Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 9,4 procenta na 2,72 bilionu dolarů (téměř 60 bilionů korun). Zaznamenaly tak nejprudší meziroční nárůst přinejmenším od konce studené války. Informoval o tom Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI). Vojenské výdaje se vloni zvýšily již desátý rok za sebou. Obzvlášť rychle podle zprávy rostly v Evropě a na Blízkém východě.

"Více než stovka zemí po celém světě zvýšila v roce 2024 vojenské výdaje. Protože vlády čím dál více upřednostňují vojenskou bezpečnost na úkor jiných rozpočtových oblastí, mohou mít ekonomické a sociální kompromisy v příštích letech značné společenské dopady," píše se ve zprávě.

Vojenské výdaje v Evropě včetně Ruska a Ukrajiny se loni podle SIPRI zvýšily o 17 procent na 693 miliard dolarů. K růstu kromě války na Ukrajině přispěly rovněž obavy ohledně plnění závazků Spojených států vůči NATO, napsala agentura Reuters.

V Rusku vojenské výdaje podle odhadů SIPRI v loňském roce vzrostly o 38 procent na 149 miliard dolarů. Jejich podíl na hrubém domácím produktu (HDP) země tak činil 7,1 procenta a na celkových vládních výdajích 19 procent. Ukrajina vloni zvýšila vojenské výdaje o 2,9 procenta na 64,7 miliardy dolarů, jejich podíl na ukrajinském HDP tak činil 34 procent.

Vojenské výdaje Izraele se vloni zvýšily o 65 procent na 46,5 miliardy dolarů. Zaznamenaly tak nejprudší meziroční nárůst od takzvané šestidenní války v roce 1967, a to kvůli pokračující válce v Pásmu Gazy a konfliktu s libanonským militantním hnutím Hizballáh, píše SIPRI.