Američané se stahují ze Sýrie. Je to nová fáze boje s islamisty, oznámil Bílý dům

ČTK ČTK
Aktualizováno 19. 12. 2018 23:15
USA zahájily proces stahování svých jednotek ze Sýrie, v boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS) budou ale pokračovat. Informoval o tom ve středu Pentagon i Bílý dům. Bližší informace o stahování ze Sýrie ale ministerstvo obrany s ohledem na bezpečnost nesdělilo. Někteří američtí senátoři označili stažení ze Sýrie v tuto chvíli za velkou chybu, která poškodí roli USA v regionu. Podle ruského ministerstva zahraničí tento krok naopak přispěje k urovnání syrské krize.
Američané v Sýrii (ilustrační foto).
Američané v Sýrii (ilustrační foto). | Foto: Reuters

"Koalice osvobodila území ovládaná IS, ale kampaň proti IS neskončila," uvedla v prohlášení mluvčí Pentagonu Dana Whiteová. "Zahájili jsme proces návratu amerických jednotek domů ze Sýrie, protože přecházíme do další fáze kampaně (boje proti IS)," uvedla také a dodala, že USA budou pokračovat v boji proti IS, kdekoli se objeví.

Stažení amerických vojáků souvisí s porážkou IS, kvůli níž USA do této blízkovýchodní země své jednotky v roce 2014 vyslaly. "IS jsme v Sýrii porazili a to byl jediný důvod naší tamní přítomnosti během Trumpovy vlády," napsal ve středu prezident Donald Trump na Twitteru. Trump o stažení vojáků ze Sýrie mluvil už letos na jaře.

Agentura Reuters také s odkazem na nejmenovaný vládní zdroj uvedla, že během 24 hodin bude evakuován personál amerického ministerstva zahraničí ze Sýrie. Vojenské jednotky by měly podle téhož zdroje Sýrii opustit tehdy, až "bude dokončena závěrečná fáze poslední operace proti IS" a časový rámec odchodu je odhadován na "60 až 100 dní".

Někteří ale stažení americký jednotek ze Sýrie označují za předčasné. V Sýrii stále neskončila občanská válka, která trvá už od roku 2011 a kvůli níž se radikálům z IS podařilo v předchozích letech ovládnout značné území v Sýrii a Iráku. O dobytá území sice organizace IS už přišla, ale zbytky jejích členů stále operují na východě Sýrie.

Americký ministr obrany James Mattis i další vládní činitelé dříve vyjádřili názor, že americké jednotky by se zatím neměly stáhnout, aby neumožnily opětovné posílení IS. Podle Mattise by si Trump vysloužil velikou kritiku, když by radikálové z IS v Sýrii opět posílili.

"Americké stažení v této chvíli by bylo velkým vítězstvím pro IS, Írán, (syrského prezidenta) Bašára Asada a Rusko," uvedl ve středu republikánský senátor Lindsey Graham. I podle dalšího republikánského senátora Marka Rubia by rychlé stažení USA ze Sýrii bylo "velkou chybou". Podobně se před několika dny vyjádřil i zvláštní americký vyslanec u mezinárodní koalice bojující proti IS Brett McGurk. Podle něj by měly USA zůstat na bojišti a ujistit se, že v těchto oblastech bude zajištěna stabilita.

Nejmenovaný činitel americké vlády řekl Reuters, že Trump své rozhodnutí předem nekonzultoval s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, i když mu ho oznámil. Činitel odmítl srovnávat rozhodnutí odejít ze Sýrie s rozhodnutím bývalého prezidenta Baracka Obamy stáhnout americké jednotky z Iráku. Řekl, že protiteroristické tažení v místech jako je Libyie nebo Sinajský poloostrov bude pokračovat.

USA mají v Sýrii asi 2000 vojáků a spolupracují zejména na severovýchodě s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), jejíž hlavní částí jsou kurdské milice YPG. Jejich podporou se Washington dostal do sporu s Ankarou, která se na severu Sýrie snaží potlačit kurdské milice YPG z obavy před nárůstem vlivu Kurdů u své hranice. Na její druhé straně v Turecku totiž bojuje Ankara s kurdskými separatisty. Informace o plánu stáhnout americké jednotky ze Sýrie přichází v době, kdy Turecko oznámilo novou ofenzivu proti YPG na severovýchodě země.

USA mají asi 5200 vojáků nyní také v Iráku u hranic se Sýrií, kde rovněž stále operují zbytky členů IS.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu uvedl, že před dvěma dny hovořil s Trumpem a v úterý s viceprezidentem USA Mikem Pompeem. "Z americké vlády mi řekli, že se záměrem stáhnout jednotky ze Sýrii přišel Trump. Ujistili mě také, že mají jiné způsoby, jak zajistit svůj vliv v regionu," citoval ve středu Netanjahua list The Times of Israel.

Záměr USA stáhnout jednotky ze Sýrie přivítalo ruské ministerstvo zahraničí, podle něhož se tak otevírá naděje na politické urovnání tamní krize, uvedla agentura TASS. Podle ministerstva to pomůže mimo jiné ke zformování ústavního výboru, který má vypracovat novou syrskou ústavu.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Při explozi bomby v Afghánistánu zahynuli nejméně tři lidé

Při koordinovaném útoku radikálů z hnutí Tálibán na policejní základnu na východě Afghánistánu zahynuli nejméně tři lidé a dalších zhruba 30 bylo zraněno. Oznámily to podle agentury Reuters místní úřady. Afghánské ministerstvo vnitra předtím informovalo o explozi výbušnin nastražených v automobilu u policejní základny.

Šéf zdravotnické služby v provincii Chóst Habíb Šáh Ansárí řekl, že do nemocnice byla dosud převezena tři těla a na 30 zraněných z řad civilistů i vojáků. Mluvčí afghánského ministerstva vnitra Tarik Aran předtím prohlásil, že explodovalo vozidlo plné výbušnin poblíž základny patřící zvláštním policejním silám a že po útoku byli zabiti nejméně čtyři útočníci. Další dva v době sdělení ještě odolávali vládním oddílům. Na místě se rozpoutala přestřelka.

Útok se odehrál v době, kdy v Kataru od září pokračují rozhovory mezi afghánskou vládou a hnutím Tálibán o budoucnosti asijské země. Rozhovory, které mají vést ke snížení napětí v Afghánistánu, zatím nepřinesly konkrétní výsledky.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Americký Senát schválil nominaci Barrettové do nejvyššího soudu

Americký Senát hlasy republikánské většiny schválil nominaci Amy Coneyové Barrettové do funkce soudkyně nejvyššího soudu. Informovala o tom agentura Reuters. Je to týden před prezidentskými volbami velký úspěch prezidenta Donalda Trumpa, který ji nominoval. Jeho kandidátka posílí konzervativní většinu v devítičlenném tribunálu v poměru šesti ku třem.

Senátoři hlasovali v pondělí pozdě večer téměř výhradně podle stranické příslušnosti. Pro Coneyovou Barrettovou se jich vyslovilo 52, proti její nominaci bylo 48 členů horní komory amerického Kongresu. Proti hlasovala jediná republikánská zástupkyně - senátorka za stát Maine Susan Collinsová, která už dříve uvedla, že nemá nic proti kvalifikaci navržené kandidátky, ale nemyslí si, že je vhodné hlasovat o jejím schválení před volbami.

Zdroj: ČTK
Další zprávy