Kábul - Militantní vůdce afghánského Talibanu Mulla Muhammad Umar odmítl výzvu prezidenta Hamída Karzáího, že mu zařídí beztrestnost, když Taliban začne vyjednávat o příměří.
Stalo se tak v pondělí, kdy se Karzáí vrátil z návštěvy USA a Velké Británie.
Během sedmi let, jež uplynuly od jeho svržení, prošel i radikálně islamistický Taliban vývojem, díky němuž se do jeho čela dostali umírněnější představitelé.
Právě na to poslední dobou Karzáího vláda spoléhá. Jak informovala agentura Reuters, "vláda bude jednat s každým, kdo uznává afghánskou ústavu."
Podle pondělního vyjádření Umara však jakákoli jednání nepřicházejí v úvahu, dokud budou v zemi přítomna vojska cizích zemí.
"Dokud budou cizí okupanti v Afghánistánu, nezahájíme žádná jednání. Právě oni jsou příčinou problémů v zemi. Jednání nepřinese žádné ovoce, dokud budou moc držet okupanti," řekl Umarův bratr Farúk.
Poté zároveň zpochybnil, že by byli vedoucí činitelé teroristického hnutí vystaveni přímému nebezpečí.
"Jsme tady v Afghánistánu v bezpečí a nepotřebujeme žádné Karzáího nabídky na zajištění bezpečnosti," řekl do telefonu agentuře Reuters.
Bezpečnostní situace v zemi se v posledních týdnech výrazně zhoršila. Přitom v posledních dvou letech země zažívala období stabilizace.
Do boje proti Talibanu je zde nasazeno asi 70 tisíc vojáků, z toho asi polovinu tvoří američtí vojáci.
Vyjde v Afghánistánu metoda cukru a biče?
Podle analytiků Karzáí nemyslel nabídku na zajištění Umarovy bezpečnosti vážně, ale šlo spíše o jakýsi úhybný manévr, kterým chce umírněnější část Talibanu zapojit do politického života.
Možnost jednání s Talibanem připustil i budoucí prezident USA Barack Obama. Ten již uvedl, že by se s umírněnými talibanci mělo jednat, stejně jako se v Iráku umožnil návrat do politického života umírněným členům strany BAAS.
Afghánské vedení se dle odborníků touto strategií snaží vyvolat rozpory uvnitř islamistického hnutí, případně podpořit vznik "opozičních buněk".
První krůčky přitom zástupci oficiálních provládních činitelů i talibanců učinili. V září se setkali v Saúdské Arábii a bavili se o možnostech, jak ukončit konflikt v Afghánistánu. Pokračování jednání však Taliban podmínil stažením cizích vojenských sil ze země.
Na Umarovu hlavu vypsaly USA odměnu 10 milionů dolarů. Podle odborníků na terorismus je Umar úzce napojen na bosse Al-Káidy Usámu bin Ládina.
Taliban je dál hrozbou. Cílí na Francii
V pondělí pak Taliban rovněž avizoval možnost útoku na Francii, která má v Afghánistánu také početný kontingent.
Ve spotu odvysílaném televizí Al-Arabía to řekl Mullah Farúk. V projevu se rovněž přihlásil k srpnovému útoku, při kterém zahynulo 10 francouzských vojáků.
