Praha - Několik měsíců příprav vyvrcholilo minulý týden. Ozbrojenci obklíčili za tmy uprostřed noci dvě velké věznice a ve smluvenou chvíli začal útok.

Jejich spojenci z řad ostrahy, kteří plnili uvnitř úlohu trojského koně, se pokusili otevřít brány a zneškodnit jiné dozorce, zatímco zvenku létaly granáty a rakety.

Sebevražední atentátníci se rozjeli ke vchodům v automobilech napěchovaných výbušninami, kde explodovaly.

Tvrdá bitva trvala deset hodin, až k ránu přispěchaly obráncům na pomoc vojenské posily a helikoptéry. Ale bylo už pozdě.

Při nevídané a troufalé akci osvobodili bojovníci Al-Káidy ze dvou iráckých věznic Abú Ghrajb a Tadží na pět stovek svých souvěrců. Desítky dozorců a obránců věznic zahynuly.

Irácká odnož Al-Káidy dokázala svoji vzrůstající sílu a schopnost velkých akcí. Pryč je doba kolem roku 2009, kdy její aktivita ustávala a mnoho členů přišlo o život nebo skončilo právě za mřížemi a vypadalo to, že v Iráku skončí.

Teď iráčtí káidisté kontrolují rozsáhlé oblasti na severozápadě Iráku a vláda premiéra Núrího Málikího nezvládá zajistit bezpečnost. Nálože v automobilech nebo jen tak na ulicích vybuchují denně, v červenci zahynulo už sedm stovek lidí.

Devatenáct měsíců poté, co se z Iráku stáhli poslední američtí vojáci, je místní Al-Káida, která si říká Islámský stát Iráku a Levanty, na vzestupu.

Irácké radikály posílily úspěchy jejich "kolegů" v Sýrii. Ti bojují proti režimu prezidenta Bašára Asada a ovládají části syrského území, hlavně na severu. Někteří uprchlí vězni podle iráckého ministerstva vnitra rovnou prchali k hranici do Sýrie, irácká a syrská odnož Al-Káidy jsou vzájemně do značné míry propojeny.

"Konflikt v Sýrii přivedl bojovníky Al-Káidy blízko k Evropě. Ještě nikdy jich tolik neoperovalo tak blízko Evropy. Bojují velmi intenzivně, na velké ploše a jsou jich tisíce," varoval na bezpečnostní konferenci v Londýně ředitel Britského úřadu pro bezpečnost a boj s terorismem Charles Farr.

S tím, jak syrský prezident Bašár Asad stále urputněji potlačuje povstání proti svému režimu, se opozice radikalizuje a zejména extremistická organizace Džbabhat al-Nusra, která se hlásí k Al-Káidě, sílí.

Do řad Džabhat al-Nusra míří i muslimové žijící v Evropě. Z Velké Británie, Francie, Belgie.

Skupiny napojené na Al-Káidu nebo sdílející její ideologii v posledních měsících získávají půdu pod nohama. V Iráku, Sýrii, ale i jinde.

Odhadem přibližně tisíc příslušníků džihádistických skupin operuje na Sinaji, kde denně útočí na policisty, vojáky a izraelskou hranici. Aktivizovaly se poté, co armáda na začátku července svrhla prezidenta Muhammada Mursího, člena Muslimského bratrstva.

Izrael už uvedl do nejvyšší pohotovosti své protiraketové jednotky na společné hranici a má obavy zejména o svá letadla, která přistávají v Ejlátu, velmi blízko egyptské hranice.

V severní Africe radikálové využívají chaosu, který momentálně panuje v Egyptě, Libyi i Tunisku. Část zbraní ze skladů patřících Kaddáfího režimu skončila v jejich rukou.

V Afghánistánu, kde se vojáci mezinárodní koalice pomalu stahují z bojových operací a příští rok by měli odejít, drtí afghánskou armádu a policii velký počet dezertérů a také obětí bojů s Tálibánem a dalšími organizacemi blízkými Al-Káidě. Ministerstvo vnitra přiznává, že ztráty mezi policisty jsou velké, ale nezveřejňuje čísla kvůli tomu, aby se nerozšířila panika nebo ještě více neopadla bojová morálka.

Více než dva roky po smrti Usámy bin Ládina tedy jeho následovníci nezahálejí a hledají pro sebe prostor, kdekoliv mají příležitost.