


Alternativa pro Německo (AfD) poprvé v některém z průzkumů k celoněmeckým volbám dosáhla podpory 30 procent. Před konzervativní unií CDU/CSU kancléře Friedricha Merze, která je druhá, má podle agentury GMS náskok deset procentních bodů. Další dva průzkumy, které vyšly v úterý, připisují AfD 29 procent a uvádějí ji rovněž na prvním místě.

Strana předminulý týden vyhrála zemské volby v Sasku-Anhaltsku a vyhrát by mohla i nedělní volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Ve volbách v Berlíně by mohla zisk zdvojnásobit.
Kdyby se konaly volby do německého Spolkového sněmu nyní, dostaly by se do něj podle průzkumu agentury GMS kromě AfD s 30 procenty a CDU/CSU s 20 procenty hlasů ještě strana Zelených se 14 procenty, sociální demokraté (SPD) s 11 procenty a strana Levice rovněž s 11 procenty hlasů.
Rozdíl deseti procentních bodů mezi AfD a CDU/CSU naměřila některá z agentur poprvé. Současná Merzova vláda CDU/CSU a SPD by neměla nyní podle GMS v parlamentu většinu.
Podobné hodnoty naměřily ve svých průzkumech také agentury INSA a YouGov. Podle nich by nyní AfD získala 29 procent hlasů. INSA připsala CDU 19,5 procenta a YouGov dokonce jen 18,5 procenta. Také podle nich by se dostaly do Spolkového sněmu ještě tři další strany: Zelení, sociální demokraté a Levice.
Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) označil loni v květnu AfD za prokazatelně pravicově extremistickou. Strana se proti tomu soudně brání. V loňských celoněmeckých parlamentních volbách AfD dostala 20,8 procenta hlasů, a stala se nejsilnější opoziční stranou.
Předminulou neděli AfD v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zvítězila s rekordním ziskem 43,8 procenta hlasů. Pro nedělní volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku jí průzkumy předpovídají 35 až 38 procent, zatímco Merzova CDU by mohla dostat jen šest až sedm procent. Není vyloučeno ani to, že by se nemusela do sněmu ve Schwerinu dostat vůbec.
V Berlíně, kde se volby konají rovněž v neděli, by AfD mohla dostat kolem 18 procent hlasů a svůj výsledek z voleb v roce 2023 tak zdvojnásobit. CDU se v průzkumech před berlínským hlasováním přetahuje o první příčku s radikálně levicovou stranou Levice.
Debakl ve volbách v Sasku-Anhaltsku a průzkumy před volbami v Meklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně značně oslabily pozici kancléře Merze. Podle průzkumu agentury INSA z minulého týdne mu důvěřuje už jen 14 procent Němců. Jeho další působení v čele vlády navíc odmítá i většina voličů CDU.
Stále více se proto spekuluje o tom, že by Merze jeho vlastní strana mohla donutit, aby se funkce v čele vlády vzdal. Jako jeho možní nástupci jsou nejčastěji zmiňováni bavorský premiér Markus Söder a premiér Severního Porýní-Vestfálska Hendrik Wüst.



Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet.



Po komunálních volbách se začínají formovat první koalice. V Plzni už se strany dohodly na pokračování dosavadní spolupráce, zatímco v Pardubicích STAN odstoupilo z jednání s vítězným ANO. Sledujte povolební dění v našem online přenosu.



Federální agenti v pondělí v rámci trestního vyšetřování provedli domovní prohlídku u demokratické členky americké Sněmovny reprezentantů Ilhan Omarové. Politička, která je ostrou kritičkou amerického prezidenta Donalda Trumpa, prohlídku označila za zastrašování a uvedla, že se nenechá umlčet.



Dohoda s americkým prezidentem Donaldem Trumpem umožní Rusku obnovit do konce roku vývoz motorové nafty na úroveň mezi třemi miliony a 3,5 milionu tun měsíčně, tedy jako před útokem na Ukrajinu. V rozhovoru se státní televizí Rossija 24 to v pondělí večer uvedl ministr energetiky a místopředseda vlády Alexandr Novak.



Jakýkoliv útok Ruska na člena Severoatlantické aliance by byl zcela marný. Podle agentur to v pondělí uvedl vrchní velitel sil Severoatlantické aliance v Evropě (SACEUR) Alexus Grynkewich, který na bezpečnostní konferenci ve Varšavě představil svou takzvanou teorii vítězství. NATO je podle něj odhodláno bránit se, bojovat a znemožnit nepříteli dosáhnout jeho cílů.