Konec lockdownů. Afrika jde cestou rozvolnění, s omikronem musí žít i bez očkování

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
22. 1. 2022 20:00
Afrika patřila mezi méně postižené regiony koronavirem, přesto tam s nemocí od začátku pandemie zemřelo přes 230 tisíc lidí. Řada zemí zavedla hned při první vlně velmi přísná opatření, která měla ochránit životy místních. Po dvou letech od nich ale na doporučení odborníků začínají ustupovat. Uganda jako poslední stát černého kontinentu minulý týden otevřela skoro dva roky zavřené školy.
Testování na covid-19 v Kamerunu.
Testování na covid-19 v Kamerunu. | Foto: Reuters

"Není to příjemné," popisuje stanici Deutsche Welle Bridget Akankwasaová, žákyně základní školy svaté Marie v ugandském hlavním městě Kampala, zatímco jí téměř celý obličej zakrývá rouška. Je jedním z asi patnácti milionů dětí, které se v Ugandě vracejí do škol poprvé od března 2020. Své kamarády ale kvůli opatřením nemůže obejmout.

Do školy se přitom vrátil jen zlomek těch, kteří ji před pandemií navštěvovali. "Když jsme museli školu skoro na dva roky zavřít, chodilo sem 300 dětí," říká majitel školy Joseph Mukasa. "Ale dnes přišlo jen asi dvacet dětí," vypočítává. Doufá, že se ostatní žáci brzy vrátí, jinak by nejspíš musel školu zavřít.

Uganda není jedinou africkou zemí, kde jsou školy po rozvolnění dlouhých uzávěr poloprázdné. Experti z celého regionu upozorňují, že mnoho dětí si muselo najít práci, aby podpořily své rodiny během pandemie koronaviru. Řada dívek navíc byla nucena do manželství.

I proto Africké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí vydalo prohlášení, že přísná opatření už nejsou vhodným způsobem boje proti nemoci covid-19. "Doba, kdy jsme používali tvrdé lockdowny jako nástroj, je u konce," prohlašuje ředitel organizace John Nkengasong a pochválil reakci Jihoafrické republiky na poslední vlnu infekce, způsobenou novou vysoce nakažlivou variantou omikron.

Ta v zemi začala už loni v listopadu a postupně se rozšířila do velké části světa včetně Evropy nebo Ameriky. Lékaři ale brzy zpozorovali, že omikron má u většiny pacientů mnohem mírnější průběh, a proto se jihoafrická vláda rozhodla nezpřísňovat opatření, jak tomu bylo v minulých vlnách pandemie. Před novým rokem pravidla dokonce ještě více uvolnila a nápor nemoci v zemi už opět odezněl. Podobné je to i v dalších afrických státech. Ačkoliv se počet nově nakažených v regionu za poslední měsíc zvýšil o více než třetinu, počet úmrtí s koronavirem vzrostl pouze o osm procentních bodů, což by potvrzovalo, že většina pacientů má lehčí průběh.

Pouhá desetina očkovaných

Odborníci i s odkazem na přístup Jihoafrické republiky uvádějí, že neustálé přísné restrikce nejsou z dlouhodobého hlediska na nejchudším kontinentu udržitelné, protože devastují ekonomiky a Afriku posouvají o desetiletí nazpátek.

John Nkengasong vlády vyzývá, aby se zaměřily na podporu veřejného zdraví a použily sociální nástroje místo tvrdých a plošných zákazů. Zároveň dodává, že je potřeba zrychlit vakcinaci.

Jen jednotky afrických zemí mají naočkováno více než 40 procent obyvatel, u naprosté většiny jsou to pouze jednotky procent populace. Podle posledních dat dostala preparát proti koronaviru asi jen desetina Afričanů.

Kontinent se dlouhodobě potýká s nedostatkem vakcín a Světová zdravotnická organizace kritizovala hlavně Spojené státy a Evropu, že se o preparáty nechtějí příliš dělit. "Další a další posilovací dávky v malých zemích pandemii neukončí," varuje její šéf Tedros Adhanom Ghebreyesus.

"Pokud se do konce roku nepovede kontinentu výrazně navýšit očkovaní a nedostane se nad 70 nebo 80 procent, bojím se, že se z covidu stane endemická nemoc," dodává John Nkengasong z Afrického centra pro kontrolu a prevenci nemocí. To by znamenalo, že se koronavirus nepovedlo vymýtit a stala by se z něj častá nemoc, podobně jako například z planých neštovic.

Sezonní nákaza

Africká lékařka Angelique Coetzeeová takový očkovací cíl považuje za nerealistický. "Je velmi těžké vakcíny na kontinentu distribuovat. Musí se udržovat v určité teplotě bez přerušení, což je u velkých vzdáleností mezi městy a vesnicemi těžké," vysvětluje pro Deutsche Welle.

Podle kamerunského profesora a regionálního představitele Lékařů bez hranic pro Střední Afriku Yapa Bouma je na jakékoliv prognózy o vývoji covidu příliš brzy. Je ale podle něj zajímavé, že se omikronu podařilo vytlačit všechny ostatní varianty koronaviru. "Pokud bychom měli stabilitu a neobjevovali se žádné nové varianty, můžeme se s tím naučit žít," říká. Rizikové skupiny nebo lidé, kteří často cestují, by ale museli mít přístup k očkování, doplňuje.

Video: Odchod delty slavme, ale opatrně. Moc nevěřím tomu, že omikron bude poslední, říká Pačes

Koronavirus nás vždycky dokáže překvapit. Průběh u nás bude velmi podobný jako v zahraničí. Tempu pandemie teď nestačíme, říká molekulární biolog. | Video: Daniela Písařovicová
 

Právě se děje

Další zprávy