


Potomci nizozemských osadníků v Jihoafrické republice (JAR) si činí nároky na území, které kdysi získali jejich předci od tamního království a později o ně přišli ve prospěch Británie. K tomuto kroku je podle agentury Reuters inspiruje snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání kontroly nad Grónskem, které je autonomní součástí Dánska.

Skupina nazvaná „Boerevolk Oranžského svobodného státu“ si nárokuje území ve východní provincii KwaZulu-Natal u hranic s Lesothem, které nizozemským osadníkům v 19. století věnoval král národa Zuluů za to, že ho podpořili ve válce o dědictví zulské proti jeho bratru. Na přelomu 19. a 20. století však o toto území přišli v druhé búrské válce, kdy bojovali proti britským imperiálním vojskům. Britové z něho pak za cenu velkých ztrát udělali součást JAR.
Oznámení skupiny bylo podle Reuters zveřejněno ve vládním věstníku minulý týden a skupina se v něm odkazuje na rezoluci OSN, která garantuje nezávislost zemím a národům pod koloniální nadvládou. „Británie půdu nikdy nevlastnila, (...) tak ji nemohla legálně dát Jihoafrické unii v roce 1910,“ uvádějí.
Jihoafrická unie (1910–1961) byla předchůdce dnešní Jihoafrické republiky. Území, které skupina požaduje, tak podle ní JAR nepatří. Ve svém oznámení uvedla, že se nechala inspirovat Trumpem, který zpochybnil nárok Dánska na Grónsko, píše Reuters.
Mluvčí Boerevolk Oranžského svobodného státu na opakovanou žádost Reuters o komentář neodpověděl, nereagoval ovšem ani mluvčí vládního oddělení pro pozemkové reformy.
Jihoafrická vláda v minulosti dovolila separatistické skupině bílých Afrikánců, tedy potomkům evropských osadníků, aby založili město Orania na Oranžské řece, připomíná Reuters. Většinu obyvatel tvoří právě Afrikánci a od roku 2004 má Orania i vlastní měnu. Pravděpodobnost, že by ale Pretoria vyhověla požadavkům skupiny Boerevolk Oranžského svobodného státu, je podle Reuters nepatrná.
Velkou část půdy, kterou Afrikánci na území dnešní JAR osídlili, zabrali původním obyvatelům v různých potyčkách a bitkách, v důsledku čehož jim dnes patří v zemi většina soukromé půdy.



Uvolňovat teď z jakéhokoli důvodu protiruské sankce je chybou. V reakci na rozhodnutí Spojených států, které povolily zemím na 30 dní nakupovat ruskou ropu, to v pátek řekl německý kancléř Friedrich Merz. Americký krok kritizovala také německá ministryně hospodářství Katherina Reichová, podle níž to jen naplní válečnou kasu ruského prezidenta Vladimira Putina.



Opozice se obrátí na Ústavní soud, pokud bude platit zákon o registraci neziskových organizací se zahraničními vazbami. Ve sněmovně to v pátek řekli předsedové Pirátů Zdeněk Hřib a klubu STAN Michaela Šebelová. Hřib označil pracovní návrh za ruský zákon a Šebelová za paskvil. Podle předsedy ODS Martina Kupky jde o „absolutní legislativní zmetek, který by Českou republiku posunul dál než do Ruska“.



V pravidelné páteční Tečce Radka Bartoníčka si můžete pustit glosování uplynulých dní v české politice vždy s využitím několika krátkých videoukázek. Tentokrát budete moci vidět mimo jiné usměvavé politiky vlády a opozice v krojích, kteří se vzápětí do sebe pustili kvůli škrtům v rozpočtu i sporu ohledně registrace neziskových organizací se zahraničními vazbami.



Od tragické události, která změnila Velkou Británii, právě uplynulo 30 let. Masakr v Dunblane dodnes zůstává nejtragičtější masovou střelbou v historii země. Mezi sedmnácti obětmi vyšinutého střelce, propuštěného skautského vedoucího, byly zejména pětileté a šestileté děti. Útok ve škole malého skotského městečka přitom přežil budoucí slavný tenista Andy Murray.



Spojené státy naprosto ničí teroristický režim v Íránu - vojensky, ekonomicky i jinak. Na své síti Truth Social tak v pátek zrekapituloval dosavadní vývoj americko-izraelské války proti islámské republice americký prezident Donald Trump. Ve svém příspěvku také uvedl, že je mu „ctí vraždit vyšinuté šmejdy“.