Německá krajní pravice se štěpí. AfD opouštějí další členové, strana se radikalizuje

Helena Truchlá Helena Truchlá
29. 1. 2020 18:29
Štěpení v krajně pravicové straně Alternativa pro Německo (AfD) pokračuje. V úterý oznámila svůj rozchod s partají Verena Hartmannová, výrazná poslankyně z východu Německa. Hartmannová je už pátou členkou parlamentu, která stranu za poslední dva roky opustila.
Politik Björn Höcke.
Politik Björn Höcke. | Foto: Reuters

"AfD není a nebude stranou Björna Höckeho," stálo ve výzvě, kterou bývalá policistka Hartmannová společně s další asi stovkou spolustraníků podepsala loni v létě. Před zemskými volbami v rodném Sasku byla jednou z těch, kdo se rozhodli vymezit proti takzvanému Křídlu, pravicově nacionalistické části strany.

Zemský stranický šéf z Durynska Höcke je tváří a mluvčím Křídla, v minulosti na sebe upoutal pozornost rasistickými výroky nebo kritikou památníku holokaustu v Berlíně. Během experimentu veřejnoprávní stanice ZDF nedokázali sami členové AfD spolehlivě rozlišit výroky Höckeho od těch, které kdysi pronesl nacistický vůdce Adolf Hitler.

Hartmannové již v minulosti jeden z radikálnějších spolustraníků přímo v parlamentu vyhrožoval. "Vyřídíme tě," sliboval jí. Politička si také stěžovala na reakce, které její členství v AfD vyvolávalo u známých.

Nejdříve opustila saskou stranickou organizaci a připojila se k té berlínské. Nyní se celkově vzdala členství ve straně, poslankyní ale nadále zůstává.

"Pravé Křídlo usiluje za každou cenu o moc a vliv a celou frakci vede do zákopové války," napsala poslankyně na svůj Facebook. Hartmannové podle jejích slov vadí i to, že vedení strany na konci loňského roku požádalo členy o zvláštní finanční podporu. AfD peníze potřebuje "na nadcházející soudní spory s úřady na ochranu ústavnosti". 

Mocné Křídlo

Zhruba sedm tisíc příslušníků Höckeho nacionalistického Křídla zařadila německá rozvědka na seznam organizací podezřelých z pravicově extremistických názorů. Podle úřadů také hrozí, že opakovaným zpochybňováním nezávislosti soudů Höcke a další podrývají ústavní pořádek v zemi. 

Verena Hartmannová.
Verena Hartmannová. | Foto: Facebook Vereny Hartmannové

Rozhodnutí, které se týká také mládežnické organizace Mladá alternativaje předstupněm toho, aby zpravodajské služby mohly začít tisícovky straníků důkladně sledovat. Zatím se musí spoléhat převážně na veřejně dostupné zdroje. 

Strana se teď rozhodla proti postupu rozvědky bránit soudně. Jeden z předsedů Jörg Meuthen argumentuje, že Křídlo je jen "neurčitým kolektivním označením pro různé jednotlivce".

Kromě Höckeho do Křídla patří také lídr strany v Braniborsku Andreas Kalbitz nebo zakladatel a bývalý šéf strany Alexander Gauland.

Podle Michaela Lühmanna, politologa z Institutu pro výzkum demokracie na Georg-Augustově univerzitě v Göttingenu, je dnes Křídlo rozhodující mocenskou složkou v AfD.

"Nikdo za sebou nemá tolik členů-podporovatelů jako právě oni," uvedl Lühmann pro Aktuálně.cz. To se projevilo loni v prosinci na sjezdu, kde AfD volila nové vedení. Úspěšný kandidát na spolupředsednický post Timo Chrupalla byl zvolen jen díky podpoře Křídla, ke kterému sice přímo nepatří, ale s jehož členy sympatizuje. 

AfD bych nevolil

Radikálnější straničtí příslušníci se rekrutují převážně z bývalého východního Německa, prohraný soud s rozvědkou by ale podle expertů měl mnohem škodlivější účinky na západě země. Zde žije zbylých asi 30 tisíc členů. "I tady si Křídlo získalo velký vliv, jak jasně ukázal poslední sjezd. Kdo chce v AfD někým být, musí se s nimi vyrovnat," popisuje Lühmann poměry ve straně. 

"Křídlo je dnes tak silné, že Höckeho samotného už ani nepotřebuje," dodává politolog. "Vystupuje jako hlasitá figurka navenek, ale pod ním Křídlo dál a dál upevňuje svou moc. Cesta k deradikalizaci AfD už neexistuje."

Právě na západě Německa ale členům i voličům hrozící spor s úřady vadí. "Dobrých volebních výsledků ale může AfD dosáhnout jen díky úspěchu na západě," zpochybňuje Lühmann budoucnost strany.

Z lednového průzkumu agentury INSA vyplývá, že 71 procent německých voličů "si neumí představit", že by kdy volili AfD. U strany Levice, nástupnického uskupení komunistické strany bývalého východního Německa, je to ale jen 38 procent, u vládních křesťanských demokratů (CDU) a sociální demokracie (SPD) pak shodně 28 procent. 

Těžká volba úředníků a policistů

AfD nyní v německém parlamentu zbývá 89 poslanců. Tedy o pět méně, než jak to bylo po volbách v roce 2017. První, kdo frakci opustil, byla někdejší lídryně strany Frauke Petryová. Svůj odchod ohlásila den po hlasování, od té doby si stihla založit a zase rozpustit vlastní politické uskupení. 

Parlamentní frakci taky pouhý týden před Hartmannovou opustil Lars Herrmann. "Odchody těchto dvou poslanců je možné považovat i za důsledek kariérních rozhodnutí, spíš než ideologických," domnívá se Lühmann.

Někdejší šéfinspektor Herrmann je totiž, stejně jako Hartmannová, příslušníkem policie a státním zaměstnancům a úředníkům může spolupráce se stranou, jejíž část je potenciálně pravicově extremistická, velmi uškodit. Mohou přijít o bezpečnostní prověrku, naopak povýšení je v takovém případě takřka vyloučené. 

AfD založila skupina akademiků a nespokojených konzervativních politiků v roce 2013 jako původně euroskeptické uskupení, kritizující evropskou integraci a měnovou politiku skupiny zemí platících eurem, jejímž je Německo členem. V průběhu takzvané uprchlické krize v roce 2015 a po ní začali členové protestovat proti migrantům a muslimům.

Dnes se strana hlásí mimo jiné k podpoře heterosexuálních svazků a etnicky homogenní německé společnosti a vystupuje proti opatřením na ochranu klimatu. Níže je například jeden z příspěvků AfD na oficiálním Twitteru, ve kterém strana hovoří o "zkorumpovaných pracovnících OSN, kteří možná Afričanům prodávali falešné doklady".

V celém Německu by stranu podle nejnovějších průzkumů volilo asi 15 procent voličů. Pokud by se ale hlasování omezilo pouze na spolkové země bývalého východu, Alternativa pro Německo by skončila druhá s 21procentní podporou. 

Video: Merkelová ven! Alternativa pro Německo slavila volební úspěch v Bavorsku

Merkelová ven! Jsme přirozenými nástupci CSU, raduje se po zemských volbách bavorská AfD. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 48 minutami

Vědci zkoumali tweety o klimatu, čtvrtinu vytvořili falešní "boti"

Za čtvrtinou příspěvků stály v průměrný den automatizované účty, neboli "boti". Takové je hlavní zjištění badatelů z americké Brownovy univerzity, kteří zkoumali miliony tweetů z roku 2017 na téma klimatických změn. Výsledná studie ještě nebyla zveřejněna, přístup k ní ale získal deník The Guardian. Ten na základě zjištění píše, že diskuse na Twitteru jsou "překrucovány armádou botů" ve prospěch popírání vědeckých poznatků.

Předmětem výzkumu bylo 6,5 milionů tweetů z více než měsíčného období kolem 1. června 2017, kdy americký prezident Donald Trump ohlásil odstoupení své země od pařížské klimatické dohody. Příspěvky o klimatických změnách pocházely od neautentických účtů. Ty neovládají běžní uživatelé, ale spíše software, jehož prostřednictvím může jediná osoba zadávat instrukce skupině profilů, které pak samostatně vytvářejí obsah nebo sdílejí a "lajkují" existující sdělení.

"Tato zjištění nasvědčují tomu, že mechanizovaní boti mají významný dopad při zvyšování dosahu odmítavých tvrzení o klimatické změně, včetně podpory pro Trumpovo odstoupení od pařížské dohody," cituje The Guardian z dosud nezveřejněné studie.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 49 minutami

Na SP v Rašnově bodoval z Čechů jen Koudelka, vyhrál Geiger

V závodě Světového poháru ve skocích na lyžích v Rašnově bodoval z Čechů pouze Roman Koudelka, který obsadil 27. místo. Viktor Polášek, Vojtěch Štursa ani Čestmír Kožíšek nepostoupili do druhého kola. Vyhrál Němec Karl Geiger, který na středním můstku jako jediný dosáhl hranice sta metrů.

Koudelka skočil v prvním kole 89 metrů a mezi bodovanou třicítku postoupil z 27. místa. Ve druhém si připsal o metr kratší pokus, ale v pořadí si nepohoršil. Polášek skončil osmatřicátý těsně před Štursou, Kožíšek obsadil 45. místo.

Geiger vedl už po prvním kole, ve druhém zopakoval stometrový pokus a druhého krajana Stephana Leyheho porazil o necelých šest bodů. Třetí místo obsadil lídr Světového poháru Rakušan Stefan Kraft, průběžně druhý Geiger stáhl jeho náskok na 118 bodů.

V Rašnově dosud v rámci SP skákaly pouze ženy. Muži se po dnešní premiéře v transylvánském areálu utkají o body i v sobotu.

Další zprávy