


Alžírský parlament ve středu jednomyslně přijal zákon, který definuje francouzský kolonialismus z let 1830 až 1962 jako zločin. Alžír také požaduje po Paříži oficiální omluvu, což je podle agentury AFP požadavek, který by mohl zhoršit už tak napjaté vztahy mezi oběma zeměmi. Francouzská diplomacie označila schválení zákona za jasně nepřátelskou iniciativu.

Poslanci v parlamentu měli kolem krku omotané šály s barvami alžírské vlajky (červená, zelená, bílá) a při přijetí zákona povstali, tleskali a provolávali Ať žije Alžírsko. Text předpisu činí Francii "právně zodpovědnou za svou koloniální minulost v Alžírsku a za tragédie, jichž se v této zemi dopustila", píše AFP.
Jako za nepromlčitelné zločiny francouzského kolonialismu označuje nový zákon testy jaderných zbraní, mimosoudní popravy, rozsáhlé používání fyzického a psychického mučení a systematické drancování bohatství.
Francouzské ministerstvo zahraničí označilo schválení zákona za "iniciativu, která je jasně nepřátelská k vůli obnovit francouzsko-alžírský dialog i ke klidné práci ohledně témat (společné) paměti". Podle francouzské diplomacie Paříž stále usiluje o obnovení dialogu s Alžírskem například v oblastech bezpečnosti a migrace.
Okupace alžírského území, kterou Francie zahájila rokem 1830, se neobešla bez masového vraždění a nucených deportací místního obyvatelstva, uvádějí historikové. Řadu povstání Francouzi potlačili, válka za nezávislost z let 1954 až 1962 připravila o život tisíce Alžířanů. Podle alžírských historiků šlo o 1,5 milionu obětí, zatímco francouzští historici mluví o 400 000 padlých na alžírské straně.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v roce 2017, když kandidoval na funkci hlavy státu, označil kolonizaci Alžírska za zločin proti lidskosti, za který by se měla Francie omluvit. Po zveřejnění zprávy francouzského historika Benjamina Stora o důsledcích kolonizace a války v Alžírsku v lednu 2021 se Macron zavázal k "symbolickým činům" s cílem pokusit se o smíření obou zemí, tentokrát se však odmítl omluvit.
Vztahy mezi oběma zeměmi jsou napjaté i kvůli otázce migrace. Paříž v minulosti vinila alžírské úřady z toho, že odmítají přebírat své občany vyhoštěné z Francie. Další spor se týkal uvěznění francouzsko-alžírského spisovatele Boualema Sansala v Alžíru, kterého místní úřady obvinily mimo jiné z ohrožování národní jednoty, urážky armády a poškozování národního hospodářství. V listopadu byl spisovatel omilostněn.
Alžírsko se už léta snaží, aby zločiny kolonialismu byly právně definovány. Politici však toto téma dosud prosazovali jen opatrně, aby nevyvolali přílišné oslabení vztahů s Francií, kde řada Alžířanů teď žije.



Zima dává tělu zabrat – a ledviny to často pocítí jako první. Chlad, kratší dny a vyšší nároky na regeneraci jdou ruku v ruce se stresem a nedostatkem spánku. Právě v tomto období proto stojí za to zbystřit a vnímat signály, které nám močový systém vysílá. Podle odborníků může včasná pozornost a cílená péče předejít potížím, které se jinak ozvou až ve chvíli, kdy už tělo brzdí únavou nebo bolestí.



Na letní olympiádě v Paříži 2024 si boxerka Imán Chalífová dominantně došla pro zlato a svět od té doby bouřlivě diskutuje o její biologické identitě. Teď je zase o něco jasněji. Díky přiznání samotné Alžířanky.






„Mám jim snad odpustit? Říct 'Dobrá, vzdávám se'?,“ ptá se na adresu Rusů Volodymyr Vasyljev, 66letý železniční dělník o přestávce své čtyřiadvacetihodinové směny, během níž spravuje prasklé teplovodní potrubí na severovýchodním předměstí Kyjeva. „Toho se nikdy nedočkají,“ odpovídá sám sobě nekompromisně.



Německý deník Die Welt zorganizoval cvičení (takzvanou wargame), které simuluje ruskou invazi do Litvy. Cvičení se zúčastnilo 16 bývalých vysokých německých a aliančních úředníků, zákonodárců a významných bezpečnostních expertů, kteří si zahráli scénář odehrávající se v říjnu 2026. Ve válečné hře se Rusku podařilo během několika dní zničit důvěryhodnost NATO a nastolit nadvládu nad Pobaltím.