reklama
 
 

Afghánská válka nemá dno. Tálibán útočí a vraždí, i když jedná v hotelích o míru

5. 8. 2018
Tálibán zřejmě už nikdy nebude ovládat devadesát procent Afghánistánu jako v roce 2001, ale stále má velký vliv hlavně na jihu a východě země.

Praha - Tálibán jedná s afghánskou vládou i zástupci Spojených států o míru, leč dál zabíjí a vraždí. Sebevražedný útočník připravil v neděli ráno o život tři české vojáky. Česká republika tak během mise v Afghánistánu přišla už o třináct mužů.

Útok se odehrál jen týden poté, co v hotelu v katarském Dauhá setkaly delegace Tálibánu a amerického ministerstva zahraničí. Mluvily o mírové dohodě, která by legalizovala existenci Tálibánu a zároveň by ukončila jeho boj proti vládě.

"Nenazýval bych to mírovými rozhovory, ale jednalo se v pozitivní atmosféře. Dohodli jsme se, že vyřešíme afghánský konflikt dialogem," citovala agentura Reuters jednoho z vyjednávačů Tálibánu.

Nicméně podstatný rozdíl v představách o budoucnosti země zůstává. Vláda v Kábulu i Spojené státy trvají na zachování vojenských základen USA a jejich spojenců v Afghánistánu. Tálibán trvá na odchodu zahraničních vojáků jako na podmínce míru.

Afghánská válka vypadá jako nekončená. Zahraniční vojska jsou v zemi už téměř sedmnáct let. Od konce roku 2001, kdy americko-britské bombardování vyhnalo Tálibán z měst a al-Káidu ze všech afghánských úkrytů po útocích na New York a Washington z 11. září.

Centrální vláda je ale stále slabá, nedokáže zajistit bezpečnost. Země je rozdělená mezi různé milice, včetně Tálibánu a místní odnože Islámského státu. Někdy Tálibán a Islámský stát bojují proti sobě, neboť jsou konkurenty. Výbuchy, únosy, přestřelky a sebevražedné atentáty z Afghánistánu nemizí, spíše jich přibývá.

Ostatně mezi uprchlíky do Evropy posledních let byli Afghánci třetí nejpočetnější skupinou po Syřanech a Iráčanech. Přestože vojáci USA a dalších zemí NATO se snaží afghánské armádě pomáhat a sami umírají, jako v neděli tři Češi.

Postavit Afghánistán na vlastní nohy a vytvořit z něj znovu životaschopný stát se ale nedaří.

Nizozemský expert na afghánskou historii Romain Malejacq nedávno řekl deníku New York Times, že státní instituce v Afghánistánu v minulosti zkolabovaly do té míry, že je téměř nemožné je obnovit. A určitě nemožné v krátkém časovém období.

V podstatě od svržení krále Záhira v roce 1973 žije Afghánistán v permanentním válečném konfliktu. Státní struktura se na mnoha místech opakovaně rozpadala, zemí zmítají i etnické a kmenové rozpory. Například šíitští Hazárové nedůvěřují Paštúnům, z jejich řad vzešel Tálibán. Ten šíity považuje za odpadlíky od islámu.

Třináct úmrtí v Afghánistánu

  • 3. května 2007 - Českého vojáka Nikolaje Martynova připravila o život v provincii Badachšán lavina kamení a bahna; dva další vojáci byli zraněni.
  • 17. března 2008 - Při útoku sebevraha zemřel příslušník jednotky vojenské policie Milan Štěrba; dva vojáci byli zraněni, jeden z nich těžce.
  • 30. dubna 2008 - V provincii Lógar přišel o život český voják Radim Vaculík poté, co terénním vozem najel na nastraženou nálož; další čtyři vojáci z vozu byli zraněni.
  • 31. května 2011 - V provincii Vardak zahynul český voják Robert Vyroubal, když se svým autem najel na improvizované výbušné zařízení; při výbuchu zahynul také afghánský tlumočník a další dva vojáci byli zraněni.
  • 9. října 2011 - V olomoucké vojenské nemocnici zemřel rotmistr Adrian Werner, který byl v červenci těžce zraněn při útoku na českou předsunutou základnu v provincii Vardak.
  • 8. července 2014 - Pět českých vojáků se stalo obětí exploze improvizovaného výbušného zařízení v okolí základny Bagrám v provincii Parván. Útok na místě nepřežili četař Ivo Klusák, desátník Libor Ligač, desátník Jan Šenkýř a rotmistr David Beneš, dva afghánští policisté a několik civilistů. Rotmistr Jaroslav Lieskovan zemřel na následky těžkého zranění 14. července v Ústřední vojenské nemocnici v Praze.
  • 5. srpna 2018 - Tři čeští vojáci zahynuli při útoku sebevražedného atentátníka v Afghánistánu, oznámil Generální štáb Armády ČR. Češi hlídkovali v okolí základny Bagrám v provincii Parván. "Následkem výbuchu utrpěli tři čeští vojáci, rotný M. M. (1982), desátník K. B. (1990) a desátník P. Š. (1993), smrtelná zranění," uvedla armáda v tiskové zprávě.

Zahraniční snahu zemi stabilizovat komplikuje také tradiční afghánská nedůvěřivost k cizincům, kteří přicházejí se zbraní v ruce.

"Jsem stále pesimističtější a pesimističtější. Abych řekl pravdu, nevidím šanci, že se nám zvnějšku podaří Afghánistán stabilizovat," uvedl Malejacq, který působí v nizozemském Centru pro analýzy mezinárodních konfliktů.

Autor uznávané knihy o historii Tálibánu Ahmad Rashid má podobný názor: "Struktury moci a státu, budované po staletí, jsou rozbity. Tradiční elity jsou mrtvé nebo v exilu. Konec válčení není na obzoru."

Ideologie Tálibánu má zejména v jižním a východním Afghánistánu určitou podporu. Vyjednávání s Tálibánem, přestože je stále považován za teroristy, islamisty a spojence al-Káidy, je ze strany Kábulu vedeno snahou zmírnit konflikt. Nabídka je zhruba následující: Tálibán bude legální, bude mít v některých oblastech vliv a moc, ale bude držen v určitých mezích.

Výsledek takové dohodě je samozřejmě nejistý. Zkušenost s islamisty je často spíš taková, že se chtějí všemi prostředky a za každou prodrat k co největší moci.

Zatím jako kdyby pro Afghánistán platila věta připisovaná Platónovi: "Konce války se dočkali jen mrtví." Loni stejně jako předloni zemřelo v zemi násilně přes deset tisíc civilistů.

Podívejte se na videoreportáž, natočenou po útoku na hotel v Kábulu.

Někteří hosté se po útoku Tálibánu na kábulský luxusní hotel pokoušeli utéct z šestipatrové budovy po prostěradlech. Ne každý se na nich udržel. | Video: Reuters |  00:34

autor: Martin Novák | 5. 8. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama