Afghánská válka nemá dno. Tálibán útočí a vraždí, i když jedná v hotelích o míru

Martin Novák Martin Novák
5. 8. 2018 21:00
Tálibán zřejmě už nikdy nebude ovládat devadesát procent Afghánistánu jako v roce 2001, ale stále má velký vliv hlavně na jihu a východě země.
Američtí vojáci při jedné z operací proti Tálibánu v jihoafghánské provincii Hílmand.
Američtí vojáci při jedné z operací proti Tálibánu v jihoafghánské provincii Hílmand. | Foto: Reuters

Praha - Tálibán jedná s afghánskou vládou i zástupci Spojených států o míru, leč dál zabíjí a vraždí. Sebevražedný útočník připravil v neděli ráno o život tři české vojáky. Česká republika tak během mise v Afghánistánu přišla už o třináct mužů.

Útok se odehrál jen týden poté, co v hotelu v katarském Dauhá setkaly delegace Tálibánu a amerického ministerstva zahraničí. Mluvily o mírové dohodě, která by legalizovala existenci Tálibánu a zároveň by ukončila jeho boj proti vládě.

"Nenazýval bych to mírovými rozhovory, ale jednalo se v pozitivní atmosféře. Dohodli jsme se, že vyřešíme afghánský konflikt dialogem," citovala agentura Reuters jednoho z vyjednávačů Tálibánu.

Nicméně podstatný rozdíl v představách o budoucnosti země zůstává. Vláda v Kábulu i Spojené státy trvají na zachování vojenských základen USA a jejich spojenců v Afghánistánu. Tálibán trvá na odchodu zahraničních vojáků jako na podmínce míru.

Afghánská válka vypadá jako nekončená. Zahraniční vojska jsou v zemi už téměř sedmnáct let. Od konce roku 2001, kdy americko-britské bombardování vyhnalo Tálibán z měst a al-Káidu ze všech afghánských úkrytů po útocích na New York a Washington z 11. září.

Centrální vláda je ale stále slabá, nedokáže zajistit bezpečnost. Země je rozdělená mezi různé milice, včetně Tálibánu a místní odnože Islámského státu. Někdy Tálibán a Islámský stát bojují proti sobě, neboť jsou konkurenty. Výbuchy, únosy, přestřelky a sebevražedné atentáty z Afghánistánu nemizí, spíše jich přibývá.

Ostatně mezi uprchlíky do Evropy posledních let byli Afghánci třetí nejpočetnější skupinou po Syřanech a Iráčanech. Přestože vojáci USA a dalších zemí NATO se snaží afghánské armádě pomáhat a sami umírají, jako v neděli tři Češi.

Postavit Afghánistán na vlastní nohy a vytvořit z něj znovu životaschopný stát se ale nedaří.

Nizozemský expert na afghánskou historii Romain Malejacq nedávno řekl deníku New York Times, že státní instituce v Afghánistánu v minulosti zkolabovaly do té míry, že je téměř nemožné je obnovit. A určitě nemožné v krátkém časovém období.

V podstatě od svržení krále Záhira v roce 1973 žije Afghánistán v permanentním válečném konfliktu. Státní struktura se na mnoha místech opakovaně rozpadala, zemí zmítají i etnické a kmenové rozpory. Například šíitští Hazárové nedůvěřují Paštúnům, z jejich řad vzešel Tálibán. Ten šíity považuje za odpadlíky od islámu.

Třináct úmrtí v Afghánistánu

  • 3. května 2007 - Českého vojáka Nikolaje Martynova připravila o život v provincii Badachšán lavina kamení a bahna; dva další vojáci byli zraněni.
  • 17. března 2008 - Při útoku sebevraha zemřel příslušník jednotky vojenské policie Milan Štěrba; dva vojáci byli zraněni, jeden z nich těžce.
  • 30. dubna 2008 - V provincii Lógar přišel o život český voják Radim Vaculík poté, co terénním vozem najel na nastraženou nálož; další čtyři vojáci z vozu byli zraněni.
  • 31. května 2011 - V provincii Vardak zahynul český voják Robert Vyroubal, když se svým autem najel na improvizované výbušné zařízení; při výbuchu zahynul také afghánský tlumočník a další dva vojáci byli zraněni.
  • 9. října 2011 - V olomoucké vojenské nemocnici zemřel rotmistr Adrian Werner, který byl v červenci těžce zraněn při útoku na českou předsunutou základnu v provincii Vardak.
  • 8. července 2014 - Pět českých vojáků se stalo obětí exploze improvizovaného výbušného zařízení v okolí základny Bagrám v provincii Parván. Útok na místě nepřežili četař Ivo Klusák, desátník Libor Ligač, desátník Jan Šenkýř a rotmistr David Beneš, dva afghánští policisté a několik civilistů. Rotmistr Jaroslav Lieskovan zemřel na následky těžkého zranění 14. července v Ústřední vojenské nemocnici v Praze.
  • 5. srpna 2018 - Tři čeští vojáci zahynuli při útoku sebevražedného atentátníka v Afghánistánu, oznámil Generální štáb Armády ČR. Češi hlídkovali v okolí základny Bagrám v provincii Parván. "Následkem výbuchu utrpěli tři čeští vojáci, rotný M. M. (1982), desátník K. B. (1990) a desátník P. Š. (1993), smrtelná zranění," uvedla armáda v tiskové zprávě.

Zahraniční snahu zemi stabilizovat komplikuje také tradiční afghánská nedůvěřivost k cizincům, kteří přicházejí se zbraní v ruce.

"Jsem stále pesimističtější a pesimističtější. Abych řekl pravdu, nevidím šanci, že se nám zvnějšku podaří Afghánistán stabilizovat," uvedl Malejacq, který působí v nizozemském Centru pro analýzy mezinárodních konfliktů.

Autor uznávané knihy o historii Tálibánu Ahmad Rashid má podobný názor: "Struktury moci a státu, budované po staletí, jsou rozbity. Tradiční elity jsou mrtvé nebo v exilu. Konec válčení není na obzoru."

Ideologie Tálibánu má zejména v jižním a východním Afghánistánu určitou podporu. Vyjednávání s Tálibánem, přestože je stále považován za teroristy, islamisty a spojence al-Káidy, je ze strany Kábulu vedeno snahou zmírnit konflikt. Nabídka je zhruba následující: Tálibán bude legální, bude mít v některých oblastech vliv a moc, ale bude držen v určitých mezích.

Výsledek takové dohodě je samozřejmě nejistý. Zkušenost s islamisty je často spíš taková, že se chtějí všemi prostředky a za každou prodrat k co největší moci.

Zatím jako kdyby pro Afghánistán platila věta připisovaná Platónovi: "Konce války se dočkali jen mrtví." Loni stejně jako předloni zemřelo v zemi násilně přes deset tisíc civilistů.

Podívejte se na videoreportáž, natočenou po útoku na hotel v Kábulu.

Někteří hosté se po útoku Tálibánu na kábulský luxusní hotel pokoušeli utéct z šestipatrové budovy po prostěradlech. Ne každý se na nich udržel. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 4 minutami

Korupční skandál v tenise. Souza dostal za korupci doživotní zákaz, manipuloval i duely v ČR

Jednatřicetiletý brazilský tenista Joao Souza dostal doživotní zákaz činnosti za korupci a manipulování zápasů na turnajích nižších kategorií Challenger a Futures, mezi nimiž byly i zápasy na českém území. Ve světovém žebříčku dvouhry ATP se Souza dostal nejvýš na 69. místo v roce 2015.

Jednotka pro bezúhonnost tenisu (TIU) brazilského hráče suspendovala už loni v březnu, dnes v Melbourne informovala o konečném verdiktu. Vedle doživotního zákazu udělila Souzovi pokutu 200.000 dolarů (4,6 milionu korun).

Podle TIU byl Souza zapojen do korupčních praktik mezi lety 2015 a 2019. Pomáhal zmanipulovat zápasy, které se hrály na challengerech a turnajích ITF Futures v Brazílii, Mexiku, USA a Česku. Následně se snažil zničit důkazy a při vyšetřování nespolupracoval.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Při požáru panelového domu v Kladně zemřela žena, 14 zraněných

Při požáru panelového domu v Kladně v noci na dnešek zemřela žena. Zraněno bylo 14 lidí a hasiči evakuovali 115 lidí. Příčinu vzniku ohně bude zjišťovat vyšetřovatel, řekl ČTK mluvčí středočeských hasičů Petr Svoboda.

Hasiči na místo vyjížděli před 03:30. "V době příjezdu hasičů byl byt v 11. patře požárem kompletně zasažen a požár se rozšířil i do bytu nad ním do 12. patra," uvedl Svoboda. Na místě zasahovaly desítky hasičů, zhruba po hodině byl oheň pod kontrolou.

"V bytě zasaženém výbuchem a následným požárem nalezena žena ročník 1958 bez známek života. Další osoba z tohoto bytu, muž ročník 1958 z bytu vyběhl ven, nyní je s popáleninami hospitalizován," informovali policisté na twitteru.

Podle mluvčí středočeské záchranné služby Petry Effenbergerové bylo na místě 13 posádek záchranářů. Ošetřili 13 lidí, kteří se nadýchali kouře, po nezbytné péči na místě pak většinu převezli do kladenské nemocnice. "Jedna osoba byla vážně popálená. Po intenzivní péči včetně připojení na umělou plicní ventilaci byla převezena do pražské nemocnice Vinohrady," dodala mluvčí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy