Deník New York Times ve spolupráci s investigativním centrem Bellingcat zveřejnil detaily o uzavření hlavního afghánského sídla CIA. Komplexu, vybudovaného z bývalé cihelny, umístěného nedaleko kábulského letiště.
Sídlu se přezdívalo Solná jáma (Salt Pit) a patřily k němu také místnosti, kde CIA vyslýchala zatčené Afghánce, podezřelé ze spolupráce s al-Káidou nebo podílu na terorismu. Před několika lety se vedla v médiích i mezi politiky diskuse o některých krajních metodách, například waterboardingu. Při něm vyslýchající dává hlavu zadrženého člověka pod vodu, aby ho donutil mluvit.
Our new visual investigation shows how a secretive compound northeast of Kabul — the site of the Salt Pit, where the CIA previously tortured detainees — became the agency's hub for clandestine evacuations before parts of it were deliberately destroyed: https://t.co/AHuCPLI7hK pic.twitter.com/0nCEqmwzjk
— Christiaan Triebert (@trbrtc) September 1, 2021
Bellingcat na základě satelitních fotografií uvedl, že vyklízení Slané jámy začalo už v dubnu. Tehdy prezident Joe Biden potvrdil, že do konce srpna stáhne z Afghánistánu všech zbývajících 2500 vojáků.
Krátce před pádem Kábulu do rukou Tálibánu 15. srpna pak několik budov Američané vyhodili do povětří. Ve zbylých prostorách se shromáždili afghánští spolupracovníci CIA, které piloti ve vrtulnících přepravovali rovnou na letiště, aby se vyhnuli silničním kontrolám ozbrojenců.
"(Aby nevzbudili pozornost), přepravovali je v ruských helikoptérách Mi-17, které používala afghánská armáda," píše list New York Times. Dodává, že hned 31. srpna ráno po posledním americkém evakuačním letu tálibánci vstoupili do komplexu a usilovně ho prohledávali.
Omezené možnosti Američanů
Agentura Reuters se ve své analýze zamýšlí nad tím, jaké vlastně nyní má CIA možnosti zjišťovat, zda v Afghánistánu teroristé znovu nebudou připravovat útoky na různých místech světa.
V zemi teď nemá žádnou základnu a stejně tak jsou daleko i američtí vojáci. Nejbližší letecké základny USA se nyní nacházejí až za Perským zálivem, v Kataru a Spojených arabských emirátech. Pákistán americké základny na svém území nechce a neuvažují o tom ani bývalé sovětské středoasijské republiky, jako je Tádžikistán nebo Uzbekistán. Aby Spojeným státům nic neposkytovaly, na ně tlačí Rusko.
"I když jsme měli vojáky a letadla v Afghánistánu, často jsme byli překvapeni, co je stále al-Káida schopná dělat. Sledování na dálku z míst daleko za hranicemi Afghánistánu v tomto případě nemá velkou šanci na úspěch," řekla agentuře Reuters Kathryn Wheelbargerová, která pracovala na americkém ministerstvu obrany v sekci pro Afghánistán.
Lest na CIA
Bývalý šéf oddělení CIA pro operace na Blízkém východě Daniel Hoffmann prohlásil, že příliš nevěří ani v ochotu Tálibánu bránit tomu, aby na afghánském území znovu rostly buňky a tábory al-Káidy. Spojují je roky spolupráce a společná ideologie. Navíc v zemi působí další teroristická organizace s názvem Islámský stát Chorásán, která je ale zatím nepřátelská vůči Tálibánu.
Afghánistán se stal pro CIA místem historicky druhého nejhoršího útoku na její pracovníky a agenty. V roce 2009 skupina analytiků CIA chtěla vyslechnout na základně ve východoafghánském Chóstu Jordánce Chalíla Balávího, který dříve působil ve vedení al-Káidy, ale po svém zatčení v Jordánsku uvedl, že chce "změnit stranu" a informace o teroristech předávat Jordánsku a tím i USA.
Povedlo se mu však CIA i jordánskou rozvědku zneužít. Na schůzku do Chóstu přijel s výbušninami, připevněnými pod oblečením na svém těle a odpálil je ve chvíli, kdy ho pracovníci CIA obstoupili. Sedm jich zahynulo. O více svých lidí americká tajná služba přišla pouze při sebevražedném atentátu v Bejrútu v roce 1983.
