reklama
 
 

Africké jazyky: Jako hodit Picassa do WC

26. 1. 2006 0:00
Djibonkor - Životní styl a tradice kmene Bainouků ohrožuje moderní svět. Teď se dostal do ohrožení i jejich starobylý jazyk.

Legenda praví, že jeden tyranský král, než umřel, vyřkl nad národem Bainouků kletbu a odsoudil je k životu ve věčné chudobě.

Dnes Bainoukové z jížního Senegalu třou bídu s nouzí a snaží se přežít zemědělstvím v pralesích turisticky atraktivního regionu Casamance, píše agentura Reuters.

"Když mluvíme naším jazykem, nikdo nám nerozumí, takže když jdeme do města, používáme diolštinu," říká šedesátiletý Jacques Sanya s odkazem na nejrozšířenější jazyk, kterým se v tomto regionu běžně hovoří.#reklama

Ve škole se hovoří francouzsky, anglicky a španělsky

Vsedě Sanya před svou hliněnou chýší plete červený košík a směje se, když přijde řeč na dávnou kletbu. "Naši rodiče nám jen řekli, že opustili Guineu a přišli sem... Nyní pěstujeme obilí a vyrábíme košíky, abychom vydělali nějaké peníze."

Jazykem Bainouků hovoří odhadem asi 1000 lidí rozesetých po vesnicích Casamance, labyrintu malých zátočin a údolí, ve kterém žijí desítky národů s řadou různých jazyků.

V čerstvě natřené školní budově v Djibonkoru se jazyk Bainouků neučí. To je pro Afriku, domov třetiny z více než 6000 jazyků světa, klasický příběh. "Tady ve škole hovoříme francouzsky. Studujeme angličtinu a španělštinu. Bainoukštinu nepoužíváme," říká dvanáctiletá Liliana.

Měl by celý svět jíst u McDonalda?

Lingvisté tvrdí, že mnoho afrických jazyků vymírá, neboť řada jejich mluvčích se domnívá, že západní jazyky jsou užitečnější. K přípravě studentů pro obchod západoafrické školy většinou využívají francouzštinu a angličtinu.

"Je to jako kdybyste hodili Picassa do záchodu, když necháte jazyk zemřít. Nádherná kultura umře s ním," vysvětluje expert na africké jazyky Roger Blench. "Je to příběh o globalizaci... Měl by celý svět jíst u McDonalda a pít Coca-Colu?" dodává.

Senegalský student Serge Sagna se právě vrátil z odlehlé vesnice Essyl, která leží asi 18 kilometrů jihozápadně od regionální metropole Ziguinchor na konci úzké špinavé cesty. Studoval tam bandialštinu, jeden z mnoho dialektů diolštiny.

Diolové se drží, přesto i oni jsou v ohrožení

Diolové, kteří mají za sebou dlouhou a slavnou historii boje za nezávislost, jsou jedním z mála národů v Casamance, kterému se podařilo odolat útokům kmenů hovořících jazykem mandinka, kteří sem přišly ze Sahary. Na rozdíl od zbytku Senegalu si také udrželi křesťanskou a animistickou víru před náporem islámu.

Avšak s tím, jak do mangrovníkového a palmového přítmí Casamance pronikají obchod, média a turistika, jsou jazyky jako bandiolština vystaveny nové hrozbě. "Je to jazyk, kterému hrozí vymizení, možná už za dvě generace," míní Sagna a poukazuje na to, že někteří rodiče už děti přestali jazyk učit.

"Lidé z našich vesnic byli zvyklí být soběstační. Pěstovali rýži, byli závislí jen na své vlastní produkci," říká. "Nyní odcházejí do města a když se vracejí, přinášejí s sebou jiné jazyky."

Národní řeč ničí pradávné jazyky

Jedním z největších "zabijáků jazyků" je senegalská národní řeč wolofština, podobně jako svahilština či hausajiština v centrální a východní Africe.

Wolofštinou hovoří jako mateřským jazykem asi 40 procent z jedenácti milionů obyvatel Senegalu. Pro zhruba stejný počet jde o druhý jazyk. Její úspěch však ohrožuje dalších přibližně 30 jazyků, kterými se v zemi hovoří.

"Wolofština má větší prestiž než náš jazyk, neboť je spojená s módou a hip-hopem," říká Sagna, který nyní dělá doktorát z bandialštiny na Londýnské škole orientálních a afrických jazyků. "Intelektuálové volí francouzštinu a ti, kteří chtějí být in, mluví wolofštinou," dodává.

Každé dva týdny zmizí jeden světový jazyk

Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) uvádí, že každé dva týdny ze světa mizí jeden ze světových jazyků. Africká unie ve snaze přitáhnout pozornost k tomuto problému vyhlásila rok 2006 rokem afrických jazyků.

I když experti připouštějí, že jazyky jako bandialština nikdy nebudou široce rozšířenými řečmi, tvrdí, že mohou být zachráněny před zmizením.

"Prvním krokem jsou média: mělo by zde být víc vysílání v různých jazycích. Kde se o to pokusili, například na severu Ghany, mělo to vždy dobrý efekt," připomíná Blench.

Dalším krokem je vzdělání. Vlády musejí podpořit výuku takových jazyků ve školách.

autor: rst, ČTK | 26. 1. 2006 0:00

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama