„AfD může volit kdokoliv.“ Teď to ale bude mít strana složité, říká diplomat

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Alternativa pro Německo získala v zemských volbách rekordní výsledek a Sasko-Anhaltsko může být první spolkovou zemí s premiérem z AfD. Výsledek také otevřel otázku, zda se udrží politická izolace AfD zavedenými německými stranami. Podle českého diplomata a znalce Německa Tomáše Kafky je tato izolace nyní neudržitelná. Zároveň ale dodává, že krajně pravicová strana to nebude mít jednoduché.

AfD vyhrála zemské volby v Sasku-Anhaltsku s rekordním výsledkem 43,8 procenta. Do zemského sněmu posílá 39 poslanců z celkových 83. Na absolutní většinu jí přesto tři mandáty chybějí. Vládní CDU skončila druhá a získala pouze 17,2 procenta, tedy méně než polovinu svého výsledku z minulých voleb.

Kdo bude vládnout

AfD sice dosáhla rekordního vítězství, sama vládu ale nesestaví. Zavedené strany CDU, SPD, Zelení a Levice mají dohromady rovněž jen 39 mandátů. BSW, strana bývalé šéfky německé Levice Sary Wagenknechtové, získala 5,3 procenta a má pět mandátů, uvádí agentury.

„Vzhledem k tomu, že parlamentní volba předsedy vlády proběhne formou tajného hlasování, není vyloučeno, že by mohlo ve třetím kole dojít k přeběhlictví ani že by se dosáhlo nějaké dohody mezi AfD a BSW,“ uvedl bývalý velvyslanec v Berlíně a současný šéf odboru střední Evropy na ministerstvu zahraničí Tomáš Kafka.

Hledání kompromisu

AfD už po volbách deklarovala, že chce hledat „stabilní většinu“. Její zemský lídr Ulrich Siegmund zároveň nechce dělat zásadní kompromisy. Nabídku BSW na vytvoření vlády s nadstranickým premiérem označil za „Gewurschtel“, tedy jakési politické „kutilství“, uvedla německá agentura Tagesspiegel.

„Z hlediska image AfD to nebude snadné, neboť nyní je na ní – a ne třeba jako v minulosti na CDU –, aby hledala způsob, jak vysvětlit voličům, že v zájmu sestavení vlády je třeba udělat nějaký kompromis,“ dodává Kafka.

Historický debakl CDU

Zatímco AfD svůj výsledek z roku 2021 více než zdvojnásobila, CDU se propadla na nejhorší výsledek v historii zemských voleb v Sasku-Anhaltsku. Vládní strana přitom za AfD zaostává i v celoněmeckých průzkumech. Podle nejnovějšího průzkumu agentury Ipsos má nyní CDU/CSU podporu 21 procent voličů, zatímco AfD již 27 procent.

Německý kancléř Friedrich Merz při nástupu sliboval zásadní hospodářské, zdravotní a sociální reformy. Za současného rozložení sil se však podle Kafky CDU/CSU daří své představy naplňovat pouze postupně a omezeně.

„Zažil se termín, že místo reforem zažívá německá politika boom zřizování expertních komisí,“ popisuje atmosféru, která se podle něj v zemi vytvořila. „Německá veřejnost je dnes jednoznačně nakloněna tomu, vnímat každou sklenici jako poloprázdnou, a nikoliv poloplnou,“ dodává.

Podle Kafky se CDU navíc ocitla v pasti „dobře míněné, ale dlouhodobě nefunkční strategie formálního ignorování a izolování AfD na politické scéně“.

Neudržitelnost protipožární zdi

Strany podle něj vytvořily „protipožární zeď“, která měla zabránit jakékoli oficiální komunikaci s AfD, ale zároveň všechny odpůrce této zdi vystavovala nebezpečí, že budou podezíráni ze sympatizování s fašismem. Tomuto podezření se nevyhnula ani samotná CDU.

„Z efektivního boje s AfD formou politické soutěže se tak stal boj za protipožární zeď formou politické kampaně,“ říká. Podle Kafky se tak z politické izolace a ignorování AfD stala překážka v politické soutěži s krajně pravicovou stranou.

„Myslím, že tato zeď je již neudržitelná,“ dodává a vysvětluje, že za situace, kdy se AfD podle průzkumů stává nejsilnější stranou, protipožární zeď působí spíše jako projev slabosti a nedostatečné sebedůvěry než jako principiální ochrana hodnot.

Takzvaná „protipožární zeď“ přitom může začít praskat i v samotném Sasku-Anhaltsku, kde rostoucí vliv AfD už nepůjde „vysedět“.

Proč právě Sasko-Anhaltsko a proč typický volič AfD neexistuje

Kafka zároveň varuje před příliš jednoduchým závěrem, že by Sasko-Anhaltsko mohlo ukázat budoucnost celého Německa.

Tato spolková země má podle něj mimořádně výrazné strukturální problémy, a není proto překvapivé, že je místní obyvatelstvo nespokojené nebo má obavy z budoucnosti.

„Voličem AfD dnes může za určitých podmínek být nejspíše kdokoliv,“ říká diplomat a odmítá, že by šlo pouze o dopad „ostalgie“, tedy východoněmecké nostalgie po minulosti.

„AfD volí převážně ročníky, které NDR vůbec nezažily, anebo ji zažily jen dočasně. AfD je celoevropský fenomén nespokojených, znejistěných voličů – tentokrát v německém balení,“ říká. „Je paradoxem, že AfD, která se projevuje jako strana nostalgie po blíže neurčitých starých časech, se stala stranou naděje,“ dodává.

Omezování AfD

„Na německé politické scéně padla řada návrhů, jak vládu v Sasku-Anhaltsku, pokud by ji vedla AfD, potrestat. Jednou z možností je přiškrtit přívod finančních příspěvků na kohezi, či dokonce dosazení nějakého spolkového komisaře, který by dohlížel na to, zda se v zemi vládne v souladu s ústavou,“ řekl Kafka. S ohledem na blížící se volby v jiných zemích by ale před takovým krokem varoval.

Jedním z nejcitlivějších témat po volbách je však otázka, co by případná vláda AfD znamenala pro přístup k bezpečnostním informacím.

Už před volbami německý ministr obrany Boris Pistorius varoval, že v případě výrazného volebního úspěchu AfD bude nutné řešit, kdo ze strany bude mít přístup k citlivým informacím. Upozorňoval přitom na blízkost některých představitelů AfD k Rusku.

Kafka považuje práci s citlivými bezpečnostními materiály za jednu z možných cest, jak omezit rizika spojená s případným převzetím moci AfD. „Není vyloučeno, že AfD je skutečně nikoli jako strana, ale prostřednictvím některých členů napojena na země, které to s Německem nemyslí dobře,“ říká.