


Strana Alternativa pro Německo (AfD) chce po nedělních vyhraných volbách v Sasku-Anhaltsku vést sondážní rozhovory o nové zemské vládě se všemi stranami. Veřejnoprávní stanici MDR to řekl člen vedení frakce AfD v zemském sněmu Tobias Rausch. Většina stran, které se dostaly do zemského parlamentu, odmítá spolupráci s AfD, kterou sasko-anhaltská tajná služba vede jako pravicově extremistickou.

„Zítra od nás dostane každá strana zastoupená v zemském sněmu dopis, ve kterém budeme zvát k sondážním rozhovorům,“ uvedl Rausch. AfD v nedělních volbách získala 43,8 procenta hlasů, nedosáhla ale na většinu mandátů.
Vládní spolupráci s AfD odmítá všech pět stran, které se do sněmu dostaly: Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, sociální demokracie (SPD), Zelení, Levice i BSW.
Podle Rausche je nyní AfD připravena i „ke kompromisům v určitých věcech“. Detaily ale neposkytl. Jednat s AfD chce zatím jen strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW).
Levicově populistická a proruská BSW se podle svých představitelů nebrání jiným druhům spolupráce s AfD než je přímá účast ve vládě. Před volbami řekla, že by mohla umožnit vznik menšinové vlády AfD. V případném třetím kole volby zemského premiéra by se zdržela hlasování.
Ve třetím kole je třeba pro zvolení premiérem na rozdíl od prvních dvou jen většina odevzdaných hlasů, ne většina hlasů všech poslanců. Po volbách má nicméně AfD 39 mandátů, BSW pět a zbylé čtyři strany dohromady rovněž 39.
Potřebná většina by vzešla jen v případě, že by se aspoň jeden z poslanců CDU, SPD, Zelených či Levice v tajné volbě postavil na stranu AfD. Podle médií AfD doufá, že přeběhlíka najde v řadách konzervativní CDU.
Lídryně BSW v Sasku-Anhaltsku Claudia Wittigová řekla, že s AfD koalici uzavřít nadále nechce. „Vždy jsme říkali, že nepůjdeme do koalice. Chceme, aby se vládlo za pomoci měnících se většin,“ dodala. Odkazovala přitom na způsob vládnutí, při kterém je pro každý konkrétní návrh zákona třeba nalézt podporu ve sněmu samostatně.
Nový předseda frakce BSW v zemském sněmu v Magdeburku Thomas Schulze dnes řekl, že pro jeho stranu neexistuje žádná „protipožární zeď“.
Tímto termínem je v Německu označován princip některých stran, které odmítají spolupracovat s extremisty. Používá se především v souvislosti s CDU, která jako extremisty vnímá AfD napravo a Levici nalevo. Cílem je obrazně řečeno zastavit šíření požáru, který podle konzervativců extremistické strany představují pro demokracii.
CDU princip protipožární zdi vůči AfD dodržovala řadu let, i když v poslední době například na komunální úrovni už ne tak přísně. Prosazovala jej i bývalá kancléřka Angela Merkelová. Ta dnes v první reakci označila výsledek nedělních voleb v Sasku-Anhaltsku za "prostě šokující".
„Jako člence CDU mi krvácí srdce,“ dodala. CDU, které Merkelová dlouhá léta předsedala, ve volbách získala jen 17,2 procenta hlasů. Před pěti lety CDU zvítězila s 37,1 procenta hlasů. Tehdy byla Merkelová stále ještě kancléřkou.



V New Yorku spolu snídali a působili téměř jako sehraná dvojice. Před volbami se ale zdá, že je všechno zpátky ve starých kolejích. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) vyrazil do domovského Černoučku prezidenta Petra Pavla, aby podle svých slov zjistil, co si místní myslí o jeho dovolené. Prezident nakonec ale do obce přijel a odvolil.



Hlasovat lidé mohou tradičně od pátečních 14 do 22 hodin a v sobotu od osmi do 14 hodin. V komunálních volbách si vybírají své zástupce do obecních a městských zastupitelstev, v některých městech také do zastupitelstev městských částí či obvodů. Senátní volby probíhají letos v celkem 27 obvodech.



Ruské údery na ukrajinská města si vyžádaly několik mrtvých a zraněných, jeden člověk zemřel v Záporoží, kde ruská armáda zasáhla obytnou čtvrť. Ukrajinské drony druhou noc po sobě zaútočily na datové centrum ruské technologické společnosti Jandeks, tentokrát v Kalužské oblasti. Ruské úřady zároveň hlásí dva mrtvé po ukrajinském útoku v Belgorodské oblasti.



Pravidelná páteční Tečka Radka Bartoníčka je tady. Její autor jako obvykle pouští krátká videa, která buď sám natočil, nebo ho zaujala jinde. S jejich pomocí se snaží glosovat především politické dění v Česku za uplynulý týden. Kromě politiky ho ale zajímají i další témata, lidé a události mimo politiku.



Nobelovu cenu za mír získala jihoafrická právnička Navanethem „Navi“ Pillayová za snahu o prosazování míru a mezinárodního práva, oznámil Nobelův výbor. Někdejší soudkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) a Mezinárodního tribunálu pro Rwandu (ICTR) vždy neochvějně hájila principy mezinárodního právního řádu, spravedlnost a lidskou důstojnost, uvedl výbor udělující ocenění.