Studená válka ve vesmíru. Rusové mají proti USA jediný trumf

Petr Jemelka Petr Jemelka
3. 4. 2014 15:05
Vesmírná spolupráce na ISS byla po konci studené války symbolem usmiřování. Teď zase svědčí o vážnosti situace.
Výkladní skříň diplomacie obíhá ve výšce kolem 400 kilometrů nad Zemí.
Výkladní skříň diplomacie obíhá ve výšce kolem 400 kilometrů nad Zemí. | Foto: Reuters

Washington - Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) v reakci na ukrajinskou krizi pozastavil veškerou spolupráci se svým ruským protějškem - Roskosmosem.  

S jedinou, ale podstatnou výjimkou - Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS).

Jak zareagují Rusové? Na první pohled se nabízí jednoduchá odpověď: Američany, kteří po odstavení raketoplánů nemají vlastní kosmické lodě, přestanou na ISS přepravovat.

Tak jednoduché to ale není a Spojené státy to dobře vědí.

Vazby jsou totiž oboustranné. Zatímco NASA je závislá na ruských přepravních kapacitách, Roskosmos na 70 milionech dolarů, jež Američané za každou vesmírnou letenku platí.

Role USA je navíc klíčová i pro každodenní fungování stanice. Ruská část stanice je napájena americkou rozvodnou sítí a rovněž využívá americké komunikační satelity. Z Houstonu jsou ovládány kontrolní mechanismy udržující správnou orientaci stanice tak, aby nemusela využívat raketové palivo.

Osiří ISS?

Nabízí se tedy prakticky jediné citelné protiopatření - přerušení provozu Mezinárodní vesmírné stanice. Stalo by se tak vůbec poprvé za 13 let, co lidé na ISS pobývají.

Fakt, že je takové riziko reálné, svědčí o tom, jak vážná současná krize rusko-amerických vztahů je. Kosmická spolupráce obou mocností byla vždy výkladní skříní a barometrem vzájemných diplomatických vztahů.

Po konci studené války se stala symbolem usmiřování znepřátelených stran.

Spolupráce aspirovala na Nobelovu cenu míru

Ještě minulý měsíc šéf NASA Charles Bolden ujišťoval, že se spory kolem ruské anexe ukrajinského poloostrova Krym vesmírné spolupráce nedotknou.

"Myslím, že lidé zapomínají, že už jsme na ISS strávili 13 úspěšných let, a za tu dobu proběhl bezpočet mezinárodních krizí. Určitě stojí za povšimnutí, že lidé začínají přicházet s myšlenkou, aby byla ISS nominována na Nobelovu cenu míru," prohlásil Baldwin.

"Samozřejmě není naším zájmem, abychom ztratili přístup na stanici. Byla by to katastrofa, a to i pro samotnou stanici. Zároveň by to znamenalo kolaps americko-ruských vztahů," varuje podle televize CBS News politolog z univerzity George Washingtona John Logsdon.

Pokud k přerušení provozu dojde, nebude to okamžitě. Minulý týden totiž na ISS dorazila nová posádka ve složení Američana Steva Swansona a Rusů Alexandra Skvorcova a Olega Artěmjeva. Kromě nich jsou na palubě stanice ještě Japonec Kojči Wakata, Rus Michajl Tjurin a Američan Richard A. Mastracchie.

Ti všichni teď budou muset zachovat chladnou hlavu a připravit se na všechny varianty.

Špionážní satelity USA vynášejí ruské motory

A jaké jsou okamžité důsledky pozastavené vesmírné spolupráce? Nosné rakety Atlas V, které na oběžnou dráhu několikrát ročně vynášejí americké špionážní satelity, využívají ruské motory RD-180. Washington teď může na jejich výrobu zapomenout. Atlas V má přitom široké využití - vynesla ke hvězdám mimo jiné i marťanské vozítko Curiosity.

Ministr obrany USA Chuck Hagel už proto nařídil letectvu, aby našlo způsob, jak motory ruské provenience nahradit.

Zmrazen byl rovněž plán vybudování společného americko-ruského systému ochrany Země před potenciálním dopadem velkého asteroidu. Politické neshody obou mocností zpřetrhaly i veškerou vědeckou spolupráci.

 

Právě se děje

Další zprávy