reklama
 
 

Alarmující zjištění: Mizející voda je největší problém století. Obří města brzy čeká "Den nula"

18. 5. 2018
Zásoby sladké vody na zeměkouli se tenčí a na některých místech velmi dramatickým způsobem, ukázala nová studie NASA.

Washington - Ze životního prostředí rychle mizí zásoby vody. Americká NASA dokonce upozorňuje, že její nedostatek by mohl být největším enviromentálním problémem lidstva tohoto století.

Podle expertů z NASA to vyplývá z prvního výzkumu svého druhu, k němuž američtí vědci využili satelit GRACE obíhající zeměkouli od roku 2002 do roku 2016. Za tu dobu zaznamenali prudké změny v rezervách sladké vody, a to jak povrchové, tak podzemní.

Odborníci zjistili, že zeměkoule vysychá v některých oblastech poměrně dramaticky. Na světové mapě identifikovali více než 30 míst, která by brzy mohla dopadnout stejně jako jihoafrické Kapské Město. Tomu už rok hrozí, že se stane prvním velkým městem na světě, jemuž dojdou veškeré zásoby vody a zůstane "na suchu".

Jen díky dodržováním přísných opatření na šetření vody se jeho obyvatelům podařilo letos na jaře oddálit takzvaný Den nula o další rok.

Stejnému problému budou brzy čelit oblasti východní a severní Indie, Blízký východ, Kalifornie nebo také Austrálie. "Všechna tato místa na mapě jsou potenciálními 'Kapskými Městy' budoucnosti. Dostupnost sladké vody se mění a nedostatek vody je blíž, než si myslíme," cituje list Financial Times jednoho z autorů nové studie Jaye Famigliettiho.

Co je ale důležitější: vědci z NASA už odhalili příčiny rychlého úbytku vody. Kromě klimatických změn je to především lidská činnost. Vodou se plýtvá a s jejími přírodními zásobami se zachází nešetrně.

Zavlažování i průmysl

Dlouho například nebylo jasné, proč dochází zásoby vody na severozápadu Číny, kde pravidelně a dostatečně prší. Ukázalo se, že důvodem je odčerpávání podzemní vody kvůli průmyslu a zavlažování sousedních oblastí.

Podobným příkladem nešetrného zacházení s vodními zdroji je Aralské jezero. Ještě v 60. letech minulého století bylo čtvrtým největším jezerem na světě. Sovětský svaz ale v té době odklonil přítok řek, které jezero zásobily vodou, aby se zavlažily suché pláně Kazachstánu, Uzbekistánu a Turkmenistánu.

V roce 2014 východní část jezera úplně vyschla. Ztráta takového množství vody způsobuje v oblasti chladnější zimy a naopak teplejší a velmi suchá léta. To samé potkalo Kaspické moře, které je však stále velmi rozlehlé.

Úbytek vody se dlouho přičítal přirozeným změnám, ale z nové zprávy vyplývá, že z velké části nastal kvůli odklonu vody z řek do zemědělských a průmyslových oblastí.

Na severu Indie se zase čerpá podzemní voda na zavlažování polí s rýží a pšenicí. I tam voda rychle dochází navzdory pravidelným dešťovým srážkám.

Právě zavlažování zemědělské půdy je hlavní příčinou globálního úbytku vody. "Dopad lidské činnosti je daleko, daleko větší, než jsme předpokládali," zdůrazňuje Jay Famiglietti.

"Lidská stopa je přítomná na celé mapě sladkovodních zdrojů a my se s tím musíme vypořádat," upozorňuje s tím, že vedle oblastí, kde vody ubývá, se ukazují také problematická místa, kde vody přibývá. Tam zase hrozí sezonní povodně.

Video: Česká republika dříve řešila spíš povodně, teď je třeba připravovat se na sucho

Žili jsme ve vodním blahobytu, řešili jsme spíš povodně, dnes je Česká republika připravena lépe na povodně než na sucho, je to chyba, snažíme se ji napravit, říká ministr životního prostředí Brabec. | Video: Daniela Drtinová |  23:26

autor: Simona Fendrychová | 18. 5. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama