Čluny vyměnili za větší lodě, Řecko za Itálii. Skupina Syřanů a Iráčanů připlula z Afriky

Martin Novák Martin Novák
13. 5. 2016 14:42
Německý Spolkový sněm v pátek schválil zařazení Maroka, Alžírska a Tuniska mezi takzvané bezpečné země. Jejich občané tak budou mít jen velmi malou šanci dostat azyl. Spíše téměř žádnou. S šestnácti africkými státy chystá Evropská unie podobnou dohodu o navracení běženců, jako má s Tureckem.
Běženci, kteří připluli z Afriky (ilustrační foto).
Běženci, kteří připluli z Afriky (ilustrační foto). | Foto: Reuters

Řím – Proud uprchlíků směřujících do Evropy na lodích přes Středozemní moře s lepším počasím sílí. Teď se objevil první důkaz, že to může souviset s děním na Balkáně.

Konkrétně s tím, že balkánská trasa po uzavření makedonské hranice a dohodě EU s Tureckem už vlastně neexistuje.

Svět očima redaktorů @Aktualnecz a @Hospodarky
Autor fotografie: Jiří Kropáček

Svět očima redaktorů @Aktualnecz a @Hospodarky

Zajímá vás zpravodajství ze zahraničí? Sledujte nás na Twitteru nebo na Facebooku.

Přitom se až dosud běženci takzvaně nepřesunovali. To znamená, že ze severu Afriky na lodích připlouvali hlavně Nigerijci, Senegalci, Somálci či občané Guineje nebo Mali.

Lidé z blízkovýchodních zemí nebo Afghánistánu v malé míře.

Čtvrteční událost ale tyto předpoklady zpochybnila. Italská pobřežní stráž zachránila ze dvou lodí u Sicílie devět stovek běženců. Někteří z nich nebyli z Afriky, ale ze Sýrie a Iráku.

Plavidla vyplula z Egypta. Nikoliv z Libye, odkud trvá cesta do Itálie kratší dobu, ale pro uprchlíky je nebezpečnější kvůli občanské válce, kriminalitě a vůbec chaosu, který tam panuje.

Podle některých zpráv se pašeráci v Turecku přizpůsobují situaci a budou se snažit běžence přepravit různými cestami do Itálie. Po moři buď přes Řecko, nebo severní Afriku. Dosud však nebylo potvrzeno, že vznikla "nová trasa".

Podle Úřadu Vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) v dubnu dorazilo do Itálie více zájemců o azyl než do Řecka. Poprvé od loňského května.

Do Itálie 9149 lidí, do Řecka 3650. Od začátku roku přistálo u italských břehů přes třicet tisíc migrantů.

Nárůst se čeká přes léto, téměř jistě počet za letošní rok přesáhne sto tisíc.

V zemích Evropské unie je na Afričany hleděno více jako na ekonomické migranty, protože tam není válka typu těch, které se odehrávají v Sýrii nebo Iráku.

Německý Spolkový sněm v pátek schválil zařazení Maroka, Alžírska a Tuniska mezi takzvané bezpečné země. Jejich občané tak budou mít jen velmi malou šanci dostat azyl.

Není zcela jasné, kolik lidí čeká na pobřeží Libye - a v menší míře i Egypta nebo Tuniska -, až se dostanou na loď do Evropy. Odhady některých politiků, že jde o statisíce, zpochybňují někteří představitelé libyjské vlády, která ovládá západ země.

Rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz navrhuje, aby Evropa pomohla Libyjcům vybudovat a vybavit pobřežní stráž, která by lodě zastavovala ještě v libyjských vodách nebo by jim vůbec neumožnila vyplout.

Právě Rakousko má velké obavy z toho, že v létě přes něj půjde mnoho migrantů na cestě z Itálie do Německa a Skandinávie. Hodlá proto vybudovat bariéry a zavést kontroly na některých hraničních přechodech s Itálií. Zejména se to týká Brennerského průsmyku.

Evropská unie plánuje uzavřít s šestnácti africkými státy dohodu o navracení uprchlíků tak, jako to učinila s Tureckem.

To ale bude složité v případě Libye, kde neexistuje centrální vláda a části pobřeží ovládají různé milice. V okolí Syrty dokonce skupina, která se hlásí k Islámskému státu.

Lidé, se kterými jsem mluvila, mají strach, říká Marika Pecháčková, která natáčela ve Smilovicích, kde bylo ubytováno čtrnáct křesťanských uprchlíků. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy