


Východní provincie Afghánistánu v sobotu zasáhlo zemětřesení o síle 6,1 stupně, uvedla agentura AFP s odvoláním na americkou geologickou službu.

Agentury o případných obětech ani škodách zatím neinformovaly. Epicentrum se nacházelo 43 kilometrů jižně od města Džorm v provincii Badachšán, otřesy ale hlásili i zpravodajové AFP v Kábulu a v pákistánském Islámábádu. Ohnisko zemětřesení leželo v hloubce 208,3 kilometru.
Zemětřesení jsou v Afghánistánu častá, a to zejména v horské oblasti Hindúkúše, neboť region se nachází na rozhraní euroasijské a indické tektonické desky. Škody a ztráty na životech tam bývají vysoké vzhledem k nestabilitě staveb.
Poslední velké zemětřesení zasáhlo Afghánistán loni 31. srpna. Vyžádalo si přes 2200 mrtvých a více než 3400 zraněných. Tato katastrofa se řadí k nejničivějším zemětřesením v historii země. Ohnisko otřesu o síle šesti stupňů se nacházelo v hloubce deseti kilometrů.



Když ukrajinská zpravodajská služba nedávno rozebrala nejnovější ruskou střelu S-71M, našla uvnitř čip od americké firmy Nvidia. Součástka, která v Americe pohání civilní roboty a drony, nyní pomáhá ruským zbraním vyhledávat a ničit ukrajinské cíle.



Plavec Miroslav Knedla se stal v Paříži mistrem Evropy v závodě na 50 metrů znak a slaví životní úspěch. Časem 24,11 vylepšil o osm setin svůj český rekord z rozplaveb a napodobil Barboru Seemanovou, která ve čtvrtek ovládla kraulařskou dvoustovku.



Tenistka Sára Bejlek smetla v Cincinnati bývalou světovou jedničku Karolínu Plíškovou a po výhře 6:0, 6:2 postoupila do druhého kola. V něm narazí na další krajanku Barboru Krejčíkovou. Nikola Bartůňková zdoalal 4:6, 6:4 a 6:3 Alinu Čarajevovou z Arménie. Na výhru potřebovala sedm mečbolů.



Oblíbený chorvatský Omiš se během noci proměnil v město v sevření plamenů. Silný vítr hnal požár k domům, stovky lidí musely pryč a nejméně 40 lidí utrpělo zranění, jeden člověk zemřel. Evakuováno bylo na 300 Čechů. Na místě pomáhají také čeští policisté, kteří v Chorvatsku hlídkují s místními kolegy.



Spojené státy chtějí vědět, zda jsou členské státy NATO loajální k politice prezidenta Donalda Trumpa před tím, než učiní rozhodnutí o snížení počtu amerických vojáků v Evropě. Washington spojencům nedávno zaslal dotazník o podpoře šéfa Bílého domu.