Tripolis - Pokud režim Muammara Kaddáfího přece jen padne, v jeho archivech čeká na zájemce řada zajímavých informací. O pozadí mnoha teroristických akcí, obchodů se zbraněmi i tajných dohod s různými světovými politiky.
Za více než čtyřicet let Kaddáfího diktatury zmizela beze stopy spousta lidí. Na jednoho se však nezapomnělo. Alespoň v Libanonu a zemích, kde velkou část populace tvoří šíitští muslimové.
V roce 1978 se ztratil v Libyi velmi vlivný šíitský duchovní a jeden z politických vůdců šíitů v Libanonu, imám Músa Sadr.
Slavný klerik, který je dodnes v mnoha zemích uctíván a jeho fotografie a plakáty visí na mnoha zdech.
Libanonská vláda kvůli tomu už před časem formálně Kaddáfího obžalovala. Sadrovi obdivovatelé a příbuzní nyní doufají, že diktátor ztratí moc a o osudu uctívaného duchovního bude jasno.
Co se vlastně tehdy stalo a proč je kauza dodnes tak živá?
Sadr se narodil v Íránu, ale má libanonský původ. Na konci padesátých let se do země uchýlil a stal se neoficiálním duchovním a politickým vůdcem libanonských šíitů, do té doby nejchudší skupiny obyvatel Libanonu.
Stavěl se kriticky k boji Palestinců vůči Izraeli v tom smyslu, že Palestinci na židovský stát útočili přes hranici z jižního Libanonu, a izraelské odvetné údery tak odnášeli především jiholibanonští šíité.
Dostal se tak do sporu s Kaddáfím, který tehdy palestinský boj proti Izraeli masivně finančně podporoval.
Sadr se ale pokusil konflikt urovnat a 25. srpna 1978 se vydal do Tripolisu. Ubytoval se v hotelu spolu se svým asistentem a jedním libanonským novinářem, který ho doprovázel.
O šest dní později, 31. srpna, všichni tři muži odjeli z hotelu na schůzku s Muammarem Kaddáfím. Bylo to naposledy, co je někdo viděl živé.
Libyjské úřady trvaly na tom, že Sadr normálně z Tripolisu odcestoval letadlem do Říma. Letem číslo 881 společnosti Alitalia byl do Říma přepraven jeho kufr a někdo ho dokonce odvezl do hotelu Holiday Inn, kde měl být Sadr ubytován.
Italové případ vyšetřovali, ale dospěli k názoru, že imám do Říma nedorazil.
Nejčastější vysvětlení bylo, že libyjský vůdce dal Sadra zabít, i když důvod činu zůstává nejasný. Oba muži se zjevně neshodovali v postoji k palestinským bojovníkům v Libanonu, otázkou však je, zda právě to bylo příčinou násilné smrti Sadra.
Známý britský novinář a dlouholetý specialista na Blízký východ Robert Fisk kdysi s odvoláním na své libyjské kontakty napsal, že Kaddáfí možná Sadrovi dal peníze na boj proti Izraeli a duchovní je použil tak, jak si libyjský plukovník nepředstavoval.
Po více než tři desítky let je zmizení Sadra důvodem odporu Libanonu a šíitů po celém světě k libyjskému režimu. Proto také libanonské šíitské hnutí Hizballáh už na začátku protestů vyjádřilo podporu libyjským povstalcům.
A zatímco jindy Hizballáh americké evropské vojenské akce ve světě ostře kritizuje, nálety na Libyi odsoudil jen mírně (Sadr však stál u zrodu jiného šíitského hnutí Amal, Hizballáh vznikl až po jeho smrti).
Televize Al-Arabíja citovala jednoho z libyjských generálů, který přešel na stranu rebelů. Ten tvrdí, že imám nezemřel a ještě před několika lety byl stále v libyjském vězení.
"Tentokrát se snad konečně dozvíme, co se mu stalo. Nečekala jsem, že k takovým změnám v Libyi dojde, a jsem šťastná. Každý tyran, který se choval nespravedlivě k vlastním lidem, skončí špatně," řekla Sadrova sestra Rabáb.
Sadr byl velkým odpůrcem totalitarismu a nesdílel názor ajatolláha Chomejního o to, že islámští duchovní by měli řídit stát.
Jeho jménem se často zaštiťuje současná íránská opozice proti ajatolláhu Chameneímu a prezidentu Mahmúdu Ahmadínežádovi. Tvrdí, že kdyby Sadr viděl, jak vypadá dnešní Írán a jeho vláda, zděsil by se.
Pokud by Músa Sadr žil, bylo by mu nyní dvaaosmdesát let.
