Washington/Teherán - V Íránu v dohledné době nezaplatíte platební kartou. Nejspíš se v zemi nesvezete novým vozem evropských automobilek ani nepoletíte na palubě některé íránské společnosti novým airbusem.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa začala po odstoupení od jaderné dohody škrtit íránskou ekonomiku sankcemi. Tato politika tvrdě dopadne i na evropský byznys v islámské republice.
Prvním cílem se v pátek staly Spojené arabské emiráty, největší obchodní partner Íránu. Po dohodě s americkou vládou zablokovaly účty několika íránských firem, které převáděly peníze na účet tamní centrální banky.
Ministerstvo financí USA oznámilo, že tímto způsobem podporují teroristické organizace. Za ně Washington považuje například elitní íránské armádní jednotky: Revoluční gardy či oddíly al-Kuds (arabský název pro Jeruzalém, pozn. red.).
Trump chce obnovit sankce v plném rozsahu během následujících tří až čtyř měsíců. Mají být dokonce tvrdší než ty, které USA vůči islámské republice uplatňovaly před uzavřením jaderné dohody v roce 2015.
Pro evropské firmy, které začaly po uvolnění sankcí před třemi lety v Íránu podnikat, je to špatná zpráva. Dostanou se pod tlak, aby nadějné kontrakty, slibující velké zisky, opustily.
"Americké rozhodnutí vypovědět smlouvu s Íránem tvrdě dopadne na německou ekonomiku. Naše firmy mohou čelit trestům ze strany USA," upozornil předseda Německého sněmu obchodních a průmyslových komor Eric Schweitzer.
Právě Německo a Francie, které u Trumpa nejvíce lobbovaly za zachování jaderné dohody, rozvinuly obchodování s Íránem nejvíc ze všech zemí. Loni dosáhla obchodní výměna mezi Německem a Íránem 3,4 miliardy eur.
Automobilky i výrobce letadel
Kontrakty na průzkum zemního plynu například podepsala v Íránu francouzská těžařská firma Total, aktivní začaly být na íránském trhu i automobilky Peugeot a Renault. Airbus chtěl prodat do Teheránu stovku letadel za 118 miliard dolarů.
Výrazný vzestup obchodu s Íránem zaznamenaly také Rakousko a Itálie.
České republika do skupiny těchto států nepatří. Ve srovnání s obdobím před jadernou dohodu z roku 2015 vzájemný obchod s islámskou republikou dramaticky nevzrostl. Co do velikosti vzájemného obchodního obratu je Írán pro Českou republiku až na 83. místě.
Donald Trump a jeho ministerstvo financí směrem k těm, kteří s Íránci obchodují nebo chtějí obchodovat ve velkém, hovoří jasně: Sankce se zaměří na ropný a energetický průmysl, dodávky kovů a dalších surovin, prodeje automobilů a letadel nebo íránského bankovního sektoru.
Mezinárodní platební karty v Íránu nejsou, kvůli sankcím tam nesmí VISA ani MasterCard.
Cílem je hospodářsky izolovat teheránský režim tak, aby začal opět vyjednávat a souhlasil s novou dohodou. Takovou, která by uspokojila i Trumpa.
As @realDonaldTrump said, US sanctions will target critical sectors of Iran’s economy. German companies doing business in Iran should wind down operations immediately.
— Richard Grenell (@RichardGrenell) May 8, 2018
Nový americký velvyslanec v Berlíně Richard Grenell se na Twitteru vyjádřil přímo, bez diplomatických fines: "Německé společnosti podnikající v Íránu by měly svoji činnost rychle omezit," varoval.
Federace německého průmyslu označila postihování zahraničních firem americkými sankcemi kvůli Íránu za porušení mezinárodního práva.
Íránská ekonomika je s HDP za rok 2017 ve výši 1,6 bilionu dolarů devatenáctá největší na světě. Hlavně díky ropě - prokázané íránské zásoby tvoří zhruba desetinu celosvětových.
