Abdikace královny: Tři šrámy na duši Beatrix

Martin Novák Martin Novák
30. 1. 2013 11:08
Nizozemsko bude mít mužského vládce poprvé od roku 1890, na trůn usedne Vilém IV.
Busta královny Beatrix.
Busta královny Beatrix. | Foto: Reuters

* Beatrix před deseti lety zemřel manžel. * V roce 2009 unikla atentátu, při kterém zahynulo osm lidí. * Už skoro rok je její druhorozený syn v kómatu.

Haag - Nizozemská královská rodina se ani zdaleka netěší takové pozornosti jako britská. Je méně známá, méně okázalá, méně pod tlakem.

Britskou královnu Alžbětu II. a její tvář zná na světě snad úplně každý, pětasedmdesátiletou nizozemskou královnu Beatrix pozná na fotografii asi málokdo. Kromě Nizozemců, samozřejmě.

Tato nenápadná panovnice v pondělí večer po dlouhé době promluvila ke svému patnáctimilionovému národu z televize a oznámila, že to je jedno z jejích posledních vystoupení v roli hlavy Nizozemského království.

30. dubna odloží korunu a předá ji svému nejstaršímu synovi, pětačtyřicetiletému Vilému Alexandrovi.

Nizozemci spekulují o tom, že na Beatrix toho bylo v posledních letech už moc. Osud jí nebyl příznivě nakloněn, stíhala ji jedna tragédie za druhou.

Smrt manžela

Před deseti lety jí zemřel manžel, původem německý diplomat Claus van Amsberg. Kvůli němu Beatrix dost zkusila, když v roce 1966 ještě jako korunní princezna oznámila, že si ho chce vzít.

Při masakru na oslavách narozenin královny 30. dubna 2009 zahynulo osm lidí včetně útočníka v automobilu. Terčem útoku zřejmě měla být Beatrix.
Při masakru na oslavách narozenin královny 30. dubna 2009 zahynulo osm lidí včetně útočníka v automobilu. Terčem útoku zřejmě měla být Beatrix. | Foto: Reuters

Od konce války uplynula jen dvě desetiletí a nizozemská veřejnost - vzhledem k utrpení, kterým země prošla za nacistické okupace - těžko přijímala, že manžel budoucí královny má být Němec.

Navíc voják wehrmachtu, který na samém konci války bojoval v Itálii (později se hájil tím, že byl odveden násilím proti své vůli).

Masakr v Apeldoornu

V roce 2009 otřásl královskou rodinou atentát na oslavách královniných narozenin 30. dubna. Útočník najel v městečku Apeldoorn za přítomnosti Beatrix automobilem v plné rychlosti do davu lidí a sedm osob zabil. Jen těsně minul vůz s královnou.

Atentátník Karst Tates den poté podlehl svým zraněním, takže se nepodařilo objasnit motiv jeho činu.

Prince vyprostili z laviny

Poslední tragédií v řadě byla loňská nehoda královnina mladšího syna, prince Johana Frisa. V rakouských Alpách při lyžování jel mimo vyznačené sjezdovky a skončil pod lavinou. Našli ho, odvezli do nemocnice, ale od té doby je v kómatu. 17. února už to bude rok.

Beatrix v nemocnici v Innsbrucku, kam převezli prince Frisa po jeho vyproštění z laviny.
Beatrix v nemocnici v Innsbrucku, kam převezli prince Frisa po jeho vyproštění z laviny. | Foto: Reuters

Jestli někoho královna v nizozemské politice nesnášela, tak to byl lídr pravicové Strany pro svobodu a známý kritik islámu a muslimů Geert Wilders. Kritizoval ji, když si při návštěvě Spojených arabských emirátů zahalila hlavu před vstupem do mešity.

To ji dopálilo a údajně dělala, co mohla, aby se Wilders nedostal na vlivný post ve vládě nebo v parlamentu. Když v posledních volbách jeho strana neuspěla a ztratila mandáty, měla prý velkou radost.

První král po 113 letech

Vilém Alexandr v minulosti neměl - kulantně řečeno - zrovna nejlepší pověst, což se občas synům a dcerám královských rodin stává. Rád flámoval, na nizozemských silnicích byl několikrát přistižen při jízdě automobilem v rychlosti výrazně překračující povolený limit (80 kilometrů za hodinu na normálních silnicích, 130 na dálnicích).

Dnes je už ale mužem ve středních letech s doktorátem z historie, je šťastně ženatý s princeznou Maximou, rodilou Argentinkou. Na trůn 30. dubna usedne jako Vilém IV. První nizozemský mužský vládce od roku 1890, kdy zemřel současník Františka Josefa I., král Vilém III. Ten panoval déle než půlstoletí.

Pak už vládly tři ženy. Wilhelmina (1890 až 1948), Juliana (1948 až 1980) a Beatrix. Ta se stala královnou ve dvaačtyřiceti letech, byla tedy o tři roky mladší, než je nyní Vilém.

S jordánským králem Abdalláhem.
S jordánským králem Abdalláhem. | Foto: Reuters

Na veřejnosti Vilém Alexandr moc nevystupuje. Svět se s ním mohl seznámit před dvěma lety, když na finále světového fotbalového šampionátu Nizozemsko - Španělsko v Johannesburgu zasedl v čestné lóži. Matka tehdy do Jihoafrické republiky necestovala.

Královna přála obchodu

Beatrix sice neměla žádnou výkonnou ani zákonodárnou moc, ale často se po dohodě s vládou na svých zahraničních cestách zasazovala o výhodné obchody pro Nizozemsko. Vyjednávala například i o zbrojních kontraktech na Blízkém východě.

Vilém Alexandr nastupuje v době, kdy se diskutuje o tom, zda náklady na provoz královského dvora nejsou moc vysoké. Zvlášť když na tom Nizozemsko není ekonomicky zrovna nejlépe.

Ne že by se Nizozemci chystali monarchii zrušit, ale dost možná po odchodu Beatrix učiní královskou rodinu ještě nenápadnější a skromnější.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 16 minutami

KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, připustila sestra Kim Čong-una

Sestra a blízká poradkyně severokorejského vůdce Kim Čong-una uvedla, že KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, pokud bude ve vzájemných vztazích panovat úcta. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na severokorejskou státní tiskovou agenturu KCNA.

Prohlášení přichází den poté, co Severní Korea vyzvala Spojené státy a Jižní Koreu, aby upustily od své údajně nepřátelské politiky a dvojích standardů. Teprve poté bude podle Pchjongjangu možné zahájit rozhovory o formálním ukončení korejské války z let 1950 až 1953. Tento konflikt skončil příměřím, ale nikoli mírovou smlouvou.

"Věřím, že pouze při zachování poctivosti a vzájemného respektu se může odehrávat hladká komunikace mezi Severem a Jihem (…) a vyřešit záležitosti typu vrcholných schůzek mezi Severem a Jihem," uvedla v prohlášení Kim Čong-unova sestra Kim Jo-čong.

Jihokorejský prezident Mun Če-in ve svém projevu na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku v úterý zopakoval výzvu, aby obě Koreje formálně ukončily válečný stav.

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, římský klan Casamonica. Její boss dostal u soudu 30 let vězení

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, kterou je římský klan Casamonica. Soud jej tento týden postavil na roveň známějším uskupením jako jsou sicilská Cosa Nostra, neapolská Camorra či původně kalábrijská 'Ndrangheta. Dlouhými tresty vězení potrestal soudce čtyři desítky členů římské mafie, jeden z bossů má strávit za mřížemi 30 let.

"Je to velice důležitý verdikt zejména proto, že ničí iluzi o tom, že v Římě žádná mafie není," řekl agentuře AFP Nando Dalla Chiesa, který o organizovaném zločinu přednáší na milánské univerzitě. "Město nedokázalo přijmout fakt, že v něm operují nejen některé elementy zločineckých skupin Camorra a 'Ndrangheta, ale že má i svou vlastní, domácí mafii," dodal.

Proces se členy mafie Casamonica trval dva roky a obžalovaní mají podle rozsudku kvůli obchodování s drogami, vydírání a držení zbraní strávit ve vězení celkem 400 let. Boss Domenico Casamonica dostal trest 30 let odnětí svobody, rozsudek ale není pravomocný.

První členové rodiny Casamonica, kteří patří k romské menšině, se do Říma přistěhovali v první polovině 20. století a policie je dlouho sledovala zejména kvůli lichvářským půjčkám. Klan na sebe upozornil v roce 2015, kdy se v Římě konal pompézní pohřeb jeho bosse Vittoria Casamoniky. Rakev tehdy ulicemi vezl kočár tažený koňmi, z helikoptéry se na něj sypaly okvětní lístky růží a truchlícím hrála hudba z filmu Kmotr. Policie i vedení města pak musely čelit kritice, že konání okázalé akce nedokázaly zabránit.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
Další zprávy