


Ruská armáda zřejmě poprvé od začátku invaze zaútočila na americkou obrannou společnost působící na Ukrajině. Jedním z terčů pátečního útoku totiž byl i závod firmy Terminal Autonomy, která vyrábí bojové drony využívající také umělou inteligenci. Znalci i média následně nabídli několik interpretací, co může útok znamenat.

Továrnu americké společnosti v pátek zničila ruská balistická raketa. Útok si podle zdrojů nevyžádal žádné oběti, píše britský list The Guardian, který o úderu informoval jako první. Ruská agentura TASS o útoku na závod informovala s odvoláním na ministerstvo obrany, neuvedla však, že výrobnu vlastnila americká společnost.
Terminal Autonomy je americká firma registrovaná ve státě Delaware. Na Ukrajině vyrábí bezpilotní prostředky AQ-400 Scythe a AQ-100 Bayonet určené k přesným úderům na vzdálené cíle. Společnost uvádí, že její drony využívají systémy navádění odolné vůči ruskému elektronickému boji.
Klíčovou technologií firmy je takzvaná „terminální autonomie“ (terminal autonomy). Jde o systém, při němž v závěrečné fázi letu přebírá řízení dronu umělá inteligence. Pokud obránce naruší rádiové nebo mobilní spojení pomocí rušiček, stroj pokračuje k cíli autonomně bez zásahu operátora.
„Rusy nezajímá, komu výrobní závod patří. Je to pro ně legitimní cíl,“ sdělil britskému listu bývalý vysoký důstojník amerických zpravodajských služeb Anthony Vinci. „Nezáleží na tom, jestli je americký, nebo patří někomu jinému,“ dodal.
Podobný pohled zastává i bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý. „Rusové to budou zdůvodňovat tím, že jde o výrobce zbraní, kterými je Ukrajina napadá,“ řekl pro server Aktuálně.cz.
„Pokud by se podobné útoky opakovaly, může to ale vést i k dalšímu posílení americké podpory,“ dodal. Připomněl, že Rusové už dříve například útočili na výcviková zařízení na Ukrajině, kde se nacházeli i Američané. „Spojené státy určitě počítají s tím, že Rusové budou na taková místa útočit. Tento útok podle mě nechají bez povšimnutí,“ řekl.
Šedivý rovněž připomněl, že americko-ukrajinská vojenská spolupráce je velmi úzká. „Ukrajinci mají úžasné zkušenosti s operačním používáním bezpilotních prostředků, tam jsou absolutní jednička. Ale v těch technologiích bych byl trochu opatrný,“ řekl. „Američané pak dodávají komponenty, které Ukrajinci potřebují a nedokážou je vyrábět,“ dodal.
Ukrajinský deník The Kyiv Post nicméně nabízí i možné politické pozadí související s ojedinělým útokem. List upozornil, že útok přichází v době, kdy se rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně změnila. Zatímco dříve odmítal Rusko označovat za agresora a zdál se být vstřícnější k pozici Moskvy, v posledních měsících zaujal vůči Rusku tvrdší postoj.
Ukrajinský list v tomto kontextu připomíná, že nedávná schůzka ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s Trumpem otevřela cestu k možné výrobě střel Patriot na Ukrajině. Ukrajina zároveň urychleně usiluje o společnou výrobu zbraní s americkými společnostmi Lockheed Martin a Raytheon.
S těmito kroky však roste i tlak na ukrajinský obranný průmysl, píše Kyiv Post. Připomíná také nedávný útok ruských balistických raket na výstavu obranného průmyslu v Kyjevské oblasti. Ten si vyžádal nejméně deset mrtvých a přibližně stovku zraněných. Útok navíc přišel jen krátce po jednání Zelenského se zástupci americké společnosti Raytheon o možné spolupráci v oblasti výroby zbraní, uvedla agentura AP.



Dva tankery emirátské státní ropné společnosti ADNOC se v pátek staly cílem útoku, když proplouvaly Hormuzským průlivem. Podle emirátské agentury WAM to firma uvedla s tím, že při incidentu nebyl nikdo zraněn a situace je nyní pod kontrolou. Ministerstvo zahraničí Spojených arabských emirátů v prohlášení zveřejněném na síti X z útoku obvinilo Írán.



V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP.



Plavec Miroslav Knedla se stal v Paříži mistrem Evropy v závodě na 50 metrů znak a slaví životní úspěch. Časem 24,11 vylepšil o osm setin svůj český rekord z rozplaveb a napodobil Barboru Seemanovou, která ve čtvrtek ovládla kraulařskou dvoustovku.



Karsten Warholm získal v Birminghamu čtvrtý evropský titul v řadě na 400 metrů překážek a časem 46,63 překonal rekord šampionátu. Nadia Battoclettiová obhájila zlato na 10 000 metrů a jako první žena podruhé za sebou ovládla na ME obě vytrvalecké tratě.



Když ukrajinská zpravodajská služba nedávno rozebrala nejnovější ruskou střelu S-71M, našla uvnitř čip od americké firmy Nvidia. Součástka, která v Americe pohání civilní roboty a drony, nyní pomáhá ruským zbraním vyhledávat a ničit ukrajinské cíle.