Americká armáda uvolňuje pravidla. Vojáci budou moci nosit vousy, turban i hidžáb

ČTK ČTK
10. 1. 2017 14:11
Americká armáda si chce rozšířit prostor pro nábor nových vojáků. Přehodnotila proto pravidla týkající se požadavků jednotlivých náboženských komunit. Vojáci nyní mohou nosit například plnovous, muslimkám je zase povolen šátek zakrývající hlavu. Jedinou podmínkou zůstává, že musí být vyloučena jakákoliv bezpečnostní rizika. Látka na šátky a turbany musí být například z nehořlavého materiálu a musí barvou odpovídat zbytku uniformy.
Americký voják. Ilustrační foto.
Americký voják. Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Washington – Americká armáda uvolnila předpisy týkající se uniforem. Nově například povoluje ženám nosit muslimské hidžáby, ovšem s podmínkou, že budou z nehořlavého materiálu. Stejně tak sikhové budou moci mít na hlavě turban a nechat si plnovous. Jedinou podmínkou je podle médií vyloučení jakéhokoli rizika.

Jak napsal britský list The Independent, materiál použitý na turbany a hidžáby musí barvou odpovídat uniformě a v případě, že je voják v maskovacím oděvu, musí mít kamufláž i turban a hidžáb. Materiál by měl být nehořlavý.

Zástupce armády Eric Fanning řekl, že armáda přehodnotila dosavadní pravidla týkající se požadavků jednotlivých náboženských komunit, což umožní rozšířit prostor pro nábor nových vojáků.

I nyní ale budou muset vojáci o výjimky týkající se uniformy či plnovousů žádat brigádní velitele. Při výcviku nebo při nasazení do boje bude armáda požadovat, aby vojáci měli na hlavě ochrannou přilbu.

Armáda podle Fanninga pracuje na tom, jak zajistit účinné plynové masky vojákům s plnovousem. Než se na to přijde, nesmějí muži s vousy chodit do akademií, kde se počítá s výcvikem ochrany proti jedovatým látkám.

Nová pravidla přesně určují tvar hidžábu – tedy pokrývky ženské hlavy. Odhalena musí zůstat část obličeje mezi obočím a bradou. Vousy mužů pak nesmějí být delší než pět centimetrů. Pokud delší budou, má být plnovous smotán nebo složen tak, aby nepřesahoval stanovenou délku.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 21 minutami

Dálnice D1 na Benešovsku byla hodinu neprůjezdná, ve směru na Brno se srazila dvě auta

Dopravní nehoda u Trhového Štěpánova v úterý zhruba na hodinu zastavila provoz na dálnici D1 ve směru na Brno. Kvůli srážce nákladního a osobního auta byl přerušený provoz mezi sjezdem číslo 49 u Psářů a sjezdem číslo 56 u Soutic. Jeden člověk byl zraněn. Vyplynulo to z informací Národního dopravního informačního centra a krajských hasičů.

Nehoda na 56. kilometru uzavřela dálnici D1 kolem 6:30. Podle mluvčí středočeských hasičů Terezy Fliegerové narazilo osobní auto do nákladního. "Bylo tam nějaké lehčí zranění. Hasiči nikoho nevyprošťovali, ale poskytli předlékařské ošetření," uvedla Fliegerová. Provoz na dálnici byl podle Národního dopravního informačního centra obnoven kolem 07:30.

Na místě kromě hasičů zasahovali také policisté a záchranáři. "Zraněný byl ošetřen. Jeho zdravotní stav nevyžadoval převoz do zdravotnického zařízení, takže byl ponechán na místě," řekla mluvčí krajské záchranné služby Petra Effenbergerová.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy