Ahmadínežádova sázka na Izrael nevyšla. Íránský exprezident skončil v domácím vězení

Izrael se několik let snažil získat íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda jako informátora a později ho dokonce plánoval dosadit do čela země v případě, že by režim v Teheránu padl. V pondělí to napsal deník The New York Times s tím, že Ahmadínežád kvůli opletačkám s agenty Mossadu skončil v domácím vězení pod dohledem Íránských revolučních gard.

K jednomu z pokusů o naverbování Ahmadínežáda mělo dojít před dvěma lety v Maďarsku, píše list. Právě tam Gergely Deli, rektor Ludovické univerzity veřejné služby, na popud maďarské vlády pozval íránského exprezidenta na klimatickou konferenci.

Ve skutečnosti byla prý celá konference pouhou zástěrkou pro tajné rozhovory mezi Ahmadínežádem a agenty izraelské rozvědky Mossad. Deli prý zprvu z reputačních důvodů váhal pozvánku do Teheránu poslat, ale nakonec svolil.

„Když máte dva nepřátele a tito nepřátelé spolu chtějí mluvit, tak to nejlepší, co můžete udělat, je nechat je mluvit,“ řekl Deli The New York Times.

Podle bývalých vysoce postavených amerických představitelů na schůzku s Ahmadínežádem přijel osobně tehdejší šéf Mossadu, David Barnea.

Penězovod z Izraele

V následujících letech Mossad tajně posílal peníze na tajné konto Alímu Džavanfekrovi, který sloužil jako Ahmadínežádův mluvčí. Izraelští agenti se s ním údajně několikrát setkali těsně před začátkem operace Rising Lion (mířící na íránská jaderná a vojenská zařízení) v létě 2025.

V únoru tohoto roku Ahmadínežádův dům, auto a osobní strážci byli zasaženi izraelskými raketami a následovně byl exprezident vyzvednut agenty Mossadu a odvezen na neznámé místo, popisuje deník. Jenže nakonec z neznámých důvodů úkryt, kde byl s agenty Mossadu, opustil.

Na veřejnosti se Ahmadínežád objevil až zkraje letošního července. Zúčastnil se pohřbu bývalého nejvyššího vůdce Alího Chameneího, který byl zabit při izraelských náletech.

Podle Abdulrezy Davarího, který působil jako exprezidentův poradce, by Ahmadínežád nikdy nespolupracoval s Izraelem pro peníze. Peněz má údajně dost. Ovšem kvůli získání moci, po níž prý velmi touží, by prý o spolupráci s židovským státem přemýšlet mohl, soudí Davarí.

Další poradce Ahmadínežáda, který si ovšem přál zůstat v anonymitě, listu The New York Times potvrdil, že exprezident často mluvil o svých ambicích stát se nejmocnějším mužem v zemi za pomoci vnějších aktérů. Byl prý proto rozladěn vojenskou intervencí Spojených států a Izraele, protože se bál, že se k moci dostane destabilizující figura.

Podle dalšího nejmenovaného poradce se Ahmadínežád obrátil proti režimu poté, co byl třikrát diskvalifikován z prezidentských voleb. Vyjádřil také znechucení nad vedoucími osobnostmi režimu včetně Alího Chameneího.

Navíc údajně zvažoval, že pokud by se dostal k moci, tak by normalizoval vztahy s Izraelem a podepsal tzv. Abrahámovské dohody, které během první Trumpovy administrativy podepsaly s židovským státem Maroko, Súdán, Bahrajn a Spojené arabské emiráty.

Anděl z Teheránu

Mossad je známý tím, že dokáže rekrutovat i vysoce postavené osoby uvnitř nepřátelských režimů. Asi nejslavnějším případem je Ašraf Marván, který pracoval v prezidentské kanceláři egyptského prezidenta Gamála Násira a jeho otec byl zástupcem velitele elitní Republikánské gardy. Marván kontaktoval Mossad z vlastní iniciativy v Londýně roku 1970 a obdržel krycí jméno Anděl.

V roce 1973 varoval Izrael před vypuknutím Jomkipurské války, ale tyto informace byly premiérkou Goldou Meirovou ignorovány, což málem skončilo izraelskou porážkou na Sinaji; Meirová musela po válce rezignovat. Podle knihy Mossad od Nisima Mišala dostával Marván za každou schůzku bezprecedentních sto tisíc dolarů.

Později se z něj stal velmi úspěšný obchodník se zbraněmi a za záhadných okolností byl v červnu 2007 nalezen mrtvý pod okny svého luxusního bytu v Londýně. Byl považován ze jednoho z nejlepších informátorů v historii Mossadu.