


Evropu v posledních týdnech zachvátily rozsáhlé lesní požáry, které si vynutily evakuaci tisíců lidí. Někde udeřily v několikatýdenním předstihu, než je obvyklé. Na vině jsou silné vlny veder a klimatická změna.
„Klimatická změna je tady, prožíváme její důsledky, a to je teprve začátek července. Tato sezona bude pro hasiče dlouhá. Musíte nám pomoci,“ uvedl velitel hasičů Eric Belgioino z francouzského départementu Pyrénées-Orientales. Jde o jeden z evropských regionů, který je v současnosti zasažen rozsáhlými lesními požáry. Ty Evropu zachvátily po květnové vlně veder a především po té nedávné, červnové.
Právě tyto vlny veder totiž vytvořily „perfektní“ podmínky pro šíření lesních požárů. Jak například v nedávném prohlášení uvedl portugalský ministr vnitra Luís Neves, připomínaly „sud se střelným prachem“. A jak připomíná deník Guardian, vedru ještě není konec. Další vlna veder by měla v Evropě nastat už příští týden.
Právě zmíněná Francie je pak v současnosti požáry zasažena masivně. V zemi během letošní sezony dosud shořelo dvakrát tolik rozlohy než ve stejném období loňského roku. Například sezona lesních požárů v jižní Francii začala zhruba o tři týdny dříve.
Jeden z největších požárů řádí v Pyrenejích. „Požár se přiblížil k domům na vzdálenost pouhých 300 metrů. Byli jsme šokováni tím, jak rychle se šířil, bylo to ohromující – hraničilo to s panikou,“ řekl agentuře AFP svědek ničivého živlu z vesnice Trévillach.
Právě v podhůří francouzských Pyrenejí poblíž španělských hranic se 700 hasičů v současnosti snaží zlikvidovat nekontrolovatelný lesní požár, který zatím spálil pět tisíc hektarů půdy a vyžádal si evakuaci více než deseti tisíc lidí.
Ostatně v Pyrenejích se požáry dotkly i známého cyklistického závodu Tour de France. Prefekt východních Pyrenejí Pierre Regnault de la Mothe nařídil divákům, aby se nepřibližovali k trase ani k cíli třetí etapy závodu vedoucího horami mezi Španělskem a Francií. V místě totiž zuří několik požárů.
Další požáry jsou pak na španělské straně hranice. Zde už zpustošily přes dva tisíce hektarů, z nichž 97 procent se nachází v chráněné přírodní oblasti Les Gavarres.
Nejde ale pouze o jihozápad Evropy. Stovky hektarů lesů, vinic a křovin nedávno zničily požáry na chorvatském ostrově Hvar či v albánském letovisku Talë. Zasaženo je i Řecko, kde požáry zachvátily například dvě továrny v okolí Soluně. Úřady tak v současnosti vyzvaly obyvatele v některých částech města, aby zůstali doma a zavřeli okna a dveře kvůli toxickému kouři z jedné z hořících továren. Další rozsáhlý lesní požár pak nedávno vypukl západně od Athén.
Požáry se ale podle posledních zpráv daří zatím z větší části držet pod kontrolou. Jih Evropy tak s napětím očekává příchod další vlny veder, kdy by teploty opět měly vystoupat až ke 40 stupňům Celsia.



Evropská unie a 26 západních států včetně Česka ve středu ve společném prohlášení odsoudily popravy demonstrantů v Íránu. Signatáři režim v Teheránu vyzvali, aby okamžitě upustil od vykonávání trestu smrti a bez prodlení propustil všechny svévolně zadržované osoby. Prohlášení zveřejnil na síti X francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot.



Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že Spojené státy mají Hormuzský průliv pod absolutní kontrolou a že si ji zřejmě udrží. Vyjádřil se tak na své sociální síti Truth Social, kde dále napsal, že Írán s americkou blokádou nemůže nic dělat. Teherán před několika dny uvedl, že se shodl s Ománem na trase plavby v Hormuzském průlivu.



Nesehnali jste speciální brýle na zatmění Slunce? Žádná tragédie. Jen rozhodně nezkoušejte improvizované filtry z běžných slunečních brýlí, CD, diskety nebo začouzeného skla. Bezpečnější trik je mnohem jednodušší, Slunce si nechte promítnout a vůbec se na něj nedívejte přímo.



Lionel Messi se emotivním dopisem rozloučil se zesnulým otcem Jorgem. Přiznal, že bez něj pochybuje o dalším pokračování kariéry.



Když lord Carnarvon v roce 1923 krátce po otevření Tutanchamonovy hrobky náhle zemřel, svět zachvátila horečka zvaná „faraonova pomsta“. O padesát let později dopadla podobná tragédie na vědce v Krakově, kteří otevřeli hrobku krále Kazimíra IV. – deset z nich do několika týdnů podlehlo záhadné infekci. Nová studie varuje, že hrozba je opět aktuální.