


Evropu v posledních týdnech zachvátily rozsáhlé lesní požáry, které si vynutily evakuaci tisíců lidí. Někde udeřily v několikatýdenním předstihu, než je obvyklé. Na vině jsou silné vlny veder a klimatická změna.
„Klimatická změna je tady, prožíváme její důsledky, a to je teprve začátek července. Tato sezona bude pro hasiče dlouhá. Musíte nám pomoci,“ uvedl velitel hasičů Eric Belgioino z francouzského départementu Pyrénées-Orientales. Jde o jeden z evropských regionů, který je v současnosti zasažen rozsáhlými lesními požáry. Ty Evropu zachvátily po květnové vlně veder a především po té nedávné, červnové.
Právě tyto vlny veder totiž vytvořily „perfektní“ podmínky pro šíření lesních požárů. Jak například v nedávném prohlášení uvedl portugalský ministr vnitra Luís Neves, připomínaly „sud se střelným prachem“. A jak připomíná deník Guardian, vedru ještě není konec. Další vlna veder by měla v Evropě nastat už příští týden.
Právě zmíněná Francie je pak v současnosti požáry zasažena masivně. V zemi během letošní sezony dosud shořelo dvakrát tolik rozlohy než ve stejném období loňského roku. Například sezona lesních požárů v jižní Francii začala zhruba o tři týdny dříve.
Jeden z největších požárů řádí v Pyrenejích. „Požár se přiblížil k domům na vzdálenost pouhých 300 metrů. Byli jsme šokováni tím, jak rychle se šířil, bylo to ohromující – hraničilo to s panikou,“ řekl agentuře AFP svědek ničivého živlu z vesnice Trévillach.
Právě v podhůří francouzských Pyrenejí poblíž španělských hranic se 700 hasičů v současnosti snaží zlikvidovat nekontrolovatelný lesní požár, který zatím spálil pět tisíc hektarů půdy a vyžádal si evakuaci více než deseti tisíc lidí.
Ostatně v Pyrenejích se požáry dotkly i známého cyklistického závodu Tour de France. Prefekt východních Pyrenejí Pierre Regnault de la Mothe nařídil divákům, aby se nepřibližovali k trase ani k cíli třetí etapy závodu vedoucího horami mezi Španělskem a Francií. V místě totiž zuří několik požárů.
Další požáry jsou pak na španělské straně hranice. Zde už zpustošily přes dva tisíce hektarů, z nichž 97 procent se nachází v chráněné přírodní oblasti Les Gavarres.
Nejde ale pouze o jihozápad Evropy. Stovky hektarů lesů, vinic a křovin nedávno zničily požáry na chorvatském ostrově Hvar či v albánském letovisku Talë. Zasaženo je i Řecko, kde požáry zachvátily například dvě továrny v okolí Soluně. Úřady tak v současnosti vyzvaly obyvatele v některých částech města, aby zůstali doma a zavřeli okna a dveře kvůli toxickému kouři z jedné z hořících továren. Další rozsáhlý lesní požár pak nedávno vypukl západně od Athén.
Požáry se ale podle posledních zpráv daří zatím z větší části držet pod kontrolou. Jih Evropy tak s napětím očekává příchod další vlny veder, kdy by teploty opět měly vystoupat až ke 40 stupňům Celsia.






Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti a v ČSA Handling, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Potrvá od úterý do odvolání, případně do přechodu na jinou formu protestu, sdělili ČTK odboráři. Svůj krok odůvodnili i obavou o budoucí směřování a rozvoj letiště a rovněž o stabilitu zaměstnanosti na letišti.



Ředitel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Kash Patel plánuje v polovině října navštívit Rusko, kde ho nejspíš přijme ruská tajná služba FSB. PateI nejprve zavítá do Moskvy a následně do Petrohradu. Není jasné, zda se Patel setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Píše o tom zpravodajský web Politico s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele a další informovaný zdroj.



Ve středu 22. července to bude rok, co zemřel Temný princ Ozzy Osbourne. Zpěvák trpěl Parkinsonovou chorobou a nádorem páteře. Svět ho znal hlavně jako frontmana metalové skupiny Black Sabbath, ale úspěšný byl i v sólové kariéře. Kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu se rozhodl uspořádat poslední koncert na rozloučenou. Ten se konal 5. července 2025 v anglickém Birminghamu. Byl skvělý a dojemný.



Připravovaný 21. balík sankcí proti Rusku čelí dosud nejsilnějšímu odporu uvnitř Evropské unie. Hned několik členských států požaduje výjimky nebo blokuje část navrhovaných opatření kvůli dopadům na vlastní ekonomiku. Podle diplomatů však za odmítáním opatření nestojí jen hospodářské zájmy, ale také rozdílné vnímání bezpečnostní hrozby, kterou Rusko pro jednotlivé státy představuje.