Americké základny v Evropě možná nebudou. Kongres váhá

Red Zah, ft.com
3. 5. 2007 14:17
Zákonodárci seškrtali výdaje na protiraketovou obranu
Americký systém protiraketové obrany vyvolává kontroverze i v samotných Spojených státech
Americký systém protiraketové obrany vyvolává kontroverze i v samotných Spojených státech | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Washington Plány americké administrativy na rozmístění komponentů protiraketového štítu ve střední a východní Evropě utrpěly ve středu vážnou ránu. Podvýbor amerického Senátu pro strategické síly v návrhu rozpočtu pro tento kontroverzní projekt učinil zásadní škrty.

Jak ve svém dnešním vydání informuje list Financial Times, zákonodárci ve středu jednomyslně schválili omezení obranného rozpočtu na příští rok o částku 160 miliónů dolarů z celkového objemu 310 miliónů, která byla v předloze vyhrazena na stavbu raketové základny s deseti interceptory na území Polska.

V krátké době je to tak další konflikt mezi demokraty ovládaným Kongresem a Bílým domem, ve kterém úřaduje republikánský prezident George Bush. Obě strany se momentálně snaží najít kompromis ohledně dalšího financování operací v Iráku a Afghánistánu.

Liška: Zase nám lhali

Ondřej Liška má ve Straně zelených na starosti mimo jiné problematiku zvažované radarové základny
Ondřej Liška má ve Straně zelených na starosti mimo jiné problematiku zvažované radarové základny | Foto: Ludvík Hradilek

I když vyškrtnutou položku mohou ještě později při hlasování v plénu zákonodárci obou komor Kongresu vrátit do hry, pro Bushovu vládu je to nepříjemný signál. Tím spíše, že pro omezení výdajů tentokrát zvedli ruku i všichni republikánští členové dotyčného podvýboru.

"Ukázalo se, jasně, že projekt se netěší podpoře obou stran politického spektra Kongresu, jak české veřejnosti léta tvrdí řada našich politických představitelů. Naopak, ne nevýznamná část Kongresu k němu zůstává i po letech od jeho vzniku kritická," reagoval na výsledky hlasování český poslanec za Stranu zelených Ondřej Liška.

Jak dodal, v debatě na půdě amerického Senátu se rovněž potvrdilo, že projekt dosud nebyl dostatečně prokonzultován se spojenci v NATO, po čemž Zelení již delší dobu volají.

Pentagon: Nevzdáme to

Ruský prezident Vladimir Putin dal opakovaně najevo, že nové americké základny ve východní  Evropě vnímá jako přímé ohrožení Ruska
Ruský prezident Vladimir Putin dal opakovaně najevo, že nové americké základny ve východní Evropě vnímá jako přímé ohrožení Ruska | Foto: Reuters

Jak píše list Financial Times, pro prezidenta Bushe je celá věc o to nepříjemnější, že v minulých týdnech vyslal křižovat Evropu hned několik svých lidí s úkolem přesvědčit odpůrce protiraketové obrany, že projekt posílí kolektivní bezpečnost před hrozbami ze strany nevyzpytatelných států, jako je Írán.

Rusko se však i přes diplomatické snahy Washingtonu staví k projektu odmítavě a obviňuje Američany, že se snaží rozpoutat nové závody ve zbrojení.

Mluvčí americké Agentury pro raketovou obranu Richard Lehner odmítl výsledky hlasování a debatu v americkém Senátu komentovat, potvrdil ale, že se jeho úřad bude nadále snažit Kongres přesvědčit o potřebě umístit v Evropě základnu s protiraketovými střelami a radar, které by Američany i Evropany chránily před íránskými raketami dlouhého doletu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 minutami

České rafinérie mají pro případ nouze zásoby ropy na 100 dní

Českých rafinérií se dnes spuštěné unijní embargo na dovoz ruské ropy zatím netýká, v případě přerušení dodávek mají nouzové zásoby zhruba na 100 dní. Uvedl to sdělil šéf Státní správy hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. V zemích Evropské unie dnes začal platit zákaz dovozu ruské ropy na tankerech, který má Moskvu připravit o část zdrojů na financování válečné agrese proti Ukrajině. Česka se embargo zatím netýká.

Evropský blok se na ropném embargu shodl v rámci série sankcí přijatých od únorového začátku ruské invaze. Dovoz ropovodem Družba, který se týká České republiky, Slovenska a Maďarska, má zatím časově nespecifikovanou výjimku. "Výjimka je pro Českou republiku velmi důležitá, protože rafinérie v Litvínově je stále dominantně závislá na zpracování ruské ropy," zdůraznil Švagr.

Rusko v reakci na unijní embargo už dříve avizovalo, že bude svou surovinu vyvážet jinam. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že Moskva chystá vlastní reakci na kroky západních zemí. Pokud by výsledkem bylo omezení dodávek ropy i přes ropovod Družba, je správa státních rezerv podle Švagra připravená rychle poskytnout nouzové zásoby ropy. Těch má nyní na asi 88 dní, při započítání komerčních zásob Unipetrolu by celkové zásoby pro litvínovské rafinérie měly podle Švagra vystačit na přibližně 100 dní.

Zdroj: ČTK
před 14 minutami

Největší proces v historii Belgie. Začal soud k teroristickým útokům z roku 2016

V Belgii v pondělí začal největší soudní proces v historii země. Souzeni jsou pachatelé teroristických útoků, při nichž v březnu 2016 přišlo o život 32 lidí a přes 300 dalších utrpělo zranění. Zahájení podle tiskových agentur provázely emoce pozůstalých a obětí. Mezi deseti obžalovanými jsou i Mohamed Abrini a Salah Abdeslam, kteří už byli letos ve Francii odsouzeni k doživotnímu trestu za teroristické útoky v Paříži z roku 2015. Při nich zahynulo 130 lidí.

Proces, který má trvat několik měsíců, oživil bolestné vzpomínky lidí, kteří přišli o své blízké, utrpěli zranění nebo byli svědky útoků, při nichž se v Bruselu 22. března 2016 během ranní dopravní špičky odpálili tři sebevražední atentátníci. Při dvojitém sebevražedném útoku na letišti Zaventem zahynulo 16 lidí a dalších 16 zemřelo při atentátu ve stanici metra Maalbeek. K účasti na soudních jednáních se registrovalo asi tisíc lidí.

"Včera v noci jsem nemohla spát," řekla novinářům před zahájením procesu Christelle Giovannettiová, která nyní kvůli zraněním utrpěným při bombovém útoku v metru nosí naslouchátka. Sylvie Ingelsová, která se nacházela v blízkosti první bomby na letišti, uvedla, že v posledních dnech měla opakovaně noční můry. "Pokud dnes přijdu, tak proto, abych udělala tento krok a překonala svůj strach. Je důležité být tady. Je to jejich soud, ale také náš. Čekáme na nějaké odpovědi," řekla agentuře Reuters.

Zdroj: ČTK
Další zprávy