Americké spory o ropovod se přesouvají z Dakoty do bažin v Louisianě

Foto: Ropovod převálcoval indiány ze Standing Rock. Několikaměsíční protesty jim nepomohly
Indiánský kmen Siouxů z rezervace Standing Rock protestoval proti stavbě ropovodu několik měsíců.
Na začátku prosince americké úřady zrušily povolení vést trasu nového ropovodu Dakota Access u jejich rezervace. Naděje pro indiány ale netrvala dlouho.
Nový americký prezident Donald Trump v lednu po nástupu do funkce vydal ke stavbě za 3,8 miliardy dolarů (95,5 miliardy Kč) povolení.
Na konci února pak policie vyčistila tábor Oceti Sakowin v Severní Dakotě u rezervace Standing Rock.
Foto: Reuters
Reuters František Typovský, Reuters
5. 3. 2017 14:48
Poté, co jeden z dekretů amerického prezidenta Donalda Trumpa opět umožnil výstavbu ropovodu napříč indiánskou rezervací kmene Siouxů, se obdobné konflikty rozhořely také na opačné straně Spojených států. Obyvatelé státu Louisiana se bouří proti chystanému prodloužení ropovodů do zdejších vzácných bažin. Obávají se zhoršení ekonomické situace a znečištění půdy.

Henderson (Louisiana) - Když Hope Rosinská před několika lety zdědila na jihu USA pozemek, překvapilo ji, že přes něj vede několik ropovodů a plynovodů. Později povolila stavbu dalších dvou, ovšem po uvedení potrubí do provozu došlo k havárii. Ta na pozemku Rosinské znečistila vodu a vedla k saturaci půdy.

Rosinská proto kontaktovala společnost ETP, která potrubí stavěla. Požadovala změny ve smlouvě a odškodnění za znečištění. To společnost odmítla.

Firma ETP stojí mimo jiné také za kontroverzní stavbou ropovodu Dakota Access napříč indiánskými územími v Severní a Jižní Dakotě. Tamější kmeny i ekologické aktivisty roznítil dekret Donalda Trumpa, který opět rozběhnul stavbu, již předchozí kabinet Baracka Obamy pozastavil.

V případě Louisiany společnost ETP plánuje prodloužení ropovodního potrubí napříč mokřady o téměř 250 kilometrů. Ačkoli je Louisiana sídlem mnoha těžařských společností, většina občanů viní firmy ze znečišťování půdy, což má za následek větší náchylnost k hurikánům a povodním.

Rybář Jody Meche se kromě ekologických škod obává také ekonomických problémů. Již několik let nabádá těžaře, aby svou činnost omezili. Škodí tím prý rybářům. "Nacházím v sítích stále více mrtvých raků. Zdejší stojatá voda jim nesvědčí - moc nejí a jsou velmi letargičtí," řekl Meche agentuře Reuters.

Potrubí není bezpečné

Ačkoli příznivci stavby vidí její výhody především v postupné nezávislosti na energetickém dovozu, odpůrci kontrují tím, že riziko nehod je příliš velké. Například společnost ETP zaznamenala během posledních šesti let více než 260 úniků nebezpečných látek. Mluvčí firmy poté vystoupil s tím, že nehody byly nepatrné a k většině došlo na území vlastněném společností samotnou.

Únik na pozemku Hope Rosinské se zatím nepodařilo vyřešit, oprava potrubí bude stát více než dvanáct tisíc dolarů. Firma po jejích výrocích do médií Rosinské pohrozila žalobou. "Soudní spor je příliš finančně nákladný a dlouhý. Jsem svobodná matka, tolik peněz nemám. Stále to chci vyřešit dohodou," dodala Rosinská pro agenturu Reuters.

O smír podle svých slov stojí i samotná společnost. Soubor změn, které Rosinská navrhovala zařadit do smlouvy ovšem firma odmítla a opět pohrozila soudním sporem.

 

Právě se děje

před 21 minutami

Zeman vetuje daňový balíček, vadí mu zvýšení slevy na poplatníka

Prezident Miloš Zeman bude vetovat daňový balíček, který mimo jiné ruší superhrubou mzdu. Důvodem je především zvýšení daňové slevy na poplatníka. Zemanovi vadí také to, že navzdory dohodě není v zákoně o dani z příjmu explicitně uvedena doba platnosti tohoto zákona. Na Twitteru o tom informoval mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. 

Zdroj: Ekonomika , ČTK
před 25 minutami

Praha najímá manažery Krupauera a Grosse pro přípravu koncertního sálu

Pražský magistrát uzavře manažerskou smlouvu se dvěma externími členy komise pro stavbu koncertního sálu na Vltavské, architektem Martinem Krupauerem a Martinem Grossem, který vlastní produkční společnost a zároveň je spoluzakladatelem Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze. Do 30. června 2021 budou připravovat projekt, pro nějž nyní vzniká studie proveditelnosti. Manažeři mají pobírat odměnu 1600 korun za hodinu, součástí jejich práce budou studijní cesty kvůli sběru informací o obdobných stavbách. Celková cena za služby obou manažerů nepřesáhne dva miliony korun.

Praha chce na podobu nové filharmonie vypsat architektonickou soutěž, konkrétní rozhodnutí o stavbě padne na základě výsledků studie proveditelnosti. Zastupitelé nedávno schválili pořízení změny územního plánu. Stavba koncertního domu se sálem pro zhruba 2000 posluchačů by podle dřívějších odhadů měla stát přibližně čtyři miliardy korun, přesnější odhad vzejde ze studie. Budova filharmonie by mohla stát v roce 2032.

Zdroj: ČTK
Další zprávy