


Americké zbrojovky Raytheon a Lockheed Martin se podle magazínu The Atlantic obávají, že by Ukrajina po získání licence mohla protiraketové střely pro systém Patriot vylepšit a následně vyrábět rychleji a levněji než samotné Spojené státy. Přestože americký prezident Donald Trump licenci Ukrajině už dříve slíbil, její udělení se stále protahuje.

Nejmenovaný republikánský činitel z Washingtonu řekl The Atlantic, že oba američtí výrobci zbraní budou své obavy z udělení licence veřejně zdůvodňovat ochranou duševního vlastnictví a obavami z transferu technologií.
Podle něj je však skutečným problémem strach z konkurence. Výrobci se údajně obávají, že Ukrajinci dokážou střely pro Patriot vylepšit a následně je vyrábět ve velkém, rychleji a za výrazně nižší náklady, než umožňují současné americké výrobní linky. Raytheon ani Lockheed Martin tyto informace veřejně nepotvrdily.
Trump slíbil licenci na výrobu protiraketových střel Ukrajině během summitu NATO 8. července. Od té doby však své stanovisko několikrát změnil a argumentoval tím, že Spojené státy potřebují tyto střely pro vlastní potřebu.
Začátkem srpna pak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že se s Trumpem na udělení licence skutečně dohodl. Její vydání však podle něj zdržuje byrokracie.
Pro Ukrajinu je přitom otázka dodávek Patriotů zásadní. Rusko pokračuje v balistických útocích na ukrajinská města a Kyjev má protiraketových střel nedostatek. Po ruském útoku z 5. srpna, při němž zemřelo 17 lidí, Zelenskyj uvedl, že Ukrajina v první polovině letošního roku dostala od spojenců třikrát méně protiraketových střel než ve stejném období loni.

Už o týden dříve proto při schůzce s Trumpem požádal o 300 střel Patriot před nadcházející zimou. Americký prezident ale žádost odmítl s odkazem na nedostatek amerických zásob kvůli válce s Íránem.
Spojené státy v blízkovýchodním konfliktu během posledních šesti měsíců podle CSIS spotřebovaly zhruba dvě třetiny svých zásob Patriotů.
Ani případné udělení licence by podle vojenského analytika Lukáše Visingra neznamenalo, že se nedostatek prostředků protivzdušné obrany na Ukrajině v dohledné době vyřeší. Zavedení licenční výroby je totiž mimořádně složité a časově náročné.
„Licenční výroba Patriotů je extrémně složitá věc a trvá strašně dlouho. Když se podíváte na země, které už tu licenci dostaly, jako je Německo nebo Japonsko, tak zjistíte, že zavedení výroby Patriotů je opravdu velmi komplikovaná a komplexní záležitost,“ vysvětluje pro Aktuálně.cz Visingr.
Problém podle něj spočívá mimo jiné v obrovském množství dodavatelů a komponentů. Ukrajina by musela vybudovat nejen samotnou továrnu, ale také celý dodavatelský řetězec. Velká část součástek se navíc i v současnosti vyrábí v zahraničí.
„Vytvořit celý dodavatelský řetězec tak, aby na jedné straně z fabriky vcházely komponenty a materiály a na druhé straně hotové Patrioty, je záležitost na dlouhé měsíce a možná i roky,“ dodal.
Ukrajina proto vedle snahy získat licenci rozvíjí také vlastní systémy protivzdušné obrany. Jedním z nich je FREYJA, na jehož vývoji Kyjev spolupracuje s evropskými zeměmi. Systém má kombinovat ukrajinská odpalovací zařízení a protiraketové střely s evropskými radary a senzory.
Podle Visingra by jeho zavedení mohlo být výrazně rychlejší než vybudování licenční výroby Patriotů. Výhodou má být také výrazně nižší cena. Zatímco jeden interceptor Patriot stojí řádově několik milionů dolarů, cena střely pro FREYJU by se mohla pohybovat okolo 700 tisíc dolarů.
„Pokud Ukrajinci dostanou evropské technologie a evropské státní peníze, věřím tomu, že třeba za rok touto dobou by FREYJA mohl chránit některá ukrajinská města,“ uvedl.



Hasiči ukončili zásah u shořelého supermarketu Lidl v Kladně, místo převzal majitel. Likvidaci požáru, který způsobil zkrat, vyhlásili v úterý večer, řekl ve středu mluvčí středočeských hasičů Tomáš Bakalář. Škoda způsobená požárem podle odhadu dosáhla 120 milionů korun, nikdo se nezranil.



Při ruských útocích na jihu Ukrajiny v noci na středu podle místních úřadů přišli o život nejméně tři lidé, z toho dva u hraničního přechodu s Moldavskem, který byl kvůli tomu dočasně uzavřen. Informovala o tom ruskojazyčná služba serveru BBC. Ruská armáda v noci opět útočila na Kyjev, podle záchranářů, na něž se odvolává BBC, se tyto útoky ve středu zřejmě obešly bez obětí.



Když předseda hnutí ANO Andrej Babiš zahajoval v pondělí odpoledne hlavní fázi kampaně ANO ke komunálním a senátním volbám, snažil se u toho zpropagovat kandidáty na primátora Prahy a Brna. Největší kus pozornosti si ale nakonec „ukousl“ někdo úplně jiný. Kandidátka ANO do Senátu Petra Absolonová, která měla k Babišovi nejblíže.



Pokud jde o elektromobily, může Evropa druhé nejlidnatější zemi světa vůbec něco nabídnout? Počet nových aut směřujících do Říše středu jasně ukazuje, že situace je nejspíš ztracená.


