Abcházie volí prezidenta, mír s Gruzií to ale nepřinese

Jiří Just, spolupracovník Aktuálně.cz
26. 8. 2011 8:00
O post hlavy neuznané republiky soupeří pouze tři kandidáti

Suchumi - Abcházie volí nového prezidenta. O post hlavy neuznané republiky soupeří pouze tři kandidáti - dva představitelé současného režimu a jeden zástupce opozičního tábora.

Nehledě na to, kdo hlasování vyhraje, vztahy Abcházie s Gruzií a Ruskem se zásadně nezmění.

Podle názoru expertů se očekává, že volby spíše vyústí ve střet dvou zástupců vládního režimu - viceprezidenta a dočasné hlavy státu Alexandra Ankvaba a premiéra Sergeje Šamby.

"Hlasování bude velmi těsné, ale největší šance na vítězství má Alexandr Ankvab," řekl Aktuálně.cz gruzínský politolog a specialista na gruzínsko-abcházské vztahy Paata Zakareišvili. "Přestože Ankvab je zastánce autoritářského způsobu vládnutí, voliči s ním spojují tolik potřebné změny. Zejména boj s korupcí nebo se zločinností," dodal.

S tím souhlasí i abcházský novinář Anton Krivenjuk. "Všichni vědí, že Šamba nepřinese Abcházii nic nového. Lidé zřejmě přitom chtějí pořádek. Možná to je jen jeho image, ale nehledě na to, šance Ankvaba na výhru jsou vyšší," míní.

Nevylučuje, že by páteční hlasování mohl vyhrát Raul Chadžimba, opoziční kandidát a viceprezident republiky z let 2005 až 2009. Ten má výhodu, že je společným kandidátem všech opozičních sil. Naopak režim na volbách představují dva zástupci, a to může přivést k tříštění voličské podpory.

"V roce 2009 byla situace opačná. Vládu představoval jeden kandidát a opozici tři. Představitelům opozice se tehdy podařilo dohromady získat 35 procent hlasů. Uvidíme, kolik společný kandidát získá nyní," říká Anton Krivenjuk.

K připojení k Rusku nedojde

Prezidentské volby se konají jen několik týdnů po třetím výročí kavkazského konfliktu, v němž se Gruzie střetla nejen s jihoosetinskými separatisty, ale i s Abcházií, jejíž území si rovněž nárokuje.

Vztahy mezi Gruzií a Abcházií jsou stále napjaté. Kromě nezávislosti Tbilisi dráždí také vojenská základna, kterou si v neuznané republice Rusko vybudovalo.

Experti se však shodují, že po zvolení nového prezidenta k žádné zásadní změně v abcházské zahraniční politice nedojde. Oba vylučují připojení Abcházie k Ruské federaci, o kterém se často hovoří ve spojitosti s Jižní Osetií, ale i zlepšení vztahů s Gruzií.

"Kurz na připojení se k Ruské federaci Abcházie nevede. Ani jeden politik něco takového neřekne, protože to není bezpečné. Na rozdíl od Jižní Osetie nemá Abcházie projekt integrace s Ruskem," tvrdí Krivenjuk. Gruzínský politolog je stejného názoru. O nějakém připojení prý nemůže být ani řeč.

Určité zesílení proruského kurzu může nastat v případě zvolení Sergeje Šamby. Jako bývalý ministr zahraničí má podle Krivenjuka větší sklon naslouchat názorům zahraničních partnerů, v první řadě Moskvy. To je podle abcházského žurnalisty jeden z klíčových faktorů, proč Kreml upřednostňuje, aby volby vyhrál právě Šamba. Zbylí dva kandidáti prý budou praktikovat více pragmatickou politiku ve vztazích s Ruskem.

Jakémukoliv zásadnímu přehodnocení vztahů s Ruskem však brání nejen vojenský patronát, který chrání republiku před dalším gruzínským napadením, ale také Moskvou poskytovaná ekonomická pomoc. Podle některých zdrojů státní rozpočet Abcházie tvoří až ze 70 procent ruské dotace.

Gruzie není k dialogu připravena

Žádné změny se neočekávají ani ve vztazích s Gruzií. Kontakty mezi republikami byly fakticky zmraženy po kavkazském konfliktu v roce 2008 a doposud se tento stav nezměnil.

Tbilisi nejenže neuznává nezávislost Abcházie, ale považuje ji stále za součást svého území, přičemž separatistické republice nabízí pouze omezenou autonomii. Abcházie, která je od začátku 90. let de facto nezávislý stát, takový model jednoznačně odmítá.

"Současná gruzínská vláda neuznává ani gruzínsko-abcházský konflikt, ani vztahy. Poté, co Rusko uznalo nezávislost Abcházie, gruzínská vláda demonstruje takové nekonstruktivní odmítnutí reality, které pouze upevňuje odmítavé pozice v Abcházii a neposkytuje abcházské vládě možnost vést rovnoprávné jednání," myslí si gruzínský politolog.

"Nehledě na to, kdo v Abcházii přijde k moci, se všemi je možné najít společný jazyk. Ani Šamba, ani Ankvab nejsou zarytí gruzínofóbové, ale první krok neudělají," dodává Paata Zakareišvili.

O nepřipravenosti Gruzie k dialogu hovoří také Anton Krivenjuk. Abcházský novinář je toho názoru, že současný režim v Tbilisi není schopen adekvátně přistupovat k vztahům s Abcházií. Jak Ankvab, tak i Šamba by, podle jeho tvrzení, mohli začít jednání s Gruzií, ale Tbilisi by muselo upustit od své ideologie, založené na pozici o ruské okupace neuznaných republik, a k tomu se jakoby nikdy neodhodlá.

Předčasné volby, které se uskuteční 26. srpna, byly vyhlášeny v Abcházii kvůli náhlému úmrti prezidenta Sergeje Bagapše. Bagapš, který republice vládl od roku 2005, zemřel koncem května v Moskvě, několik dní po operaci plic.

Letos čekají prezidentské volby také druhou neuznanou kavkazskou republiku. O nové hlavě státu budou občané Jižní Osetie rozhodovat 13. listopadu. Současný prezident Eduard Kokojty se hlasování nezúčastní. Letos na podzim končí jeho druhé funkční období, poslední, které ústava republiky umožňuje.

 

Právě se děje

před 43 minutami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

První fáze obchodní dohody USA a Číny možná letos nebude. Rozhovory se podle Reuters komplikují

Spojené státy a Čína možná nedokončí první fázi obchodní dohody letos, ale až v příštím roce. Agentuře Reuters to řekli experti na obchod a lidé blízcí Bílému domu. Zpráva způsobila, že se okamžitě prohloubil pokles na amerických akciových trzích, o zisky přišel dolar, zatímco zájem se zvedl o dluhopisy americké vlády.

Americký prezident Donald Trump a ministr financí Steven Mnuchin na tiskové konferenci 11. listopadu uvedli, že první fáze obchodní dohody by mohla být podepsána během pěti týdnů. Tato doba již uplynula, na podpis dohody se ale stalé čeká a rozhovory se podle zdrojů Reuters možná komplikují. Peking totiž požaduje výraznější snížení cel, na což Washington reaguje zvyšováním vlastních požadavků.

Dokončení dohody by mohly komplikovat rovněž diplomatické spory související s protesty v Hongkongu proti omezování svobod ze strany pevninské Číny. Americký Senát schválil zákon, jehož cílem je chránit v Hongkongu lidská práva. Čínské ministerstvo zahraničí si následně předvolalo představitele amerického velvyslanectví v Pekingu a vyzvalo Spojené státy, aby se do situace v Hongkongu přestaly vměšovat.

Další zprávy