Odchod Merkelové přinese změnu i pro Česko. Deset důvodů, proč sledovat německé volby

Ondřej Houska Ondřej Houska
26. 9. 2021 9:32
Angela Merkelová v politice končí dobrovolně. Je stále nejpopulárnější německou političkou, ale v nedělních volbách už nekandiduje. V Německu, největší zemi Evropské unie, tak nastane nová éra a leccos se změní. Favority na nového kancléře jsou šéf SPD Olaf Scholz a jeho konkurent z CDU/CSU Armin Laschet. Nabízíme deset důvodů, proč se o německé volby zajímat.
Německá kancléřka Angela Merkelová na návštěvě Prahy s českým premiérem Andrejem Babišem.
Německá kancléřka Angela Merkelová na návštěvě Prahy s českým premiérem Andrejem Babišem. | Foto: Reuters

1. Česko ztratí hlavního spojence

Česko-německé vztahy budou nadále bez problémů, přijdou ale o Angelu Merkelovou. Na tom, že žádný německý politik neměl pro Česko tolik porozumění jako ona, se shodují všichni, kdo tamní politice rozumí. "Má velký sentiment pro střední a východní Evropu a pro Česko zvlášť," řekl Hospodářským novinám premiér Andrej Babiš (ANO), který má jinak na migraci nebo na boj se změnami klimatu podstatně jiné názory než odcházející kancléřka.

2. Velká poprvé

Od druhé světové války se zatím nikdy v německých dějinách nestalo, že by stávající kancléř nekandidoval. Je tak jasné, že v Německu bude po volbách vládnout někdo úplně nový. A poprvé taky nejspíš bude k sestavení vlády nutná domluva minimálně tří politických stran. V čele průzkumů se drží SPD s 25 procenty, druhá CDU/CSU zaostává o tři procentní body. Třetí mají skončit Zelení se ziskem zhruba 17 procent.

3. Německo ztrácí trpělivost se střední Evropou

Merkelová se k maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi a vládci Polska Jaroslawu Kaczyńskému dlouho chovala opatrně. Jejich omezování nezávislých soudů nebo médií fakticky tolerovala, protože nechtěla s těmito zeměmi vyvolat spory. Stále víc států ale s Poláky a Maďary ztrácí trpělivost, hlavně Nizozemsko, Švédsko nebo třeba Finsko, tedy nejbohatší členové EU, z jejichž daní dostávají chudší Poláci a Maďaři desítky miliard eur skrze evropský rozpočet. Nástupce Merkelové bude podle všeho mnohem méně trpělivý, a to především pokud budou součástí nové vlády Zelení. Střet zájmů českého premiéra Babiše ve vztahu k čerpání evropských peněz v Německu, aspoň nyní, zdaleka není tak významným tématem.

4. Nástupce Merkelové

Favoritem voleb je sociální demokracie (SPD) a její volební lídr Olaf Scholz. V nynější vládě Angely Merkelové zastává pozici ministra financí a v kampani se záměrně prezentoval jako její dědic a nástupce. "Vládl by jako Merkelová, dělal by politiku jako Merkelová, mluvil by jako Merkelová. Kdyby byl Scholz ženou, nejspíš by nosil Merkelové kalhotové kostýmy," napsal v knize o současném Německu novinář Robin Alexander. Scholz ví, že Němci sice chtějí určitou změnu, ale rozhodně ne radikální. A proto se jim nabízí jako pokračovatel oblíbené kancléřky. Myslí to ale hlavně z hlediska klidného způsobu vládnutí a hledání konsenzu. Jinak chce zemi posunout o něco více doleva, například zvýšit minimální mzdu a navýšit státní investice, například do infrastruktury.

5. Zelené tsunami přijde tak napůl

Na jaře Zelení krátce vedli v průzkumech a vypadalo to, že by mohli vyhrát. To je teď prakticky vyloučené. Pokud se však nestane nic mimořádného, budou téměř jistě součástí příští vládní koalice. Německo tak určitě bude dál pokračovat ve snaze rychle snižovat emise skleníkových plynů. A to nejen proto, že to chtějí Zelení - je to priorita i pro CDU/CSU a SPD, byť zvláště první jmenovaný blok je v tom o něco opatrnější. V porovnání s Českem je ovšem německá politika výrazně zelená už teď - všechny hlavní strany chtějí, aby země dosáhla nejpozději do roku 2045 klimatické neutrality, tedy aby srazila emise prakticky na nulu. Česko žádný takový cíl nemá.

6. Nová německá vláda a české firmy

V Německu nenastane žádný radikální zvrat. Pokud bude vládní politika více levicová, nalije Německo do ekonomiky víc peněz, což podpoří poptávku - a narůst by tak mohly i zakázky pro české firmy. Nepůjde ale o nic radikálního, i Olaf Scholz, pravděpodobný budoucí kancléř, je stejně jako CDU/CSU pro návrat k vyrovnanému hospodaření. Rozdíl by nejspíš byl jen v rychlosti, s níž by se to stalo.

7. Krajní levice čeká na nabídku

Jednou z variant povolebního uspořádání v Německu je vznik vlády SPD, Zelených a postkomunistické strany Levice. Ta má v programu například vystoupení z NATO a na centrální úrovni dosud nikdy nebyla součástí německé vlády. Nyní však prohlásila, že odchod Německa ze Severoatlantické aliance je hlavně dlouhodobý cíl a vznik koalice by tím nepodmiňovala. Určitě by ale tlačila například na mnohem vyšší státní výdaje. Scholz koalici s Levicí nevyloučil, raději by vládl se Zelenými a liberální FDP. 

8. Krajní pravice zase na okraji

Při sledování některých českých médií by si člověk mohl myslet, že Němci vynesou Angelou Merkelovou z úřadu v zubech a moc převezme pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD). Realita je taková, AfD nejspíš získá něco přes desetinu hlasů. Všechny průzkumy ukazují, že si oproti posledním volbám z roku 2017 pohorší a nemá šanci na to, že by s ní někdo mohl chtít vytvořit koalici.

9. Budoucnost Angely Merkelové

Kancléřka prohlásila, že po odchodu z politiky chce, mimo jiné, hodně číst. Dost možná si na to ale bude muset ještě řadu měsíců počkat. Podle očekávání bude sestavení nové vlády trvat dlouho - například Scholzem preferovaná koalice se Zelenými a FDP může ztroskotat na tom, že liberálové chtějí snižovat daně nejbohatším, což je pravý opak toho, co plánují Zelení a SPD. A dokud se nová koalice neujme úřadu, bude šéfkou vlády nadále Merkelová. Když se povolební vyjednávání protáhnou přes Vánoce, stane se nejdéle vládnoucí kancléřkou v dějinách demokratického Německa, překonala by tak Helmuta Kohla. 

10. Německo jako velmoc

Spolková republika je sice ekonomicky jasně nejsilnější země EU, kvůli své minulosti se ale tradičně zdráhá převzít vůdčí roli v mezinárodní politice nebo investovat do armády tolik, kolik jako členská země NATO slíbila, tedy aspoň dvě procenta HDP. Ať po volbách vznikne jakákoliv vláda, nejspíš se na tom nic nezmění. Němci sice už delší dobu mluví o tom, že by státy EU měly převzít větší zodpovědnost za vlastní obranu, protože Evropa pro Američany už není tou nejvyšší prioritou. Zatím se ale neodhodlali přejít od slov k činům. SPD i Zelení, o Levici nemluvě, tak například nechtějí dávat na obranu domluvená dvě procenta HDP.

Video: Merkelová umí krize řešit, ale neumí jim předcházet, říká Jonáš

V Německu je vnímána úplně jinak než v Česku, jako pragmatická politička, pro některé až bezzásadová a příliš ohebná, říká zpravodaj České televize. | Video: Michael Rozsypal
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

V Burkině Faso vojáci svrhli prezidenta. O půlnoci se uzavřou hranice a bude rozpuštěna vláda

V Burkině Faso v pátek vojáci svrhli prezidenta Paula-Henriho Damibu, který se v lednu dostal k moci rovněž převratem. Vojáci to oznámili v televizním projevu poté, co obsadili státní televizi a zablokovali přístup k úřadům. O půlnoci se uzavřou pozemní i vzdušné hranice země, přestane platit ústava a bude rozpuštěna vláda, oznámili pučisté podle agentury AFP. Novou hlavou státu je podle vojáků Ibrahim Traoré, uvedla AP.

Z hlavní vojenské základny a v několika obytných čtvrtích v hlavním městě Ouagadougou se dnes rozléhala těžká střelba, v blízkosti prezidentského paláce byl slyšet silný výbuch, uvedla s odkazem na své reportéry na místě agentura Reuters. Několik ozbrojených vojáků v metropoli zaujalo pozice podél třídy vedoucí k sídlu prezidenta. Vojáci podle reportérů také zablokovali přístup k významným budovám, včetně parlamentu, rezidence premiéra a státní televize, která krátce přerušila vysílání.

Vláda během odpoledne na sociálních sítích vyzvala spoluobčany ke klidu a uvedla, že probíhají jednání, napsala agentura AP. "Probíhají jednání o opětovném nastolení klidu," stojí ve vládním prohlášení. "Nepřítel, který útočí na naši zemi, chce pouze rozdělit obyvatele Burkiny Faso," cituje agentura AP příspěvek, který rovněž uvádí, že žádný člen současné vlády nebyl zatčen.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 5 hodinami

Při výbuchu ve škole v Kábulu zahynulo nejméně 20 lidí

Sebevražedný pumový útok ve škole v šíitské části afghánského Kábulu si v pátek vyžádal nejméně 20 mrtvých a 27 zraněných. S odvoláním na policii o tom informovala agentura Reuters, která snížila předchozí uváděnou bilanci 29 zraněných. Podle Asistenční mise OSN v Afghánistánu (UNAMA) má útok nejméně 24 obětí a 36 raněných, uvedla agentura AFP. Většina obětí jsou dívky, k útoku se zatím nikdo nepřihlásil.

Policejní mluvčí Chálid Zadrán uvedl, že výbuch nastal ve vzdělávacím centru v západní části města, kterou obývají převážně šíitští Hazárové. Tato etnická skupina se v minulosti stávala terčem útoků radikální organizace Islámský stát (IS).

Útok se stal v době, kdy se ve škole konaly přijímací zkoušky. Školy jsou v muslimském Afghánistánu v pátek obvykle zavřené.

Podle očitého svědka útoku jsou oběťmi většinou dívky. Ve třídě sedělo asi 600 studentů, chlapci v zadních řadách a dívky vepředu, tedy blíže dveřím, kterými vešel útočník, uvedla AFP. Chlapec, který byl rovněž ve třídě, uvedl, že nejprve slyšel střelbu. Sebevražedný útočník podle něj nejdřív zastřelil stráže a pak vešel do učebny.

"Ozval se hlasitý výbuch a pak nastal chaos, mnoho studentů, chlapců i dívek, se snažilo z budovy utéct. Byla to strašná scéna. Všichni se strašně báli," řekl agentuře AFP prodavač ze zasažené čtvrti.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 5 hodinami

Na jihovýchodě Íránu zemřelo při střetech protestujících s armádou 19 lidí

Na jihovýchodě Íránu v provincii Sístán a Balúčestán zemřelo v pátek při střetech protestujících s armádou 19 lidí. Je mezi nimi i provinční zpravodajský důstojník íránských revolučních gard, informovala agentura AFP s odvoláním na státní televizi. Protivládní demonstrace, které se po celém Íránu konají dva týdny, si vyžádaly přes osm desítek obětí.

"Provinční zpravodajský důstojník islámských revolučních gard, plukovník Alí Musáví byl zabit," uvedla státní televize. Podle regionálních úřadů zemřelo při střetech ve městě Záhedán 19 lidí a další dvě desítky utrpěly zranění. Podle agentury AFP státní média předtím informovala o šesti desítkám mrtvých při protivládních protestech, jež trvají od 17. září. Vypukly po úmrtí mladé Íránky kurdského původu Mahsy Amíníové, kterou zatkla mravnostní policie a která na policejní stanici upadla do kómatu a posléze zemřela v nemocnici. Místní úřady tvrdí, že zemřela na infarkt, podle rodiny ji policie zbila.

Íránská média v pátek také informovala, že kvůli protivládním protestům bylo v zemi zatčeno i devět cizinců. Pocházejí mimo jiné z Německa, Polska, Itálie, Francie, Nizozemska a Švédska, podle íránské vlády byli zadrženi během demonstrací či jinde, ale protesty proti vládě podporovali.

Oznámení o zatčení cizinců přišlo den poté, co německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že bude prosazovat sankce EU kvůli zásahům íránských bezpečnostních složek vůči demonstrantům. Brutalitu zásahů tento týden kritizovala například i španělská či francouzská diplomacie nebo lidskoprávní organizace Amnesty International. Rovněž generální tajemník OSN António Guterres vzkázal íránskému režimu, aby se armáda zdržela "nepřiměřeného použití síly", a vyzval k nezávislému vyšetření úmrtí Amíníové.

Zdroj: ČTK
Další zprávy