zatím moc nevědí rady, co s tím.
Do vody a hloubky se prostě musí
Jaký bude dopad katastrofy na budoucnost těžby ropy, na hospodaření těžařských společností a také na ceny pohonných hmot?
Těžba v mořských hloubkách je velmi riskantní a nákladná, ale nejspíš se ani po tragédii v Mexickém zálivu nezastaví.
Ložisek k vytěžení na zeměkouli ubývá, a tak těžaři pronikají i do míst, která by ještě před několika lety zavrhli jako nerentabilní.
Ropa těžená z podmořských a podoceánských nalezišť dnes představuje necelou desetinu veškeré vytěžené suroviny.
Tento podíl ale bude stoupat s úbytkem pevninských zdrojů.
"Nalezišť, kde lze ropu těžit bezpečně a levně, už mnoho není. Budoucnost tak mají už i těžce dostupné zdroje ropy. V Mexickém zálivu, u pobřeží Brazílie, v Guinejském zálivu v Africe," tvrdí Lawrence Eagles, analytik investiční banky J.P.Morgan Lawrence Eagles.
Poradenská a prognostická firma v oblasti energetiky Douglas-Westwood odhaduje, že těžařské firmy vyčlenily na roky 2010 až 2014 na průzkum a realizaci těžby v oceánech celkem téměř 170 miliard dolarů.
Co Bush povolil, Obama nezruší
V USA povolil po dvaceti letech moratoria těžbu z podmořských ložisek v amerických vodách prezident George Bush až v říjnu 2008.
Barack Obama po havárii plošiny v Mexickém zálivu pozastavil vydávání dalších licencí na těžbu, ale zákaz těžit z moře se nechystá vydat. I proto, že jedním z jeho proklamovaných cílů je snížit energetickou závislost Ameriky na zahraničních zdrojích.
(Text pokračuje pod mapou)
Spíše se očekává, že vlády USA i dalších zemí, kde se "černé zlato" těží, budou požadovat záruky, aby se podobná katastrofa neopakovala. A to bude samozřejmě něco stát.
Za každý barel se připlatí
"Zpřísní se legislativa, týkající se bezpečnostních opatření. Výstavba a provoz ropných plošin se tím o něco prodraží, vytěžení barelu ropy tak bude stát zhruba o pět až deset dolarů více," předpověděl pro agenturu Reuters Edward Morse z banky Crédit Suisse.
Americký analytik Brad Samples, věnující se energetickým trhům, v rozhovoru pro stejnou agenturu tvrdí: "Zvýší se náklady na těžbu? Ano. Postihne to producenty ropy a těžařské firmy? Ne, protože to na cenách pocítí spotřebitelé."
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) dnes varovala před překotným omezováním těžby kvůli kalvárii v Mexickém zálivu. Vedlo by to podle její zprávy k prudkému zdražení energií po celém světě.
