


Před 20 lety šokoval celý svět případ rakouské dívky Nataschi Kampuschové, která unikla po více než osmi letech zajetí u únosce Wolfganga Priklopila. Duševně narušený Priklopil ji držel ve speciálně upraveném sklepení svého domu ve Strasshofu u Vídně. Ještě týž den, 23. srpna 2006, kdy se tehdy osmnáctileté Kampuschové podařilo uprchnout, spáchal její únosce sebevraždu skokem pod vlak.

Bylo krátce po sedmé hodině ráno 2. března 1998, když desetiletá Kampuschová opustila byt svých rodičů ve vídeňské čtvrti Donaustadt a pěšky zamířila do školy. Ve chvíli, kdy míjela bílou dodávku zaparkovanou u chodníku, vyskočil z auta neznámý muž a školačku vtáhl dovnitř.
Celou akci náhodou zahlédla dvanáctiletá dívka, která vypověděla, že za volantem dodávky seděl ještě jeden člověk. Jeho existenci se ale nikdy nepodařilo potvrdit.
Po oznámení únosu začala policie prověřovat majitele bílých dodávek. Tehdy se poprvé setkala se jménem tehdy šestatřicetiletého nezaměstnaného technika Priklopila. I jeho mercedes vyšetřovatelé prohlédli, a protože nenašli nic podezřelého, pustili muže ze zřetele.

Kampuschová trávila čas v tajné místnosti pod garáží Priklopilova rodinného domku. Z vybavení cely bylo zřejmé, že se Priklopil na akci dlouho dopředu připravoval. V místnůstce o zhruba šesti metrech čtverečních byla postel, stolek, záchod, umyvadlo a dokonce i malá televize. Vchod uzavíraly zvukotěsné trezorové dveře, zvenčí pečlivě zamaskované.
Po jistou dobu držel Priklopil svou oběť v podzemním úkrytu, kam ji chodil navštěvovat. Postupem času ale začal dívce důvěřovat, pouštěl ji do svého domu, na přilehlou zahradu a dokonce ji s sebou někdy bral na veřejnost.
Podle některých psychologů postihl Kampuschovou takzvaný stockholmský syndrom, tedy stav, kdy po dlouhém zajetí vznikne mezi obětí a únoscem emocionální pouto.
Jako motiv únosu se od počátku nabízela touha pachatele po sexu s nezletilou dívkou. Kampuschová však dlouho odmítala, že by mezi ní a Priklopilem k něčemu takovému došlo. Teprve v roce 2013 informoval německý bulvární deník Bild, že Kampuschová vůbec poprvé veřejně promluvila o tom, že byla znásilněna.
Věznění Kampuschové trvalo přesně osm let, pět měsíců a 21 dnů. Jeho konec nastal 23. srpna 2006, kdy se svým únoscem čistila na zahradě domu vnitřek auta. V jednu chvíli Priklopilovi zazvonil v kapse mobil. Kvůli hluku vysavače muž poodešel stranou, a v ten moment Kampuschová utekla k sousedům, kteří zalarmovali policii. Než muži zákona dorazili na místo, odjel Priklopil hledat uprchlou dívku. Večer pak spáchal sebevraždu.
Vyšetřování případu skončilo původně tři měsíce poté, co se dívce podařilo utéct. V říjnu 2008 ale bylo obnoveno. Panovalo totiž podezření, že Priklopil nejednal sám. Ani obnovené vyšetřování existenci spolupachatele nepotvrdilo. Sama Kampuschová ostatně tvrdila, že žádného Priklopilova komplice nikdy neviděla.
Bezprostředně po útěku se Kampuschová dostala do péče týmu dětských psychiatrů, kteří ji připravovali na vstup do normálního života. Později napsala autobiografickou knihu s názvem 3096, který odkazoval na počet dnů jejího věznění. Stejný název nese i film, který měl premiéru v únoru 2013. V roce 2016 napsala Kampuschová druhou knihu 10 let svobody.
Podle vyjádření rodiny pro rakouskou stanici ORF se Kampuschová nyní nachází ve velmi špatném psychickém stavu. Její sestra Claudia Nestelbergerová uvedla, že osmatřicetiletá Kampuschová prodělala psychický kolaps a většinu času tráví „ve vlastním světě“. Rodina podle ní současnou situaci vnímá jako bezmocnou, její nynější stav přirovnala k „určitému druhu zajetí“.
Kampuschová se později stala majitelkou domu ve Strasshofu, v němž ji Priklopil více než osm let věznil. Nemovitost si chtěla ponechat mimo jiné proto, aby se nedostala do nesprávných rukou a nestala se turistickou atrakcí či „poutním místem“ pro zvědavce. Do domu se v minulosti vracela, bydlet v něm ale nechtěla. Podzemní místnost, v níž byla vězněna, nechala na vlastní náklady zasypat.
Zajímavostí je, že dům nebyl jednoduše „zděděn po únosci“. Rakouská veřejnoprávní stanice ORF napsala, že jej získala na základě dohody s pozůstalostním správcem a Priklopilovou matkou. Později byl tento čin popisován jako určitá forma odškodnění.



V pátek a sobotu lidé v Česku rozhodovali o novém složení obecních zastupitelstev a třetiny Senátu. Průběžné výsledky, reakce politiků i další dění kolem voleb sledujte v on-line reportáži Aktuálně.cz.



Volby přinesly řadu vítězů, ale také několik výrazných poražených – a to napříč všemi politickými stranami, vládních hnutí ani opozičních subjektů nevyjímaje. Pohár hořkosti si v sobotu vypili jak kandidáti hnutí ANO, tak letití lidovci i pražští Piráti. Zatímco hlasování do horní komory čeká na druhé kolo, v případě zastupitelstev obcí je znát, že na nejednom místě došlo k velkému zemětřesení.



Český útočník Pavel Zacha nasměroval v NHL po mazané přihrávce Davida Pastrňáka hokejisty Bostonu k vítězství, když otevřel skóre duelu s Philadelphií. Na jeho úspěchu měl podíl další Čech, gólman soupeře totiž předvedl proti jeho střele podivný zákrok.



Hnutí ANO patří spolu s dalšími vládními stranami (Motoristé sobě a SPD) k hlavním poraženým letošních komunálních voleb. Platí to hlavně pro největší města republiky. Mezi poraženými je ale také ODS.



Jeden jediný hlas. To je rozdíl mezi druhým a třetím místem v senátních volbách ve volebním obvodu Žďár nad Sázavou. A také důležitý výsledek pro lidovce. Podle tohoto výsledku by totiž proklouzl do druhého kola klání o křeslo v horní komoře Josef Klement, který je v Senátu předsedou lidoveckého klubu.