Evropu v posledních týdnech zachvátily rozsáhlé lesní požáry, které si vynutily evakuaci tisíců lidí. Někde udeřily v několikatýdenním předstihu, než je obvyklé. Na vině jsou silné vlny veder a klimatická změna.
„Klimatická změna je tady, prožíváme její důsledky, a to je teprve začátek července. Tato sezona bude pro hasiče dlouhá. Musíte nám pomoci,“ uvedl velitel hasičů Eric Belgioino z francouzského départementu Pyrénées-Orientales. Jde o jeden z evropských regionů, který je v současnosti zasažen rozsáhlými lesními požáry. Ty Evropu zachvátily po květnové vlně veder a především po té nedávné, červnové.
Právě tyto vlny veder totiž vytvořily „perfektní“ podmínky pro šíření lesních požárů. Jak například v nedávném prohlášení uvedl portugalský ministr vnitra Luís Neves, připomínaly „sud se střelným prachem“. A jak připomíná deník Guardian, vedru ještě není konec. Další vlna veder by měla v Evropě nastat už příští týden.
Právě zmíněná Francie je pak v současnosti požáry zasažena masivně. V zemi během letošní sezony dosud shořelo dvakrát tolik rozlohy než ve stejném období loňského roku. Například sezona lesních požárů v jižní Francii začala zhruba o tři týdny dříve.
Jeden z největších požárů řádí v Pyrenejích. „Požár se přiblížil k domům na vzdálenost pouhých 300 metrů. Byli jsme šokováni tím, jak rychle se šířil, bylo to ohromující – hraničilo to s panikou,“ řekl agentuře AFP svědek ničivého živlu z vesnice Trévillach.
Právě v podhůří francouzských Pyrenejí poblíž španělských hranic se 700 hasičů v současnosti snaží zlikvidovat nekontrolovatelný lesní požár, který zatím spálil pět tisíc hektarů půdy a vyžádal si evakuaci více než deseti tisíc lidí.
Ostatně v Pyrenejích se požáry dotkly i známého cyklistického závodu Tour de France. Prefekt východních Pyrenejí Pierre Regnault de la Mothe nařídil divákům, aby se nepřibližovali k trase ani k cíli třetí etapy závodu vedoucího horami mezi Španělskem a Francií. V místě totiž zuří několik požárů.
Další požáry jsou pak na španělské straně hranice. Zde už zpustošily přes dva tisíce hektarů, z nichž 97 procent se nachází v chráněné přírodní oblasti Les Gavarres.
Nejde ale pouze o jihozápad Evropy. Stovky hektarů lesů, vinic a křovin nedávno zničily požáry na chorvatském ostrově Hvar či v albánském letovisku Talë. Zasaženo je i Řecko, kde požáry zachvátily například dvě továrny v okolí Soluně. Úřady tak v současnosti vyzvaly obyvatele v některých částech města, aby zůstali doma a zavřeli okna a dveře kvůli toxickému kouři z jedné z hořících továren. Další rozsáhlý lesní požár pak nedávno vypukl západně od Athén.
Požáry se ale podle posledních zpráv daří zatím z větší části držet pod kontrolou. Jih Evropy tak s napětím očekává příchod další vlny veder, kdy by teploty opět měly vystoupat až ke 40 stupňům Celsia.
Mohlo by vás také zajímat: Složil se na ni celý národ, pak ji ukradli Sověti. Příběh nesmrtelného stroje, který psal dějiny
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Kavárník a nepolitik. Zelenskyj si vybral premiéra, který pro něj „není hrozbou“
Ukrajina má nového premiéra. Poslanci parlamentu ve čtvrtek schválili do čela vlády dosavadního šéfa energetické společnosti Naftogaz Serhije Koreckého. Kdo je 48letý krizový manažer, který má zemi provést jedním z nejtěžších období války?
Vedro zabíjí potichu. V Evropě umírají hlavně senioři, Česko řeší, zda je připravené
Jedna devadesátiletá žena chodila doma ve svetru a tvrdila, že venku rozhodně nemůže být 35 stupňů. Jiní senioři byli nezvykle unavení, přestávali jíst a pili méně než obvykle. „Přehřátí kolikrát ani nevnímají,“ říká ředitelka terénní pečovatelské služby Hana Janů. Zkušenost z Nového Města na Moravě ukazuje problém, který podle odborníků během vln veder ohrožuje miliony lidí v Evropě.
ŽIVĚ Ukrajina má novou vládu. Zelenskyj musí navrhnout dva ministry
Ukrajinský parlament schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra i jeho novou vládu. Hlasování se netýkalo ministrů zahraničí a obrany, které navrhuje prezident.
Soud udělil vysoké tresty za zřícení Morandiho mostu v Janově
Janovský soud udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zahynulo 43 lidí. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l´Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal 12 let vězení. V procesu je více než 50 obžalovaných a soud nyní čte své rozhodnutí, píší agentury.