Afghánský ministr obrany a šéf armády odstoupili. Kvůli pátečnímu útoku Tálibánu

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
Aktualizováno 24. 4. 2017 17:14
Afghánský ministr obrany Abdulláh Habíbí a náčelník generálního štábu Kadam Šáh Šahím podali v pondělí demisi. Prezident Ašraf Ghaní ji od obou přijal. Podle prezidentova mluvčího je důvodem jejich rezignace páteční útok Tálibánu u Mazáre Šarífu, při kterém zahynulo 140 afghánských vojáků. Do Kábulu v pondělí také nečekaně přicestoval americký ministr obrany James Mattis.
Náčelník afghánského generálního štábu Kadam Šáh Šahím a ministr obrany Abdulláh Habíbí.
Náčelník afghánského generálního štábu Kadam Šáh Šahím a ministr obrany Abdulláh Habíbí. | Foto: Reuters

Kábul - Afghánský ministr obrany a náčelník generálního štábu afghánské armády v pondělí rezignovali na své funkce.

Stalo se tak poté, co bojovníci Tálibánu v pátek při útoku na armádní základnu u města Mazáre Šaríf na severu země zabili 140 vojáků a mnoho dalších zranili.

"Ministr obrany Abdulláh Habíbí a náčelník generálního štábu Kadam Šáh Šahím s okamžitou platností odstupují ze svých funkcí," oznámil prezidentský palác.

"Prezident Ašraf Ghaní jejich demisi přijal," dodala Ghaního kancelář ve svém prohlášení na Twitteru.

Prezidentův mluvčí agentuře Reuters řekl, že důvodem rezignace zmíněných vysokých představitelů je páteční útok Tálibánu u Mazáre Šarífu.

Agentura Reuters o víkendu uvedla, že šlo o dosud nejkrvavější útok na armádní základnu v Afghánistánu. Tálibán udeřil v době večerních modliteb v mešitě na základně.

Dva útočníci se odpálili uvnitř mešity, další ozbrojení těžkými a lehkými zbraněmi začali střílet na vojáky, kteří se modlili, i na ty, kdo právě vycházeli z mešity.

Krveprolití ukončil zásah afghánských speciálních sil, útočníci byli zlikvidováni, jeden byl zadržen. Podle povstalců byl masakr odplatou za nedávné zabití několika významných členů Tálibánu.

Nečekaná návštěva šéfa Pentagonu

Shodou okolností v den, kdy ministr Habíbí podal demisi, přijel do Afghánistánu na neohlášenou návštěvu šéf Pentagonu. Americký ministr obrany James Mattis se v Kábulu setkal s americkými vojáky, kteří v zemi působí, a také s afghánskými činiteli.

Na společné tiskové konferenci po setkání s Mattisem nejvyšší americký generál v Afghánistánu John Nicholson obvinil Rusko, že vyzbrojuje Tálibán.

"Ne, to nehodlám popřít," odpověděl na dotaz, zda Rusko poskytuje Tálibánu širokou škálu pomoci včetně zbraní.

Vysoký americký vojenský činitel, který si nepřál být jmenován, novinářům řekl, že podle informací rozvědky Rusko poskytuje Tálibánu pomoc ve formě peněz i zbraní, jako jsou kulomety, uvedla agentura Reuters.

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa chce vypracovat novou strategii pro Afghánistán, kde místní prozápadní režim stále neúspěšně bojuje s povstalci z hnutí Tálibán a dalšími islamistickými skupinami. Mezinárodní jednotky ukončily bojové operace v zemi v roce 2014.

Podle Reuters nyní v Afghánistánu působí asi 13 tisíc zahraničních vojáků, včetně 8400 Američanů, kteří poskytují podporu svým afghánským kolegům. Velitel afghánské mise generál Nicholson v únoru prohlásil, že americká armáda potřebuje v Afghánistánu několik tisíc dalších vojáků, aby mohla efektivně plnit asistenční úlohu.

Tálibán kontroluje velké části afghánského území a po zimním období tradičně přechází do ofenzivy. Při pátečním útoku na armádní základnu u města Mazáre Šaríf na severu země zabili bojovníci Tálibánu 140 afghánských vojáků a mnoho dalších zranili.

Mattis v Afghánistánu v minulosti sloužil jako člen amerických ozbrojených sil, ve funkci šéfa Pentagonu je v zemi poprvé. Na návštěvu přicestoval deset dní poté, co americké letectvo shodilo svou nejsilnější nejadernou bombu se zhruba 11 tunami výbušniny na jeskynní komplex na východě Afghánistánu a zabilo nejméně 90 bojovníků Islámského státu.

 

Právě se děje

před 27 minutami

Z paraguayského vězení uprchlo 75 nebezpečných trestanců

Nejméně 75 vězňů, mezi nimiž jsou členové zvlášť nebezpečných brazilských gangů, uprchlo z vězení v Paraguayi. Oznámily to dnes v Asunciónu vládní zdroje. Uprchlíci se prokopali na svobodu tunelem, o němž podle přesvědčení vyšetřovatelů musel vězeňský personál vědět.

Věznice se nachází ve městě Pedro Juan Caballero při hranicích s Brazílií. Její ředitel bezprostředně po útěku přišel o práci, napsala agentura Reuters. "Byla to operace připravovaná řadu dní a je nemožné, aby o tom personál vězení nevěděl… Bylo to očividně zaplacené," řekla novinářům paraguayská ministryně spravedlnosti Cecilia Pérezová.

Hraniční oblast je známá jako trasa pašeráků drog, většinou členů brazilských zločineckých skupin. Do pátrání po uprchlících se kromě paraguayské zapojila i brazilská policie.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Severovýchod Kanady zápasí s prudkou zimní bouří, pomáhají dvě stovky vojáků

Do provincie Nový Foundland na severovýchodě Kanady v neděli vláda vyslala dvě stovky vojáků, kteří mají pomoci místním obyvatelům zvládnout prudký nápor zimní bouře. Oznámil to ministr obrany Harjit Sajjan. Spolu s vojáky směřují do oblasti nákladní letouny a vrtulníky.

Správní středisko provincie St. John's zasypalo 75 centimetrů sněhu a situaci komplikuje vítr o síle až 130 kilometrů v hodině. Mnoho silnic je kvůli kalamitě neprůjezdných, v provincii byl vyhlášen stav nouze. Pomoc armády se v příštích dnech zvýší, do regionu zamíří další vojáci, řekl ministr Sajjan.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy