Manévry jako za Lincolna. Jak moc v den inaugurace straší Američany občanská válka

Mrtví vojáci Konfederace (Jihu) po bitvě u Gettysburgu 2. července 1863.
Před 155 lety, v červenci 1863, se v okolí pensylvánského města Gettysburg odehrály třídenní krvavé boje.
Bitva u Gettysburgu byla zlomovým momentem americké občanské války, ve které proti sobě bojovaly státy Konfederace a státy Unie.
Jednou ze záminek pro občanskou válku byl rozdílný názor na otroctví. Zatímco Jih ho chtěl zachovat, Sever usiloval o jeho zrušení.
Bitva u Gettysburgu byla obzvláště bolestná. Kromě vojenských jednotek tu zahynula i celá řada generálů.
Foto: Library of Congress
Martin Novák Martin Novák
20. 1. 2021 5:30
Nový prezident Joe Biden přichází do Bílého domu v době, kdy jsou Američané politikou rozděleni tak, jak tomu nebylo po několik generací. Někteří příznivci Donalda Trumpa demonstrovali 6. ledna před Kongresem v mikinách s nápisem "občanská válka". Inaugurace nového prezidenta čeká USA ve středu večer středoevropského času.

V amerických médiích se objevují titulky, které zmiňují válku Severu proti Jihu. Reportér Aktuálně.cz Daniel Anýž prohlásil po návratu ze Spojených států, kde sledoval prezidentské volby, že americká společnost je totálně rozklížená.

Na sociálních sítích se množí výzvy k násilí. V říjnu Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zatkl muže, který plánoval únos guvernérky Michiganu Gretchen Whitmerové. Za motiv svého činu sám označil vyvolání občanské války.

Přesvědčení mnoha Trumpových voličů, že Bidenovo vítězství je podvod, vyhrotilo napětí v zemi ještě víc. "Američané jsou více rozdělení v názorech na politiku a sociální témata, než byli v několika uplynulých desetiletích, a dá se říci, že se navzájem více nenávidí. Ale nesměřujeme k občanské válce. Takové války propukají tam, kde je velká míra chudoby a slabý stát, který nemá prostředky k potlačení rebelie. (…) Americkým problémem je polarizace a vzájemná nedůvěra, ne dezintegrace státu," napsal v deníku Washington Post analytik Richard Hanania z Kolumbijské univerzity v New Yorku.

Většina Američanů by se patrně shodla v názoru, že opakování občanské války z let 1861 až 1865 by si nepřála. Román a film Jih proti Severu o ní vytvořil poněkud romantizující představu, ale ve skutečnosti to byl nelítostný konflikt, při kterém zahynulo přes 630 tisíc lidí. Tedy víc Američanů než ve všech válkách 20. a 21. století, kterých se armáda USA zúčastnila. Pro srovnání: V prusko-rakouské válce v roce 1866, v níž bojovali na rakouské straně i Češi, zemřelo 172 tisíc lidí.

Totální válka

Podle historika George Tindalla z Univerzity v Severní Karolíně téměř každé poranění břicha nebo hlavy končilo v americké občanské válce smrtí. "Z těch, kdo přežili, se 50 tisíc lidí vrátilo domů s jednou či dvěma amputovanými končetinami. Občanská válka nebyla spořádaná a izolovaná: byla to totální válka, kterou nevedly pouze profesionální armády, ale celé společnosti proti sobě," dodává.

Válku spustila snaha několika států na jihovýchodě USA odtrhnout se a vytvořit vlastní Konfederaci s hlavním městem Richmondem ve Virginii. Federální vláda se postavila proti, rozhodla se zničit separatisty silou a rozhořel se tak konflikt mezi Unií a Konfederací.

Mezi hlavní spory patřilo otrokářství. Jižanské státy, jejichž ekonomika byla založena na levné zemědělské pracovní síle, ho chtěly zachovat. Federální vláda nikoliv a 1. ledna 1863 prezident Abraham Lincoln vydal Prohlášení o osvobození otroků.

Paralely se současností

Postupně se projevovala finanční i početní převaha Severu. Od roku 1864 vedl generál Unie William Sherman, podle kterého byl nazván o století později legendární americký tank M4 Sherman, mohutnou ofenzivu v Georgii. Včetně vypalování úrody a vybíjení dobytka, aby připravil vojáky Konfederace o zázemí. Dohodu o kapitulaci podepsal za poražené jižany generál Robert Lee. Jeho jezdeckou sochu před třemi lety chtěly odstranit úřady z náměstí ve městě Charlottesville. V reakci na jejich záměr pochodovali ulicemi města stoupenci krajní pravice s vlajkami Konfederace, ale i nacistickými symboly.

Agentura AP upozornila na paralely, které jsou společné současné situaci v USA a období občanské války v 19. století. Příslušníci Národní gardy po nepokojích 6. ledna přespávali přímo na chodbách v budově Kongresu. To se stalo poprvé právě od roku 1861, kdy po mobilizaci do války spali ve stejné budově vojáci dobrovolnických jednotek z Massachusetts.

Členové Národní gardy v americkém Kongresu.
Členové Národní gardy v americkém Kongresu. | Foto: Reuters

Druhá podobnost se týká rozsáhlých bezpečnostních opatření na Bidenově středeční inauguraci. Obě slavnostní přísahy prezidenta Abrahama Lincolna v době občanské války v letech 1861 a 1864 se odehrávaly za velkých manévrů armády a policie.

Lincolna zastřelil 14. dubna 1865 - deset dní po skončení občanské války - herec John Booth v lóži Fordova divadla ve Washingtonu. Atentátník byl stoupencem poraženého Jihu a odmítal zrušení otrokářství.

Co, kdy a kde se odehraje během Bidenovy inaugurace?

Termíny uvádíme vždy ve středoevropském času.

Středa, 17:30 (středoevropského času): Inaugurační ceremonie začne úvodními projevy před budovou Kapitolu v americkém hlavním městě Washingtonu.

18:00: Prezident Joe Biden a viceprezidentka Kamala Harrisová složí slavnostní přísahu. Státní hymnu zazpívá zpěvačka Lady Gaga, Biden přednese projev. Jeho tématem bude koronavirová pandemie i snaha sjednotit Američany.

Po přísaze: Již v roli prezidenta, a tedy vrchního velitele ozbrojených sil, Biden společně s manželkou a viceprezidentským párem zhlédnou vojenskou přehlídku před východní (nejznámější) fasádou Kapitolu.

Po přehlídce: Biden v doprovodu zástupců všech složek americké armády přejede do Bílého domu. Do něj se stěhuje společně se svými nejbližšími a dvěma německými ovčáky. Jednoho z nich si Bidenovi vzali z útulku. Tradiční průvod v centru města nahradí kvůli pandemii jen virtuální přehlídka.

20:00: Další povinnost čeká novou hlavu státu na hřbitově v Arlingtonu, u památníku padlých amerických vojáků. Věnec na hrob neznámého vojína Biden položí společně se třemi posledními americkými prezidenty - s výjimkou Donalda Trumpa.

Čtvrtek, 2:30 ráno: Slavnostní 90minutový televizní pořad moderovaný hercem Tomem Hanksem. Znovu zde promluví prezident Biden i viceprezidentka Harrisová, zazpívají Foo Fighters, Bruce Springsteen, Justin Timberlake nebo Jon Bon Jovi a vystoupí i další americké celebrity. 

Zdroj: Bideninaugural.org (některé časy pořadatelé dosud neupřesnili).

Video: Americká společnost je totálně rozklížená, říká Anýž

Policie Kapitol neuhlídala, takové předání moci moderní historie nepamatuje, přepočítávání hlasů na Floridě proti tomu byla mateřská školka, líčí. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 33 minutami

Tottenham podruhé dal Wolfsbergu čtyři góly a je v osmifinále EL

Fotbalisté Tottenhamu suverénně postoupili do osmifinále Evropské ligy. Svěřenci trenéra Josého Mourinha v odvetě druhého kola doma deklasovali rakouský Wolfsberg 4:0 a navázali na úvodní vítězství 4:1 z Budapešti. Záložník Dele Alli se blýskl výstavním gólem "nůžkami" a dvěma asistencemi.

Alli v desáté minutě převzal míč od Matta Dohertyho, na značce penalty si ho předkopl a akrobatickou ranou přes hlavu zamířil k tyči. Kritizovaný čtyřiadvacetiletý hráč vstřelil třetí soutěžní branku v sezoně a premiérovou v letošním roce.

Krátce po změně stran zvýšil Carlos Vinícius hlavičkou po centru Alliho, který v 73. minutě připravil gól i pro střídajícího Garetha Balea. Debakl Wolfsbergu ještě v závěru zvýraznil Brazilec Carlos Vinícius svou druhou trefou. Asistenci si připsal teprve šestnáctiletý náhradník londýnského týmu Dane Scarlett.

Tottenham si tak částečně spravil chuť po špatných výsledcích v anglické lize, kde prohrál pět z posledních šesti zápasů a klesl až na deváté místo tabulky

před 1 hodinou

Indráčková postoupila na MS do závodu skokanek na středním můstku

Pouze Karolína Indráčková se na mistrovství světa v klasickém lyžování představí v závodě na středním můstku. V dnešní kvalifikaci v Oberstdorfu obsadila 30. místo, další české skokanky Štěpánka Ptáčková, Klára Ulrichová a Veronika Jenčová se do postupové čtyřicítky nevešly.

Indráčková skočila 86 metrů a navázala na bodované umístění z posledního závodu Světového poháru v Rašnově. To se naopak nepovedlo Ulrichové, která letos v SP už čtyřikrát bodovala a figuruje v průběžném pořadí seriálu ještě o místo před Indráčkovou. Dnes skočila 73 metrů a obsadila 48. místo.

Ptáčkovou, která skočila 71,5, dělilo na 42. místě od postupu 4,5 bodu. Jenčová byla s pokusem dlouhým 71 metrů padesátá.

Kvalifikaci ovládla vítězka posledního závodu SP Sara Takanašiová z Japonska s pokusem 103 metrů. Vedoucí žena seriálu Nika Križnarová ze Slovinska byla pátá (98,5 m).

Další zprávy