Na studii publikovanou ve vědeckém časopise The Cryosphere upozornil německý server Spiegel Online.
Odborníci ze Spolkové vysoké školy technické ve švýcarském Curychu upozorňují, že tání ledovců reaguje na klimatické změny velmi pomalu. Vývoj v několika prvních desetiletích je proto podle nich nezastavitelný. Ve druhé polovině století očekávají, že tání alpského ledu bude pokračovat, jeho intenzita se však může změnit v závislosti na vypouštěných emisích.
"Po roce 2050 bude tání ledovců do značné míry záviset na vývoji klimatu," komentuje výsledky výzkumu vedoucí týmu Harry Zekollari. Čím pozvolnější globální oteplování, tím více ledu zůstane v Alpách zachováno.
Tým výzkumníků vypracoval podrobnou předpověď pro přibližně čtyři tisíce alpských ledovců. Studie potvrdila už dřívější podobná zjištění, nově však experti použili výpočetní modely, které zohledňují nejen samotné tání, ale také pohyby ledu.
Švýcarští výzkumníci pracovali se dvěma scénáři vývoje emisí skleníkových plynů. Vše porovnávali s daty z roku 2017, kdy měly ledovce v Alpách celkový objem přibližně sto kilometrů krychlových.
Důsledky tání ledovců
- Ledovce částečně absorbují teplo. Po jejich zmizení se tak bude země dál ohřívat.
- Tání ledovců přispívá k nárůstu hladiny oceánu, což s sebou nese zaplavování pobřežních oblastí.
- Ledovce jsou přírodní zásobárny pitné vody. A to nejen pro živočichy a rostliny, ale také pro zemědělství nebo vodní elektrárny.
- Ekonomiku vysokohorských oblastí táhne především turismus. Alpy přitáhnou každoročně přibližně 120 milionů návštěvníků.
Podle prvního scénáře by se emise zvyšovaly pouze několik let a pak by výrazně klesly. Míra globálního oteplování by se do konce století držela pod úrovní dvou stupňů Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, což se podobá cílům stanoveným pařížskou klimatickou dohodou z roku 2015. V takovém případě by do roku 2100 roztály celkem "jen" dvě třetiny alpských ledovců.
Druhý scénář je černější. Předpokládá, že se emise skleníkových plynů budou nekontrolovaně zvyšovat a na Zemi se výrazně oteplí.
Or put positively: One third of alpine glaciers could be saved - with a significant reduction in greenhouse gas emissions. Research by @WSL_research and @ETH_en https://t.co/9LTk7xjwj3 pic.twitter.com/IRm2jLEMiV
— WSL Umweltforschung (@WSL_research) April 9, 2019
"V tomto pesimistickém případě budou Alpy do roku 2100 prakticky bez ledu. Zůstalo by pouze několik ledových ploch ve vysokých nadmořských výškách, přibližně pět procent dnešního objemu," uvedl Matthias Huss z výzkumného týmu.
Jak ale vědci také zjistili, alpské ledovce v obou scénářích do roku 2050 přijdou o přibližně polovinu svého objemu. I kdyby svět okamžitě snížil emise skleníkových plynů, ztráta by byla přibližně 40 procent. Důvodem je mimo jiné skutečnost, že současné ledovce jsou stále velmi objemné, což je pozůstatek chladnějšího podnebí z dřívějších let. Na změny klimatu proto reagují se zpožděním.
