Damašek/Teherán - Cathay Pacific, třetí největší letecká společnost na světě, ve středu oznámila, že už nebude létat přes Írán a Kaspické moře.
Přidala se tak k dalším aeroliniím, například Air France, jež přestávají používat trasy v oblasti využívané hlavně pro lety mezi Evropou a zeměmi Perského zálivu.
Letecké firmy se obávají, že se tento prostor může stát pro dopravní letadla nebezpečným. Právě tudy totiž nedávno letěly ruské střely mířící na základny povstalců v Sýrii a to se může opakovat.
Rusko totiž spolu s Íránem vojensky podporuje režim syrského diktátora Bašára Asada.
Rusové vypálili minulý týden své rakety z lodí v Kaspickém moři. Střely přeletěly západní část Íránu a zasáhly cíle v 1500 kilometrů vzdálené Sýrii. Při druhé salvě zřejmě část raket spadla na íránské území.
Aerolinky jsou opatrné
Tyto střely s plochou dráhou letu se pohybují v malých výškách, takže by teoreticky neměly zasáhnout dopravní letoun letící několik kilometrů nad nimi. Některé aerolinky jsou přesto raději opatrné.
Na záznamech leteckého provozu nad oblastí je zřejmé, že část letadel mění své trasy. A to i přes to, že Evropská agentura pro bezpečnost letectví i Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) vyzvaly letecké firmy jen k ostražitosti, nikoliv ke změně tras.
Mementem se stal loňský červenec, kdy bylo nad Ukrajinou sestřeleno malajsijské letadlo, ačkoliv se všichni domnívali, že něco takového nehrozí a že válka, včetně té ve vzduchu, probíhá několik kilometrů pod prolétajícími dopravními letouny. Malajsijský Boeing 777 byl zasažen protileteckým kompletem Buk ruské výroby s dlouhým dosahem a všech 298 lidí na jeho palubě zahynulo.
Většina aerolinií se nyní také vyhýbá vzdušnému prostoru Sýrie. Povstalci tam sice zřejmě nemají zbraně schopné sestřelit dopravní letadlo ve velkých výškách, ale vzhledem k ruské letecké pomoci Bašáru Asadovi provoz na syrském nebi zhoustl. Rusové navíc přivezli do země nové protiletecké zbraně s dlouhým dosahem.
České aerolinie podle jejich mluvčího Daniela Šabíka nelétají ani nad Sýrií, ani nad Íránem.
Pro ty společnosti, které nyní mění své trasy, to znamená prodloužení doby letu a zvýšené náklady na letecké palivo. Cesta z Evropy například do Dubaje je totiž západní trasou přes Egypt delší než přes Írán.
Pokud by íránská trasa byla uzavřena úplně, ekonomicky by to citelně postihlo letecké společnosti z Perského zálivu. Právě tudy přilétá podstatná část cestujících na tamní mateřská letiště, kde pak většinou přestupují na další navazující linky.
Podle deníku The Wall Street Journal už evropské úřady kontrolující letecký provoz a ICAO pracují na plánech přesunu veškerého provozu přes Írán na jinou trasu. Stalo by se tak v případě, že by se íránská cesta stala ještě nebezpečnější.
Šlo by ale asi o 800 linek, což by zvýšilo už tak hustý letecký provoz nad Středozemním mořem. Zřejmě by to znamenalo také časové prodlevy u některých linek. Zpoždění letů z Evropy na Blízký východ přitom už nyní nejsou nic neobvyklého.
