Z 35 křesel v alabamském senátu sedí muži na 31. Sedmadvacet z nich představují republikáni a v drtivé většině právě oni zákon schválili. Jak píše například britský list The Guardian, všichni republikánští senátoři v Alabamě mají kromě pohlaví společný ještě další rys: jsou to běloši.
"Máte tu 27 mužů, kteří jsou připraveni ženám říct, co mohou dělat se svými vlastními těly," komentoval situaci vůdce alabamské demokratické senátní menšiny, černošský politik Bobby Singleton.
Mezi demokraty sedí i pouhé čtyři ženy v alabamském senátu. Jedna z nich, Linda Coleman-Madisonová, republikány označila za pokrytce. Podle ní se nejprve zastávali vlády nevměšující se do osobních záležitostí lidí, ale nyní otočili. "Teď chcete do mé dělohy. Ale já chci, abyste zůstali venku," prohlásila politička.
"Vím, že ten zákon projde. Bude to tak, jak chcete vy. Alespoň s námi jednejte férově. To je vše, oč žádám. To je vše, oč žádají moji demokratičtí kolegové. To je vše, oč žádají ženy v tomto státě, jak demokratky, tak republikánky," nechala se slyšet i další senátorka Vivian Figuresová. Zároveň si povzdechla nad nedostatkem žen mezi alabamskými zákonodárci.
Jižanský stát má šesté nejmenší zastoupení žen v politice. Mezi zákonodárci představují celkově jen necelých 16 procent, v senátu dokonce 11 procent. V alabamské dolní sněmovně o 105 poslancích sedí pouze 18 žen.
"Nejhorší americký stát pro ženy"
I ze širšího pohledu je Alabama mezi americkými státy vnímána jako jedna z nejméně přívětivých zemí vůči ženám. V roce 2015 dokonce získala status "nejhoršího amerického státu pro ženy". Na poslední příčce v hodnocení výzkumné skupiny Postavení žen ve státě skončila spolu s Mississippi.
O rok později pak při hodnocení čtrnácti jižanských států získala nejhorší známky ve všech sedmi kategoriích ovlivňujících životy žen, které zmíněná skupina zkoumala. Šlo o politické zastoupení, zaměstnání a výdělky, práci a rodinu, chudobu a příležitosti, rozmnožovací práva a zdraví a blahobyt.
Ženy v Alabamě si například průměrně vydělávají o téměř 12 tisíc dolarů ročně méně než muži (v přepočtu 275 tisíc korun).
V letošním hodnocení webové stránky WalletHub, která se věnuje osobním financím, si Alabama o něco polepšila. Byla "už" 47. nejlepším americkým státem z hlediska ekonomického zázemí a blahobytu žen a 46. nejlepším státem, co se týče jejich zdraví a bezpečnosti (USA tvoří 51 celků).
I podle tohoto žebříčku patří ženy v Alabamě mezi nejchudší v USA, mají jedny z nejhorších vyhlídek na délku života a méně jich zde také úspěšně dostuduje.
Zákon má na stole guvernérka
Podle serveru Al.com to byla ale paradoxně žena, kdo na začátku představil nový zákon o potratech. Republikánská poslankyně Terri Collinsová. Přidaly se k ní desítky poslanců, včetně pěti republikánek.
Collinsová argumentovala tím, že smyslem návrhu je i to, aby se potratům věnoval přímo Nejvyšší soud USA. Ten by mohl zvrátit precedenční rozhodnutí z kauzy Roeová versus Wade z roku 1973, které interrupce v USA de facto legalizovalo.
"Celým smyslem je přimět soudy, aby se na to znovu podívaly," tvrdí Collinsová.
Alabama není jediná, kdo v poslední době přišel se zákonem o interrupcích. Naposledy Georgie se minulý týden stala už šestým americkým státem, který přistoupil na tzv. heartbeat bill. Tedy zákon, který neumožňuje interrupce od momentu, kdy je možné zaznamenat u embrya tlukot srdce.
Jenže alabamská verze jde ještě dál. Zakazuje potraty v jakémkoliv stadiu těhotenství. Pokud někdo potrat provede, bude mu hrozit trest 10 až 99 let vězení. Žena, která interrupci podstoupí, trestně odpovědná nebude.
Nyní návrh zákona leží v rukou další ženy, alabamské guvernérky Kay Iveyové, která je první ženou v tomto úřadu za více než půl století a teprve druhou celkově. Republikánská politička se odmítla vyjádřit, zda zákon podepíše, nebo ho smete ze stolu. Podle amerického serveru NPR je ale silnou odpůrkyní potratů. A jak připomíná list Montgomery Advertiser, republikáni mají v alabamském senátu většinu, a tak mohou případné odmítnutí zákona obejít.
