Od začátku Putinovy válečné agrese Američané většinově podporují vojenskou a finanční pomoc, kterou Spojené státy poskytují Kyjevu. Válku na Ukrajině ovšem vnímají jako konflikt v dalekém zámoří, který se jich přímo netýká. A pozornost, kterou válce věnují, časem postupně klesá.
Ukázal to například čerstvý průzkum organizace Pew Research Center z konce minulého týdne. Analytici sice sbírali data ještě před tím, než Putin vyhlásil částečnou mobilizaci a ve svém projevu vyhrožoval jadernými zbraněmi. Ale zatímco v květnu válku "mimořádně nebo velmi pozorně" sledovalo v USA 36 procent dotázaných, nyní to byla už jen pětina.
"Američanům oproti stavu na jaře dělá menší starost, že by Rusko mohlo porazit Ukrajinu a že by se válka mohla rozšířit do dalších zemí," stojí v hodnocení průzkumu. Na jaře se rozšíření konfliktu bálo 60 procent dotázaných, nyní jsou to čtyři z deseti Američanů.
Šest týdnů před listopadovými volbami do Kongresu je navíc americká veřejnost zaujata hlavně domácí politikou. Deník Washington Post do svého posledního průzkumu předvolebních témat vůbec nezařadil zahraniční politiku nebo konkrétně válku na Ukrajině.
Podle tohoto šetření dělají Američanům před volbami největší starosti stav ekonomiky, otázka interrupcí, vysoká inflace či vzdělávání a imigrace. Válka na Ukrajině, pokud se nestane něco zcela mimořádného, bude ve volbách okrajovým tématem.
Poslední velký "balík"
Výsledek kongresových voleb ale může mít vliv na to, jak silná a setrvalá bude další podpora USA pro Ukrajinu. Pokud se potvrdí dosavadní předpovědi a analýzy a opoziční republikáni ve volbách převezmou většinu ve Sněmovně reprezentantů, dolní komoře Kongresu, může být americká pomoc Kyjevu osekána, nebo dokonce zastavena.
Pro Kyjev by to přinejmenším znamenalo nejistotu, jak dlouho se ještě může na Washington spolehnout. Pod vlivem exprezidenta Donalda Trumpa je část republikánské voličské základny a také republikánů v Kongresu zdrženlivější a skeptičtější k americké pomoci pro Ukrajinu, než jsou demokraté současného prezidenta Joea Bidena.
Ukázalo se to už letos v květnu, kdy Kongres schvaloval balík vojenské a finanční pomoci pro Ukrajinu ve výši 40 miliard dolarů (více než bilion korun). Na rozdíl od jednotného souhlasu demokratů hlasovala část republikánů proti - v Senátu to byla pětina, ve sněmovně dokonce čtvrtina.
Dalším testem, zda tento odpor mezitím ještě neposílil, bude v nejbližších dnech schvalování nového požadavku, který do Kongresu předložil Bílý dům a který by měl Kyjevu poskytnout další pomoc v hodnotě 13 miliard dolarů (v přepočtu 330 miliard korun).
"Tahle pomoc pro Ukrajinu ještě projde," předpovídá Mackenzie Eaglenová, bezpečnostní expertka z washingtonského think-tanku American Enterprise Institute (AEI). Pro web Politico ovšem Eaglenová zároveň uvedla, že to může být poslední "takto velký balík" pro Kyjev.
"Podle mě je zde skutečně riziko, že toto bude naposledy, kdy podpoříme takovou pomoc pro Ukrajinu," potvrzuje i demokratický senátor Chris Murphy. "Pokud republikáni získají sněmovnu a začne se proslýchat, že končí s financemi pro Ukrajinu, tak to může mít potenciálně katastrofální dopad na morálku Ukrajinců a jejich schopnost pokračovat v boji," varoval v deníku Washington Post.
Trump proti Bílému domu
Členové republikánského vedení ve sněmovně odmítli potvrdit, že Kongres by pod jejich vedením pokračoval v dosavadní masivní podpoře Kyjeva. "Mnoho členů (sněmovny) chce vidět více zodpovědnosti na straně ministerstva obrany a více se soustředit na skutečné hrozby," uvedl před dvěma týdny Steve Scalise, druhý nejvyšší zástupce republikánů ve Sněmovně.
Někteří republikáni chtějí důsledněji kontrolovat, jak je vojenská a finanční pomoc pro Ukrajinu využívána a utrácena. Jiní jsou zase proti, protože z principu odmítají vše, co navrhuje demokratický prezident Biden.
Dalším a zdaleka nejvážnějším důvodem je ovšem názor nemalé části republikánských voličů, že USA mají samy dost svých problémů, než aby utrácely peníze daňových poplatníků v zámoří. Přičemž nejhlasitějším propagátorem tohoto postoje je republikánský exprezident Donald Trump.
Trump už takto útočil na Bílý dům demokrata Baracka Obamy ve své prezidentské kampani v roce 2016. Když se pak sám stal prezidentem, byl Trumpův přístup proměnlivý. Na jednu stranu posílil americkou vojenskou přítomnost ve východní Evropě, ale v jiném případě Kyjevu zadržoval vojenskou pomoc.
Od svého odchodu z prezidentského úřadu se Trump ke svým výpadům proti americkému angažmá v zámoří vrátil. Jde tvrdě proti celé zahraniční politice Joea Bidena - a to včetně jeho pomoci pro Ukrajinu.
Velký vliv na názor části republikánské základny mají také média, například televize FOX News. Její moderátor Tucker Carlson, jehož talk show je v USA v současnosti nejsledovanějším pořadem svého druhu, divákům opakovaně tvrdí, že podpora Ukrajiny je proti americkým zájmům.
Republikánské schizma
"Podle všech skutečných ukazatelů Vladimir Putin válku na Ukrajině neprohrává. On ve válce na Ukrajině vítězí," prohlásil například Carlson před třemi týdny, uprostřed úspěšné ukrajinské protiofenzivy.
Mnozí republikánští politici, kteří pak od svých voličů slyší tuto skepsi či přímo odpor k pomoci na Ukrajině, se tomu přizpůsobí. "Myslím, že už jsme dali Ukrajině dost peněz," prohlašuje ve své předvolební kampani J. D. Vance, republikánský kandidát do Senátu za stát Ohio.
"Rozkol mezi republikánským stranickým establishmentem a populisty Trumpova stylu nastoluje otázku, zda se prezident Joe Biden bude moci spolehnout na zákonodárce, že budou dál podporovat financování amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, pokud demokraté ztratí kontrolu nad Kongresem," napsal před dvěma týdny americký bezpečnostní web DefenseNews.
Podle výše citovaného průzkumu Pew Research Center si třetina republikánů nyní myslí, že USA poskytují Ukrajině příliš mnoho pomoci. Mezi demokraty je to pak jeden z deseti, v celé populaci pětina dotázaných. Což je už skoro třikrát více než letos na jaře.
